Jakešovy mozečky

V liberecké kronice jsou rovněž zmiňované F3B soutěže, které se na místním letišti konaly. Vytáhl jsem tedy z archivu jednu takovou reportáž o tom, jak to chodilo před téměř 25 lety. Je mi jasné, že z hlediska dnešních měřítek všemožné korektnosti text neobstojí, ale je to už jen a jen historický dokument poplatný době svého vzniku.

Teď si nejsem jistý, kde začít? Víděň nedopsaná, několik článků na stole, stovky fotek před sebou a Mistrovství ČR F3B za námi. Pro reportáž z víkendového F3B libereckého běsnění mám už titulek: Jakešovy mozečky aneb nejen epoxydem člověk je živ…

Jakešův mozeček- griotka a vaječný koňak. V Liberci ze soboty na neděli sněžilo(!!). Tedy aspoň v restauraci Maškovně (?). Honza Kohout voskuje lyže. Co následovalo? To uvidíte i na videu. Tímto se tedy ještě jednou omlouváme velice tolerantnímu personálu Maškovny a jako kompenzaci za škody na zařízení, jim poskytuji bezplatnou reklamu na nejznámějším, nejlepším a nejkrásnějším modelářském webu na světě 😉 Ta tequilla, ta „psala“…

 

Předpověď na víkend, který jsme měli strávit v Liberci na MČR F3B, nebyla moc optimistická. V podstatě se vyplnila. V pátek večer bylo ještě docela pěkně, ale při západu slunce se to už hodně mračilo. V sobotu po ránu začalo pršet a oblačnost byla tak nízko (podle mého názoru), že bychom stejně nemohli létat (i kdyby nepršelo). Stříleli bychom se do mraků. Všichni jsme seděli v klubovně libereckých modelářů jak zmoklé slepice a čekali co se bude dít. Start první skupiny do úlohy termika se neustále odkládal…

Idylka F3B podle Růženky Musilové. Máme rozložené stany plné jídla, všichni sedí na křeslech, čtou si noviny, případně řídí cizí letadla. Všimněte si, že ve vzduchu jsou čtyři letadla, zatímco pouze jeden pilot drží vysílač. Naprosto běžný scénář na F3B soutěži.

Po dohodě s personálem jsme uspořádali první ročník obřího slalomu v Maškárně. Ještě, že na startu nebyly švestky (policajti) s trubičkami na dýchání :)) Jako předjezdec byl vybrán Láďa Jirka. Všimněte si Ivana Šandy (vlevo), který seděl u vedlejšího stolu (a tvářil se značně slušňácky, na rozdíl od nás). Nevěřícně sleduje výrobní značku lyží.

Protože na sjezdovce byla námraza a silný vítr, ani Honza Kohout neponechal nic náhodě a „mazal“ seč mohl. I s personálem. Ty knoflíčky držely na posledních nitkách…

 

No a pak přišla neděle. Ti, kteří se vrátili kolem 5:30, z modré oblohy moc velkou radost neměli. Nás ostatní ovšem už svrběly prsty. Zde se chystá start Erasera Petra Fuska.

 

2 comments to Jakešovy mozečky

  • Ano, už tehdejší moje touha víc letadel současně v jednom letu. Padala jsem totiž na rušení baterek
    dost často. Pokrok, o krok v předu, nezastavíš.
    Díky Romanovi za sdílení.
    Růži

  • Jiří Trojan

    Super reportáž … psaná na F3B oprátce 🙂