Jak dál s Lomcovákem? (14.3.2022)

14.3.2022

Roční poplatek za doménu a webserver je 1600,- Chtěl jsem Vám všem moc poděkovat; vybralo se 5205,- Kč, což je na více jak tři roky provozu. Zdá se tedy, že 25 let Lomcováku bychom mohli oslavit. Někteří z Vás byli velice štědří a budu Vám to nejspíše nucen kompenzovat v „panácích“ při některé z nejbližších akcí.

Možná jsem i tajně doufal, že reakce na moji výzvu/prosbu bude nulová a já si konečně od Lomcováku odpočinu. Nestalo se tak, opět tedy budu donucen neustále přemýšlet co na svůj web napsat, aby to mělo nějaký smysl, hlavu, patu a i špetka humoru by se možná hodila…

Ještě jednou tedy děkuji Michalovi, Jirkovi, Marcelovi, Sláva Lomcovákovi!, Ivanovi, Ivovi, Tomášovi, Jirkovi, Tomášovi II., Luďkovi, Mírovi, Zdenálovi, Jirkovi, Péťovi, Vláďovi, Braňovi, Pavlovi a dalším ne/známým dobrodincům. Chlapi, pěkně jste mi zavařili (mrkanec). [pokračování]

PF 2022

Jirka „Jura“ Mrvík

Devadesátky fičely plnou rychlostí a já přemýšlel, jak se zase po dlouhé době vrátit k modelařině. Jednou manželka přišla s dětmi ze školky a říká mi, že tam potkala sympatickou paní. Slovo dalo slovo a její manžel je prý vášnivý modelář. Tak začalo moje přátelství s Jirkou.

Bydleli jsme na Letné sotva 100m od sebe. S Jirkou jsme začali blbnout s Optimou od Leoše Svobody, následovala zlatá léta házedel a EPP gumáků, na programu byla i další naše společná vášeň; kolo. Postupem času jsem ho nenápadně ukecával do F3X košťat (on byl ve skutečnosti klasický motorář „čmouďák“). Neodolal.

Jirka byl obdivuhodný kliďas a pohodář. Měl neskutečný smysl pro humor. Usmívám se, když si vzpomenu co jsme spolu prožili a jak jsme se při tom se nařehtali…

V posledních letech ho trápila vážná nemoc. Bylo smutné sledovat, jak takový nadšený sportovec dělá vše pro to, aby s námi mohl jet na závody nebo si zalítat v Roudnici na letišti. Stálo ho to obrovské úsilí. Nereptal, nestěžoval si. Byl vděčný, když jsme mu pomohli s padákem či jinak.

Jirka Mrvík včera zemřel. Juro, budeš nám moc chybět…

Má hluboká účast Kamile, dětem, rodině.

Smuteční oznámení

Konojedy 2021

Jaro nastupuje, Korona ustupuje (snad?) a je načase konečně zahájit novou sezonu. Vašek Vojtíšek mi volá, že budou kousek od Prahy lítat aerovleky a tak jsem po dlouhé době prostudoval návod ke své Fujině, přibalil svačinu a vyrazil na UL letiště u Konojed. V sobotu počasí docela přálo (nepršelo) a tak můžete aspoň přes monitor nasát trochu atmosféry tohoto setkání.

[pokračování]

Vítr

Každý máme občas z něčeho vítr. Tuto záležitost ale nemám v úmyslu zde řešit. Nás zajímá vítr – skutečný pohyb vzdušnin kolem nás. Proč se vzduch z ničeho nic začne pohybovat, aniž bychom mu k tomu dali popud.

Zemská atmosféra obaluje celou zeměkouli a odděluje ji od ostatního prostoru. Podle fyzikálních vlastností rozdělujeme zemskou atmosféru na čtyři vrstvy: troposféru, stratosféru, mezosféru, ionosféru (termosféra) a exosféru.

V letectví jsou zatím nejužívanější vrstvy přilehlé k zemskému povrchu. Je to troposféra a stratosféra, které jsou oddělené tropopauzou. Zajímavé je, že v těchto vrstvách se vzduch pohybuje i vertikálně. Tyto pohyby se nám zobrazují ve formě mraků, většinou kumulů. Vítr považujeme pohyb vzdušnin většinou v horizontálním směru. [pokračování]

Standa Perkovič

Standa „Pérák“ Perkovič zemřel. Standa byl Pan modelář, vždy jsem s ním rád prohodil pár slov, vždy byl ochotný se podělit o své obrovské zkušenosti, vždy dobře naladěn. Odpočívej v pokoji.

Antonín Hlavsa

Tatínkovou životní vášní bylo letecké modelaření a svahových soutěží se účastnil dlouhé roky. Nemohl bez toho prostě žít. Myslím, že by byl rád, kdyby se tato smutná zpráva dostala k širokému okruhu přátel a známých, které během svého života díky svahovým větroňům poznal. Pavla Pešková. Smuteční oznámení.

Růženko…

…přeji Ti nadále pevné zdraví, neustále udivující dávku optimizmu a obdivuhodně jasnou hlavu. Už se těším až oslavíme tu stovku!

Synoptické mapy

Za Krymské války (1853-1856) bylo nečekaně potopeno několik vojenských francouzských lodí nepředpokládanou bouří na Černém moři. To dalo popud k plošnému sledování počasí.

Je to vlastně sledování atmosférických dějů na rozsáhlém území. Obnáší souhrn činností, metod, postupů a organizačních opatření, který prakticky umožňuje moderní vědeckou předpověď počasí. Vznikly stálé stanice s meteorologickými odborníky. Pro Evropské potřeby pracuje na 7000 těchto míst.

První návrh na využití elektronického telegrafu pro meteorologické účely širšího rozsahu byl podán v r.1842 pražským meteorologem K. Kreilem. Každá stanice existuje pod svým číslem. Meteorologická pozorování se pečlivě zapisují ve stejně určenou dobu ve SEČ (Středoevropský čas)  nebo  (GMT Greenwich Mean Time) od 0 hodiny každých 6 hodin.  A to i v dnešní době. 

Údaje z meteorologických budek jsou napsány symboly a čísly kolem kroužku s číslem stanice synopticky. To znamená v přesně stejnou dobu na celém rozsáhlém území. Zapisují se do hlášení, která se odesílají centrále ke zpracování. Pro zajímavost uvádím.

Popis znaků

N-značí celkové množství oblačnosti v osminách, dd-směr odkud vane vítr, ff-rychlost větru (každá dlouhá čárka odpovídá rychlosti 5 m/sec, krátká 2,5 m/sec. Z nákresu se sčítají.

VV-dohlednost, WW-stav počasí, W-průběh počasí za uplynulé tři hodiny, PPP-tlak vzduchu v hPa, TT-teplota vzduchu, CL CM, CH-druh nízké, střední a vysoké oblačnosti (L low, M middle, H high), h-výška základny nízké oblačnosti v m, TdTd-teplota  rosného bodu, pp-hodnota změny tlaku vzduchu za poslední tři hodiny, a-ráz změny  tlaku vzduchu.

[pokračování]

Přeji Vám…

Přeji Vám klidně prožité Vánoce i oslavy(?) Nového roku. Myslím, že rok 2021 bude ještě hodně zajímavý. Nakonec to ale vše určitě dobře dopadne jako s Elipsou na fotografii, která jakž takž přistála.