Každému je asi jasné proč se naše letadýlka udrží ve vzduchu. Na horní straně křídla je mnohem nižší tlak vzduchu než na spodní. Mimo jiné by se dalo říci, že vzduch ze spodní strany křídla je prudce nasáván přes všechny netěsnosti do horních partií křídla. Není to pouze teorie, ale opravdu fungující neúprosné zákony fyziky.
Tentokrát se tady nebudu zabývat nějakými detailními aerodynamickými rozbory o zmíněných přesunech vzduchu, indukovaných odporech (víry na konci křídla) apod. Faktem je, že efekt sání je doslova brutální (zvlášť ve vysokých rychlostech; samozřejmě) a mám ho ověřený na vlastní „kamerové“ oči , ale i uši (hučí Vám křídlo?).
Snaha je omezit tyto jevy resp. jejich projev (sání) na minimální možnou míru. Křídla se přelepují, jak shora tak lépe zespodu. Složité křivky trupu i křídel nám to moc neusnadňují.
Když jsme byli před asi čtrnácti dny s Michalem Behenským a Honzou Thienelem u Jirky Tůmy pro nového Michalova ptáka (Extasy), Jirka mne přivedl na zajímavý nápad. Hodně lidí běžně lepí výškovku F3X košťátek silikonem. To mi připadne jako dobrý nápad.
Já jsem šel po této inspiraci trochu dál. Housenku silikonu jsem nanesl i na centroplán vlastního křídla. Samozřejmě trup musíte naseparovat a rovněž je dobré odmastit a trochu zdrsnit plochu, kde budete nanášet housenku na křídlo.
Myslím, že křídlo nyní těsní mnohem lépe než upatlané hromadou lepicí pásky. Pásku teď používám v rovných úsecích křídla a trupu pouze pro zajištění jejich vzájemné polohy.
AUdálosti na světové scéně nemůže rušit obyčejné lidi. Lidé se obávají, a cítí úzkost nejistotu a dokonce i strach. A jediní lidé, kteří vědí, kde vždy věří.
Čau Tomáši,
ty kluku aerodynamická. Na Wall Street taky čtou Lomcovák? To je už ale úpadek (úsměv). Zrovna tady s Alešem Sokolíkem diskutuji v mailu o Stall Warning Systémech.
ad „…proč neměřit úhel náběhu jako u skutečných letadel“
A to je jak? Takouvou tou kývající se hokejkou? Hmmm, to by chtělo asi hlavně nějaký rozumný algoritmus, který by filtroval neustále „kmitající“ hokejku(?) Nedovedu si představit, jak to vypadá na 3m modelu v reálu a jak budu měřit desetiny stupňů (protažená huba).
Pořád mám před očima průběh rychlosti (měřený prototypem SPELO-Speed Logger) vůči vzduchu na mých F3B modelech. Dokonalá pulzující phugoida.
Tomáši, když už tě mám na drátě. Když jakýmkoliv způsobem (nejjednodušší zvětšit těžištní zásobu?) omezím amplitudu phugoidy, případně prodloužím její periodu, tak dosáhnu lepšího výkonu modelu? Selsky řečeno, udržím se déle ve vzduchu? Na rychlostních úlohách jsem fenomén phugoidy nezaznamenal resp. byl možná minimální.
Dovolte staršímu člověku nevhodné otázky. Je to proto, že tomu příliš nerozumí-těm otázkám.
Je opravdu někdy dost zábavné sledovat zanícenou diskuzi o tom proč i modely letadel létají. A ještě lepší je však vysvětlení některých okolností, které zavánějí dávným bájeslovím.
Protože tomu zase tolik nerozumím, tak se zeptám: „Proč vás stále trápí jaký úhel náběhu právě zaujímá váš letícím stroj? Je to tak důležité??!!“
„Nebo úhel seřízení??“ Vždyť je ve skutečnosti jiný než naměříte, pokud to uděláte, na Zemi bez pohybu.
Říká někomu něco srázový úhel za křídlem a jeho vliv na úhel náběhu proudu vzduchu přicházejícího k VOP??!!
