Už je to zase tady – Colmar 2013

O víkendu 6-7.dubna nám opět začala sezóna světového poháru F3B, respektive jeho evropská část. Na prvním závodě v USA byl z českých zástupců pouze Roman Vojtěch. My ostatní jsem si počkali na Colmar, malé městečko na JV Francie. Bohužel jsme Českou republiku reprezentovali sami, ve standardním složení Lomcovák týmu – Vojtěch-Behenský-Kohout. Co tomuto závodu předcházelo? Všechno jenom né trénink. Letošní zima létání prostě nepřála. Přesto jsem 2 dny před odjezdem trénoval, v středu v Mladé Boleslavi. Předpověď : 3°C, sníh, déšť. Naštěstí nepršelo ani nesněžilo, vír 6-7m/sec, nárazy 9-10m/sec, 3°C. Kosa jak na motorce. Vydržel jsem 3 hodiny. Zahřívám se během pro padáky. Testuji nový naviják. Trénuji, trénuji…přijdou 2 malí kluci, prý že mám pěkný model a jestli si ho můžou vyzkoušet. Civím na ně a přemýšlím co mají na myslí tím „vyzkoušet“. Možná mi chtěli ten model vyhulit, kdo ví, v dnešní mladé generaci už se přestávám orientovat. Protože za mnou na konci letiště jezdí nějaký blázen v přilbě na jakémsi vozíku poháněným padákem, poradím klukům, že vzadu je svezou, to já se svým modelem nedokážu. Ve čtvrtek trénujeme s Romanem znovu. Teplota 4°c, vítr3-4 m/sec. Poněkud lepší. Dobrý trénink.

DSCF1479x

Nějak jsem to včera s tou vodkou přehnal…


V pátek ráno s Michalem a Romanem vyrážíme směr Colmar, Francie, předpověď 6-9°C, vítr 5m/sec, žádný déšť a sníh. 700km dálnic, klasická hádka v autě mezi Michalem a Romanem koho že navigace je víc na h….o, už jsem zvyklej, a tak svýho tomtoma vůbec nezapínám. Jsme na místě, stavíme náš nový stan, který nám poslal po Patrickovi Medardovi z Francie kamarád Denis Duchesne z Belgie. My klukům zase vezeme gelové baterie. Náš stan je skvělý, vejdeme se do něj s letadly, kuchyní, ložnicí a vším potřebným harampádím. Zimu jsem strávil přípravou nového hardware, zaměřovadlo, boxy na navijáky, nový naviják, klipy atd atd. V pátek večer postavíme navijáky, jeden směr stačí, vítr je jasně definovaný, žádný variábl. Zahřívací vodka došla už v pátek večer, Románku vzal jsi toho málo.

V sobotu ráno jdeme do akce, kolem spousta známých tváří z loňského roku,  termiku všichni nalétáme, průlety celkem dobrý, rychlost letíme všichni kolem 16-17sec. Slušný průměr. Ve 2. kole letím rychlost 14.6, ve třetím kole opět 16.3. Roman létá rychlosti 16-17 vteřin, Michal také. Na vzdálenosti jsem v každém kole dostal 1ks, což na 22 průletech není taková hrůza, tisícovka unikala většinou těsně, ale to je jedno. Romana při průletech zradil háček, musí být tvrdší. Jinak by měl Roman průlety za 1000. Sám jsem při tréninku trochu piloval styl náletu do zatáčky na bázi B, říkám si hlavně neseknout, můj styl „riviéra“ je sice plynulý ale stojí nějakou tu desetinu navíc, musím dopilovat, počasí už snad umožní. Málem se mi při 3 rychlosti povedlo seknout na áčku, kulím si to po 2. průletu do áčka, rychlost modelu cca 175km/hod, nasazuji zatáčku, vidím že jsem trochu krátký, netahám, vyčkávám, ale to můžu tak 3-4 desetiny vteřiny, jinak se ozve velký třesk, dál už nemůžu, vyrážím k Béčku, v tom slyčím Michala jak volá ještě nééé, nicméně zvonící zvoní a tak mastím zpět na béčko na poslední 3 zatáčku, nálet ala riviéra, zvonek, a je to ….čas 16.3sec, slušný průměr….celkem 10. místo, Roman je celkem 14., Michal 23.místo. Na úvod sezóny s minimálním tréninkem není špatné. Umístění v první desítce je hezké, Roman i Michal také myslím nebyli zklamáni.

Děkuju klukům za týmovou spolupráci, zapisuju do paměti co jsem zvoral v roli pomocníka i pilota, aby se příště neopakovalo. Po páté odpoledne vyrážíme směr Praha, ženeme s Romanem Multivana 130-150km/hod. Před dvanáctou v noci jsme na Letné. Rozloučení, vyložím Michala, těším se do postele. V pondělí jsem ještě  dost nepoužitelný, spím. Úbytek váhy za víkend 3kg.

Za 14 dní nás čeká Kirchheim, více než 100 závodníků, 3 denní velký závod, zkusíme ještě potrénovat. Pozici vítěze tam bude obhajovat Jirka Baudis, který čeká až v Jeseníku roztaje sníh, aby mohl začít trénovat.

Naše nová technika vypadá dobře nové navijáky vypadají zatím slibně, spoustu věcí už máme z loňské sezóny odladěných, takže tolik netápeme, já musím dávat větší pozor např jestli mám zabržděný naviják, zda letíme správnou šňůru atd. Inu věta Jirky Baudise že počet chyb které se dají na F3B závodě vyrobit je nekonečný se opět potvrzuje. Ty největší blbosti si na začátku závodu vždycky připomínám. Nějak to nepomáhá, vyrobím vždy nové. Naše zaměřovadlo ještě projde druhým kolem tuningu. Systém naklápění skvělý, sama mířidla potřebují předělat. Už na tom pracuju.

Držte nám palce, při dalších reportážích se těší Honza Kohout a Lomcovák tým.

Výsledky z Colmaru (PDF)

3 comments to Už je to zase tady – Colmar 2013

  • dalibor

    🙂 🙂 ten výraz Romana na fotce je jasný ( kurňa,vše jsem spočítal, Vmax/Cx(wind max/cx)x délka robertku )..tak jak je možné,že to kurňa neletí rychleji a zase mi to někdo nandal 🙂 🙂 🙂

  • Dalibor
    Jo smích, jo ?!?! Je to sice OT, ale jen tak od oka jsem si spočítal, že se svým Vikingem2 lítáš na plošném zatížení necelých 45g/qdm. Až zase jednou foukne, třeba >8m/s, tak ho nalož např. na 4kg (cca 65g/qdm?) a běž si zalítat. Nastoupej do 300m a potom si zkus užívat termiku. Na spínač pro svůj 190kW motor na 10 minut zapomeň. Napiš mi sem potom své pocity. Věřím tomu, že objevíš úplně jinou dimenzi lítání. Vem si sebou ale náhradní slipy, to kdyby občas něco trochu nevycházelo… (mrkanec).

  • dalibor

    Hihi, když ty jsi tak božsky fotogenický…to prostě nešlo jinak 🙂 🙂 🙂
    Jinak fandím vám kluci v euro contestu a držím palečky.
    Dalibor