Minulý rok jsem lítal opravdu hodně a začal jsem rozeznávat rozdíly v chovaní mých hraček, které jsem dříve neviděl. Snažil jsem se lítat jinak a měnit postupy, které jsem měl po léta zažité. Mnohé z nich byly fatální omyly, které se tradují po generace mezi ticholetci. Dnes Vám předhodím jeden z takových nesmyslů.
Pro jistotu předesílám, že mluvím o F3B modelech. Domnívám se ovšem, že to bude platit pro většinu modelů, které jsou navržené pro kroužení a využívání termiky.
Pokud se podíváte na záznam z GPS na obrázku dole, tak vidíte, že jsem kroužil termiku (cca +0,7m/s). Průměrná rychlost v kroužení se pohybovala kolem 12m/s (43km/h). Samozřejmě neměřím rychlost vůči vzduchu, ale vzhledem k zemi (GPS). S ohledem na trajektorii (kroužení, jednou se rychlosti pohybu a větru sčítají a potom zase odečítají) můžeme GPS rychlost považovat za rychlost vůči vzduchu. V kroužení jsem dříve zapínal klapku (2-3-4mm?) a těšil se na větší efektivitu celého manévru. To jsi byl příteli ovšem na těžkém omylu!
Pokud se podíváte nejen na rychlostní poláru (Vz/Vx) , ale třeba i na „klouzák“ (Cl/Cd/Vx) pro model Stinger, tak při rychlosti modelu 12m/s je klapka (více zakřivený profil) absolutní nesmysl. Dnes když kroužím model v rychlejší termice (>3m/, užší kruh), tak klapku stahuji ihned do nuly. Situace je mnohem průkaznější se vzrůstající rychlostí větru. Tam je třeba dokonce letět s těžším modelem. Zde už ani „rovný“ profil nepomůže. Samozřejmě v silnějším větru (>7m/s) je těžký model nespornou výhodou. Na poláře se pohybujete v mnohem lepších hodnotách opadání a „klouzáku“. Nemluvím o akčím rádiusu těžkého modelu ve větru; prostě se rozhodnete, že zkusíte jiný vzduch a letíte. S prázdným modelem můžete maximálně tlačit do výškovky nebo jít do reflexu (klapka nahoru) a oba tak sledované parametry (opadání a klouzák) se stávají Vaší pastí.
Závěr? Nebojte se lítat rychle i v kroužení. Odpovídajícím způsobem nastavte model. Lidské vnímání chování modelu je neskutečně subjektivní.
Pokud se podíváte na obě poláry, tak kroužení při rychlostech >12m/s je zdaleka nejefektivnější pro nezaklapkovaný model minimálně těžký 2,7kg(!). Já letěl pouze 2150g.
Obrázek 3. Poláry modelu Stinger v náklonu 60°.
AUdálosti na světové scéně nemůže rušit obyčejné lidi. Lidé se obávají, a cítí úzkost nejistotu a dokonce i strach. A jediní lidé, kteří vědí, kde vždy věří.
Ahoj Romane, ty jsi po 27 a půl letech intenzivního bádání přišel na to, že mrvit profil klapkováním není takový šlágr jek se na pevní pohled zdá 🙂
Čau Martine,
ač nerad, musím konstatovat, že máš zase pravdu. Slabou omluvou pro mne může být fakt, že Ty si se na mne před 25 a půl lety vy…l se slovy, „s takovým jelimanem lítat nebudu“
…no a od té doby v tom plavu, bohužel.
P.S. Tys byl u zubaře a máš nějaké problémy s artikulací? „..jek se na pevní…“ (smích) Se slzou v oku vzpomínám na staré dobré časy.
Ani u větroňů vozících pilota není recept na to, kdy a jak moc použít klapky při kroužení a při
přeskoku,podmínky musí vyhodnotit pilot.Pokud to umí, tak mu ani moc nevadí,letí li s jiným brusem,
majícím i jiný profil.Pokud to umí,poletí vždy líp s klapkama.
