Konojedy 2021

Jaro nastupuje, Korona ustupuje (snad?) a je načase konečně zahájit novou sezonu. Vašek Vojtíšek mi volá, že budou kousek od Prahy lítat aerovleky a tak jsem po dlouhé době prostudoval návod ke své Fujině, přibalil svačinu a vyrazil na UL letiště u Konojed. V sobotu počasí docela přálo (nepršelo) a tak můžete aspoň přes monitor nasát trochu atmosféry tohoto setkání.

[pokračování]

Vítr

Každý máme občas z něčeho vítr. Tuto záležitost ale nemám v úmyslu zde řešit. Nás zajímá vítr – skutečný pohyb vzdušnin kolem nás. Proč se vzduch z ničeho nic začne pohybovat, aniž bychom mu k tomu dali popud.

Zemská atmosféra obaluje celou zeměkouli a odděluje ji od ostatního prostoru. Podle fyzikálních vlastností rozdělujeme zemskou atmosféru na čtyři vrstvy: troposféru, stratosféru, mezosféru, ionosféru (termosféra) a exosféru.

V letectví jsou zatím nejužívanější vrstvy přilehlé k zemskému povrchu. Je to troposféra a stratosféra, které jsou oddělené tropopauzou. Zajímavé je, že v těchto vrstvách se vzduch pohybuje i vertikálně. Tyto pohyby se nám zobrazují ve formě mraků, většinou kumulů. Vítr považujeme pohyb vzdušnin většinou v horizontálním směru. [pokračování]

Standa Perkovič

Standa „Pérák“ Perkovič zemřel. Standa byl Pan modelář, vždy jsem s ním rád prohodil pár slov, vždy byl ochotný se podělit o své obrovské zkušenosti, vždy dobře naladěn. Odpočívej v pokoji.

Antonín Hlavsa

Tatínkovou životní vášní bylo letecké modelaření a svahových soutěží se účastnil dlouhé roky. Nemohl bez toho prostě žít. Myslím, že by byl rád, kdyby se tato smutná zpráva dostala k širokému okruhu přátel a známých, které během svého života díky svahovým větroňům poznal. Pavla Pešková. Smuteční oznámení.

Růženko…

…přeji Ti nadále pevné zdraví, neustále udivující dávku optimizmu a obdivuhodně jasnou hlavu. Už se těším až oslavíme tu stovku!

Synoptické mapy

Za Krymské války (1853-1856) bylo nečekaně potopeno několik vojenských francouzských lodí nepředpokládanou bouří na Černém moři. To dalo popud k plošnému sledování počasí.

Je to vlastně sledování atmosférických dějů na rozsáhlém území. Obnáší souhrn činností, metod, postupů a organizačních opatření, který prakticky umožňuje moderní vědeckou předpověď počasí. Vznikly stálé stanice s meteorologickými odborníky. Pro Evropské potřeby pracuje na 7000 těchto míst.

První návrh na využití elektronického telegrafu pro meteorologické účely širšího rozsahu byl podán v r.1842 pražským meteorologem K. Kreilem. Každá stanice existuje pod svým číslem. Meteorologická pozorování se pečlivě zapisují ve stejně určenou dobu ve SEČ (Středoevropský čas)  nebo  (GMT Greenwich Mean Time) od 0 hodiny každých 6 hodin.  A to i v dnešní době. 

Údaje z meteorologických budek jsou napsány symboly a čísly kolem kroužku s číslem stanice synopticky. To znamená v přesně stejnou dobu na celém rozsáhlém území. Zapisují se do hlášení, která se odesílají centrále ke zpracování. Pro zajímavost uvádím.

Popis znaků

N-značí celkové množství oblačnosti v osminách, dd-směr odkud vane vítr, ff-rychlost větru (každá dlouhá čárka odpovídá rychlosti 5 m/sec, krátká 2,5 m/sec. Z nákresu se sčítají.

VV-dohlednost, WW-stav počasí, W-průběh počasí za uplynulé tři hodiny, PPP-tlak vzduchu v hPa, TT-teplota vzduchu, CL CM, CH-druh nízké, střední a vysoké oblačnosti (L low, M middle, H high), h-výška základny nízké oblačnosti v m, TdTd-teplota  rosného bodu, pp-hodnota změny tlaku vzduchu za poslední tři hodiny, a-ráz změny  tlaku vzduchu.

[pokračování]

Přeji Vám…

Přeji Vám klidně prožité Vánoce i oslavy(?) Nového roku. Myslím, že rok 2021 bude ještě hodně zajímavý. Nakonec to ale vše určitě dobře dopadne jako s Elipsou na fotografii, která jakž takž přistála.

