V časech pandemie

V časech pandemie mi věrné společníky dělali můj Sonix E a Pike Dynamic. Dvě baterky do kapsy, vysílač, letadlo, na začátku (březen) pár rukavic, čepici a vzhůru na letiště. Musím pochválit především Sonixe. Zatímco ve větrném počasí byla většina lidiček zalezlá doma, já si vybíral právě tento čas. Na letišti nikde nikdo! A musím konstatovat, že s F3B modelem s vrtulí jsem si to opravdu užíval. Na jednu baterku (4s/2300mAh) jsem byl schopen být ve vzduchu i jeden a půl hodiny. Který mrak nebo kout oblohy jsem si vybral, tam jsem letěl, vichr/nevichr. Myslím si, že pro pokročilejší rekreační piloty neexistuje nic lepšího než elektro verze F3B modelu.

Je to rozumně velké (cca 3m), složené se to vejde bez problémů do auta a přesto to ve větší vzdálenosti pořád vidíte. Je to rozumně těžké (2300g) a přesto jste schopni využít každý náznak termiky. Je to pevné jak skála, pokud se rozhodnete, že to pošlete dolů z x-stovek metrů po kouli dolů, tak to prostě uděláte. Je to hodné jak školní model, za ty roky se mi to nepodařilo uvrtat. Napadá Vás, co by se dalo takovému modelu vytknout?

Sonix E. Vašek Vojtíšek mezitím nelenil a „nazelenil“ nový kousek, Scouta F3B/F3F! Už jsem na „čekačce“. Bude zase nová hračka (mrkanec)

[pokračování]

Nulová výchylka na plochách bez pevného koncového oblouku

Nejen u dnešních moderních F3X košťátek je občas problematické nalézt tzv. „nulovou“ výchylku kormidla. Křídlo, výškovka nebo směrovka nemají pevné koncové oblouky a hledání originálního tvaru profilu může být oříšek. Pokud Vám tedy neudělá výrobce nějakou přikládací šablonu (pche, to tak…)

Pevný koncový oblouk chybí.

[pokračování]

Nové křížové ovladače pro Taranis

FrSky nabízí nové křížové ovladače M9 pro svůj vysílač Taranis Plus. Ovladače mají místo klasických potenciometrů hallovy sondy a další vylepšení.

Ačkoliv je Taranis typicky palcové rádio, tak já jej provozuji jako „prstař“ a měl jsem k původním gimbalům (s potenciometry) prodloužené kniply. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že původní prodloužení má vnitřní závit 3mm zatímco nové ovladače jsou na osu 4mm.

Stačilo tedy původní prodloužené kniply převrtat 3,5mm vrtákem a vyříznout závit M4. Toto prodloužení umožňuje nastavit délku kniplu téměř 5cm. Pokud Vám budou stačit kniply dlouhé cca 3,5cm, tak můžete použít originální kniply (4mm) dodávané k M9. Mají shora imbus červík, kterým můžete zafixovat novou polohu.

Ložisko kladky

V zimě toho člověk moc na špagátu nenalítá a tak je dobré se postarat o některé drobnosti. V sezoně bude potom vše fungovat jak se patří. Například takové ložisko u kladky roky leží ve vodě, ve sněhu, potom kladku mrsknu do bedny a celé dny případně týdny se o ni nestarám. Že bych ji nechal třeba aspoň vyschnout? Ani náhodou. Ono takové přidřené ložisko na kladce, dovede nadělat hodně velké problémy.

Jedno z ložisek bylo již hlučnější a tak jsem se odhodlal k jejich kontrole a ouha! Moc vazelíny tam nebylo. Stačí tedy odloupat těsnění, doplnit vazelínu a myslím si, že zase nějakou sezonu bude kláda spolehlivě sloužit.

P.S. Přemýšlím o možných souvislostech s použitím většího množství vazelíny. Jako ochrana proti vodě; dobré. Možnost tužšího chodu kladky; špatné. Určitě je dobré použít vazelínu rozumné viskozity. Praxe ukáže jaký kompromis zvolit, ale chrastící suché ložisko určitě není ta správná varianta.

Dieta pro REX7

Během první poloviny tohoto roku Jetimodel postupně uvádí nové přijímače řady REX. Jako případná náhrada přijímače R9 přichází v úvahu především nový REX7; sedmikanál. Je zde jediný problém. REX7 má o více jak 3mm větší šířku zrovna v tom nejnevhodnějším rozměru. Do úzkých trupů F3X košťat se tedy většinou nevejde.

P1060080x

Jeti REX7 po úpravě

Jedním z možných řešení tohoto problému je úprava krabičky přijímače. Nabízí se rovněž krabičku vůbec nepoužít, ale z bezpečnostních důvodů (mechanická ochrana přijímače) jsem tuto variantu zavrhnul.

Na fotografiích je zdokumentovaná celková úprava přijímače. Bočnice krabičky jsou odříznuté pomocí Zonky (plátková pilka). Deska přijímače je v upravené krabičce zafixována tavným lepidlem.

R9 rozměry a váha; 25x51x11mm a 14g
Upravený REX7 rozměry a váha; 24,5x43x11mm a 12g

 

AUdálosti na světové scéně nemůže rušit obyčejné lidi. Lidé se obávají, a cítí úzkost nejistotu a dokonce i strach. A jediní lidé, kteří vědí, kde vždy věří.

