Dnes skončilo na Slovensku v Martině Mistrovství světa F3K (házedla). Mistrem světa se stal náš Ivo Bratršovský, junior Martin Popovský je třetí, náš tým ve složení Ivo Bratršovský, Pavel Krištof a Ondřej Rezler se umístil rovněž na krásném třetím místě. Obrovská gratulace chlapi! Jsme na Vás pyšní (juchúúúú).

Výsledky (PDF)

Bydlení ve středu velkoměsta má své výhody i nevýhody. Je to jak se vším. Problémy s parkováním patří k těm velkým nevýhodám. Pokud přijedete domů po páté hodině odpoledne, tak máte problém. Kroužíte v postupně se zvětšujících soustředných kruzích kolem svého bydliště a hledáte, kde zaparkovat.

Pokud si jdete odpoledne zalítat s F3B-čkem a večer se vrátíte s autem nacpaným navijáky, bateriemi a ostatním nádobíčkem, potom následuje prekérka. Nosit tyto krámy od 500m vzdáleného zaparkovaného auta domů patřilo a patří roky k mým oblíbeným kratochvílím. Jak to vyřešit?

Na podzim minulého roku jsem si pořídil vozík za kolo. Na kole jezdím hodně a rád, lítám už ne tak hodně, ale rád a tak to dáme dohromady ne?! Z řešení jsem byl celý podzim nadšený. Do Klecan to mám jen 25km, od Vltavy sice do pořádného kopce, ale co by člověk neudělal pro svoji dobrou kondici, peněženku a čistou přírodu.

Dnes je už beneli za pade (benzín za padesát) a tak je o další důvod více si toto ekologické řešení dopravy na letiště pochvalovat.

14.3.2022

Roční poplatek za doménu a webserver je 1600,- Chtěl jsem Vám všem moc poděkovat; vybralo se 5205,- Kč, což je na více jak tři roky provozu. Zdá se tedy, že 25 let Lomcováku bychom mohli oslavit. Někteří z Vás byli velice štědří a budu Vám to nejspíše nucen kompenzovat v „panácích“ při některé z nejbližších akcí.

Možná jsem i tajně doufal, že reakce na moji výzvu/prosbu bude nulová a já si konečně od Lomcováku odpočinu. Nestalo se tak, opět tedy budu donucen neustále přemýšlet co na svůj web napsat, aby to mělo nějaký smysl, hlavu, patu a i špetka humoru by se možná hodila…

Ještě jednou tedy děkuji Michalovi, Jirkovi, Marcelovi, Sláva Lomcovákovi!, Ivanovi, Ivovi, Tomášovi, Jirkovi, Tomášovi II., Luďkovi, Mírovi, Zdenálovi, Jirkovi, Péťovi, Vláďovi, Braňovi, Pavlovi a dalším ne/známým dobrodincům. Chlapi, pěkně jste mi zavařili (mrkanec). [pokračování]

Devadesátky fičely plnou rychlostí a já přemýšlel, jak se zase po dlouhé době vrátit k modelařině. Jednou manželka přišla s dětmi ze školky a říká mi, že tam potkala sympatickou paní. Slovo dalo slovo a její manžel je prý vášnivý modelář. Tak začalo moje přátelství s Jirkou.

Bydleli jsme na Letné sotva 100m od sebe. S Jirkou jsme začali blbnout s Optimou od Leoše Svobody, následovala zlatá léta házedel a EPP gumáků, na programu byla i další naše společná vášeň; kolo. Postupem času jsem ho nenápadně ukecával do F3X košťat (on byl ve skutečnosti klasický motorář „čmouďák“). Neodolal.

Jirka byl obdivuhodný kliďas a pohodář. Měl neskutečný smysl pro humor. Usmívám se, když si vzpomenu co jsme spolu prožili a jak jsme se při tom se nařehtali…

V posledních letech ho trápila vážná nemoc. Bylo smutné sledovat, jak takový nadšený sportovec dělá vše pro to, aby s námi mohl jet na závody nebo si zalítat v Roudnici na letišti. Stálo ho to obrovské úsilí. Nereptal, nestěžoval si. Byl vděčný, když jsme mu pomohli s padákem či jinak.

Jirka Mrvík včera zemřel. Juro, budeš nám moc chybět…

Má hluboká účast Kamile, dětem, rodině.

Smuteční oznámení