Provoz modelů od 1.1.2021

Od 1.ledna 2021 nás čekají změny v provozování modelů letadel. Pěkně a přehledně zpracované informace k této změně najdete na stránkách Klubu Leteckých modelářů České republiky. Trochu jsem to zjednodušil a vypsal zde některé zásadní změny resp. pravidla, která budeme muset dodržovat od 1. ledna příštího roku, tak jak jsem je pochopil já osobně:

  1. Názvem dron jsou nazývány všechny bezpilotní prostředky tzn. i naše letouny. Z tohoto pohledu je i takový větroň, stejně jako vrtulník na spalovací motor, dronem.
  2. Jsou tři kategorie provozu dronů; Otevřená, specifická a certifikovaná.
  3. Každý majitel dronu (tzn. i větroně), který spadá do některé ze tří výše uvedených kategorií, se musí registrovat na ÚCL-Úřadu pro civilní letectví). Registruje se tedy pilot, nikoliv stroj. Pokud jste členem SMČR tak tato registrace již byla provedena za Vás. Členům Svazu bylo tedy přiděleno „globální“ registrační číslo ÚCL. Tato výhoda bude platná pro členy SMČR do 31.12.2022 nebo do jejího zrušení. Toto ovšem platí za předpokladu, že letová váha Vašeho modelu je do 25kg tzn. náleží do Otevřené kategorie/podkategorie maximálně A3.
  4. Pokud jste členem SMČR a chcete provozovat multikoptéru (tzn. „opravdový“ dron), tak tuto globální registraci SMČR použít nemůžete. Musíte se na ÚCL zaregistrovat osobně. Bude Vám přiděleno jiné registrační číslo ÚCL.
  5. Od ledna 2021 byste měli své modely označit jak svojí licencí SMČR či FAI, tak globálním registračním číslem SMČR. Podrobnosti jsou vedeny na webu SMČR.
  6. Z Deklarace Svazu modelářů mimo jiné plyne, že max. výška modelu nad terénem může být 300m (očekávám, že pouze pro ČR). Jinak platí omezení výšky do 120m resp. 100m pro řízený okrsek letiště.
  7. Tato pravidla, a to znamená i registrace, jsou platná pro celou EU.

[pokračování]

Kniha Honzy Kohouta

Vážení přátelé Tichého letu, Honza Kohout vydává knihu s názvem „Občas se zadaří“. [pokračování]

Atmosférické fronty

Doposud se mraky točily jen kolem našeho blízkého okolí. Ale stačí se podívat na globus nebo do zeměpisného atlasu. Moře, pevnina. Rozdílné hmotnosti. Předpoklad je, že povrchy vzdušnin nad nimi budou mít též rozdílné vlastnosti..

O těchto vzduchových hmotách bychom měli něco vědět. Ať už je to nad mořem nebo pevninou tropickou nebo polární. Tyto masy vzduchu se pohybují a přejímají charakter povrchu, přes který cestují. Vzduchové hmoty se zákonitě pohybují z vyšších tlaků do míst s nižším tlakem. Vlivem rotace země ne přímočaře, ale spirálovitě s úsilím zachovat stabilitu.

Pod vlivem tlaku a teploty se tyto vzduchové hmoty setkávají čelně a utvoří frontální čáru.

V těchto místech se nejčastěji střetávají teplý, vlhký SW (jihozápadní) tropický se studeným, suchým z pólu.

Dle fyzikálních zákonů se začne teplejší vzduchová hmota posunovat od země, hladiny frontální čáry,po velmi ostrém klínu studené vzduchové hmoty. Z počátku setkání minimálně dvou vzduchových hmot,na frontální čáře, jejich teploty jsou tak rozdílné, že mezi nimi vzniká ještě další vzduchová hmota s teplotou nižší než teplá vrstva a poměrně vyšší než je spodní studená. Plochu, kterou formují mezi sebou jako sendvič, nazýváme frontální plochou. Může mít rozpětí i několik set metrů než se ve vyšších polohách promísí obě hmoty mezi sebou, takže frontální plocha může být pak velmi úzká.

Ostrost úhlu těchto front záleží na teplotě spodního studeného, většinou polárního vzduchu, tím i dopředné rychlosti.

Dostáváme se k vlastním frontám:

  1. Studená fronta 1. druhu
  2. Studená fronta 2. druhu
  3. Teplá fronta
  4. Studená okluze
  5. Teplá okluze

Studená fronta 1.druhu

[pokračování]