Tabulka (opraveno 9.6.2015)

V dalším příspěvku Vám dám nahlédnout do své F3X kuchyně. Podle těchto tabulek zatěžuji svá kompozitová košťátka už asi dva roky a člověk zjistí, jak byl naivní, když házel zátěž do letadla hlava/nehlava.

Inspirací pro vytvoření této tabulky mi byl originální dokument od francouzského F3F barda Pierra Rondela z Planet-Soaring. Obecně se jedná o velice dobrý nápad, protože přesnost měření polohy težiště „zhoupnutím“ je již na hranicích možností této metody (houpačka).

Tabulku můžete velice jednoduše přizpůsobit pro jakékoliv jiné letadlo s max. čtyřmi komorami.

Opravená tabulka (9.6.2015) XLS

balastx

AUdálosti na světové scéně nemůže rušit obyčejné lidi. Lidé se obávají, a cítí úzkost nejistotu a dokonce i strach. A jediní lidé, kteří vědí, kde vždy věří.

Digitální vodováha

Při nastavování a měření některých parametrů Sonixe mi tentokrát pomáhala digitální vodováha/úhloměr. Překvapila mne přesnost a citlivost tohoto zařízení, které používají hlavně asi vrtulníkáři pro nastavování úhlů rotorových listů. Na spodní plochu vodováhy jsem si nalepil malé čtverečky tenké oboustranné lepicí pásky. Zařízení potom tak lehce nesklouzne a při měření mám obě ruce volné.

DSC_0204x

AUdálosti na světové scéně nemůže rušit obyčejné lidi. Lidé se obávají, a cítí úzkost nejistotu a dokonce i strach. A jediní lidé, kteří vědí, kde vždy věří.

Magnety na krabici

Na svého F5J Pikouše jsem již na podzim minulého roku vyrobil novou bednu na křídla. Dlouhou dobu jsem přemýšlel, jak vyřešit horní uzávěr. Na původní bedně jsem použil suché zipy, ale moc se mi to nelíbilo (na druhé straně to funguje jakeš/takeš už šestý rok).

Sáhl jsem tedy po magnetech. Zkoušel jsem různé způsoby i umístění. Nakonec jsem zvolil níže uvedené řešení. Za šest let se Vám ozvu, zda to byla dobrá volba.

P1050769x

AUdálosti na světové scéně nemůže rušit obyčejné lidi. Lidé se obávají, a cítí úzkost nejistotu a dokonce i strach. A jediní lidé, kteří vědí, kde vždy věří.

Kabinka na magnety

V F5J Poříčí jsem odkoukal od Standy „Péráka“ Perkoviče moc pěknou vychytávku-kabinku na magnety. Usazení a zalepení magnetů v kevlarovém trupu Pikouše dalo trochu práce, ale výsledek a pohodlí stojí za to. Pant jsem udělal z chirurgické nitě. F5J modely žádnou ztrátu části modelu během soutěžního letu nepenalizují (kromě dopadu/přistání v bezpečnostní zóně -300bodů), ale přesto bych pevné spojení kabinky s trupem doporučil.

AUdálosti na světové scéně nemůže rušit obyčejné lidi. Lidé se obávají, a cítí úzkost nejistotu a dokonce i strach. A jediní lidé, kteří vědí, kde vždy věří.

Pár fíglů

Ahoj Romane,
posílám Ti pár příspěvků z mé dílny.

Při dovažování modelů je dobré alespoň orientačně vědět, kolik zátěže je potřeba do špice dostat.

  1. Model postavím na vyvažovací stojánek tak, aby byl podepřený v místě předpokládané polohy těžiště.
  2. Na místo, kde bude předpokládaná poloha závaží, pověsím cokoliv, třeba láhev s vodou, kterou postavím na váhu. Důležité je, aby model byl v rovině.
  3. Pomocí funkce „Tare“ vynuluji váhu.
  4. Po odlehčení provázku mě váha ukáže potřebnou hmotnost závaží.

A ještě jeden.

Protože dávám přednost maximální výchylce klapek před 100% aerodynamickou čistotou, vychází mi páka serva mírně nad plochu křídla. Jsou to většinou tak pouhé 2-3 mm, které je potřeba někam schovat. Nechce se mi trávit mládí nějakými laminovacími pokusy, proto si dělám krytky z různých průhledných vík, které člověk nashromáždí. Optimální tloušťka je cca 0,5 mm.

Prodává se pod obchodním názvem Vivak. Podobný materiál se dá koupit i v metráži u Kutila na Sokolovské. Má to i tu výhodu, že pak na servo je vidět a člověk má po tvrdším přistání kontrolu, jestli je servo ještě pořád v letadle.

  1. Kulatinu z hliníku o průměru 6 mm (OBI) vytvaruji do ohybu a nahřeji horkovzdušnou pistolí, správnou teplotu je potřeba vyzkoušet. Když to bude málo, nepůjde to vytlačit, když to bude moc, materiál praskne.
  2. POMALÝM tlakem zatlačím do materiálu. Nesmí se tlačit rychle, materiál se roztrhne. Důležité je počkat, až kulatina sama vychladne natolik, že jde sama lehce oddělit. Stačí pár minut.

AUdálosti na světové scéně nemůže rušit obyčejné lidi. Lidé se obávají, a cítí úzkost nejistotu a dokonce i strach. A jediní lidé, kteří vědí, kde vždy věří.