Jenže,všechny reakce cítí na zadnici okamžitě a pak už jenom mrkne na vario.Modeláři si musí
na podobný přenos ještě počkat.
Když už tady tak pěkně teoretizujeme, tak se mrkněte na moc poučné video od Matthieu Sherrera. Soustřeďte se na klapkování, vnější křídlo v zatáčce, vnitřní křídlo v zatáčce, co se děje při snížení rychlosti atd. Na těch našich hračkách se při řádově nižších Re musejí dít hrozné věci.
Nechceš se mu se Stingrem vnutit:-)
http://vimeo.com/35900233
Dalibor
Rád bych se vnutil. To bych byl v sedmém nebi mít takové možnosti. A víš vůbec jaký příběh je spojený s tím videem?
V roce 2008 se Andre Deperrois (hlava projektu XFLR5) domluvil s Matthieu Sherrerem, že v rámci studentského projektu provedou srovnání simulace modelu v XFLR5 s reálným měřením v tunelu (video). Jak to dopadlo si můžeš přečíst zde.
Zkusím pohled aktivního plachtaře velkých větroňů.
1) vítr nemá na kroužení vliv – když fouká, funí i na bublinu… Ale má velký vliv na faktickou polohu a rychlost vůči zemi. Může funět 10 metrů, do řízení nemusíte hrábnout a pro pilota jde o konstantní neměnnou zatáčku. Vůči zemi šnek jak blázen. Když se model řídí ze země, uletěl by pryč, takže problém. Mám několik stoupáků, které jsem začal točit nad Jíčínem a o 1500 metrů výš jsem už byl nad Boleslaví – jeden stoupák.
2) nejefektivnější je letět s co nejmenším opadáním, abychom mohli co nejvíce stoupat. Tedy na co nejmenším náklonu a optimální (neříkám nejmenší) rychlostí, ale relativně nízkou. Vysoký náklon a rychlost jdou proti tomu. Záleží na šířce stoupáku. Čím užší, tím rychleji musíme letět, protože je nezbytný větší náklon.
3) Lehčí letadlo bude vždy stoupat líp, než těžší. Bez ohledu na vítr. Ve velkém větru si s lehkým neškrtnete, protože prostě nepoletíte proti větru. Ale na kroužení to vliv nemá.
4) Klapky zvyšují sice vztlak a proto připouštějí menší rychlost, ale hlavně zvyšují odpor. Nevím jak u RC, ale u velkých laminárních profilů není nikdy minimální klouzák na + klapkách, spíš na – klapkách. U opadání to bude podobné. Vztlaky (částečně vysunuté) u Blaníka má smysl použít pouze když jste nízko a ustřeďujete. Ne kvůli lepšímu opadání (mají velký odpor), ale kvůli dramatickému snížení pádovky a tudíž odvrácení nebezpečí vývrtky. I když je zatáčka perfektně na kuličku, silný poryv může nadělat hodně paseky. U RC vzhledem k podstatně nižšímu plošnému zatížení to nebude tak dramatické.
Takže já to vidím tak, že rychlost by měla být nepřímo úměrná šířce stoupáku. Nejdůležitější je čistota zatáčky. Pokud k tomu jsou potřeba klapky, jen do nich…
Ahoj Begis,
díky za vhled pilota velkých větroňů do této problematiky. Mám pouze jeden dotaz. Píšeš „…ale u velkých laminárních profilů není nikdy minimální klouzák na + klapkách, spíš na – klapkách“. Nemělo by tam být spíše „maximální klouzák“?
Romane, máš pravdu – původně jsem měl v textu minimální opadání, což nebylo vůči formulaci přesné, takže jsem tam lupnul klouzák ale už si nevšiml, že mi tam zbylo minimální. Ano, myslím maximální klouzák.