Existuje ve vašem stmeleném kolektivu nějaké povědomí o rozložení vztlaku na nosné ploše v závisloti na jejím tvaru? Určitě ano. Tak proč to někdo neobjasní.
Omlouvám se, jestliže moje otázky byly nepatřičné a pro někoho možná i jinak chápané. To bych vskutku nerad.
Ale nedalo mi to, abych se nezeptal. Rád se dozvídám ledacos co jsem dříve nevěděl.
J.Lněnička
Cau Romane,
tak uz jsem konecne pochopil, proc chces merit na Tvych modelech uhel nabehu. Pozde, ale prece..
Poporade – snimac uhlu nabehu nekmita,jeho(hokejkovity)konec je rozsireny do klinu prave proto,aby „dobre sedela“ v proudu vzduchu – stabilizacni sily zde vznikle svoji velikosti nekolikrat prekonavaji setrvacnost danou hmotnosti cidla.A merit uhel nabehu na desetinky stupne je podle mne nesmysl.
Docela by me zajimala, jakou frekvenci a amplitudu vykazuje ten prubeh mereni rychlosti. Nezkousel jsi zaznamenat soubezne s tim na jednu casovou osu i tihove zrychleni, nebo vario?Ci GPS rychlost??
Vystup z Prandtlovy sondy (celkovy a staticky tlak) je presny pouze pro jednu konkretni rychlost,pro kterou je navrzena.Pro ty ostatni vykazuje mereny staticky tlak odchylky od skutecnosti(jsou pro kazdou rychlost odlisne, nicmene konstantni, nikoliv s casem promenne). Proto je nezbytne pred merenim rychlomer nejprve spravne ocejchovat.Nevim,nakolik se v Tvem pripade namerene rychlosti mohou lisit od realu.Rikam si,jestli se Ti k zmenam rychlosti jeste nepricitaji chyby mereni a nedeformuji vysledky k horsimu..
Obavam se,ze nejjednodussi zpusob,jak z toho ven (tj bez zmeny uhlu serizeni)je opravdu zvetsit tezistni zasobu.Kdyz jsem jeste byl mlady a krasny,jezdil jsem jako pomocnik na souteze vetronu.Nekteri borci dovazovali sve stroje kvuli vylepseni vykonu tak,aby teziste dostali na neutralni bod,ci tesne za nej.Na preskocich (vysoka rychlost)to bylo stabilni,zato v termice a pri pristani byly vychyky kniplu pri ustalenem letu primo umerne hrdinstvi pri dovazovani.Nakolik je toto nastaveni modelu prospesne, ponechavam na uvazeni kazdeho jednotliveho soudruha 🙂 Shrnu to do jedne odpovedi – neudrzis se dele.
Ahoj Aleši,
měření úhlu náběhu mne spíše jen zajímá. Není to nic kritického. Na druhé straně kontrolovat v daném letovém režimu úhel náběhu by bylo třeba jednodušší než měřit problematické rychlosti kolem 5-10m/s. P.S. Když se na to ale dívám v XFoilu, tak to asi nebude moc pravda.
Kdysi jsem měl možnost dělat nějaká měření u prof. Nožičky na ČVUT a ty výsledky s amatérsky (ale přesto precizně) vyrobenou Prandtlovou sondou nebyly špatné. Dokonce byla i dost odolná proti změnám úhlu náběhu. Ty nízké rychlosti jsou ale obecně problém.
V současné době nemám ani možnost danou sestavu sonda+dif.tlakové čidlo kalibrovat. Přístup do aerodynamického tunelu nemám.
Průběhy měření rychlosti ti pošlu do mailu.
Zdravím Vás pane Lněničko,
člověk se dozvídá neustále nové věci, o to je to zajímavější (úsměv).
Stručně vysvětlím své pohnutky vedoucí k touze vědět momentální úhel náběhu. Podotýkám, že moje znalosti aerodynamiky jsou spíše z oblasti nadšeného samouka.
Teorie např. praví. Každému letovém režimu pro dané Re a maximální Cl/Cd odpovídá určitý konkrétní úhel AOA (nazvěme ho alfa).
V praxi jsem si to představoval tak, že např. při dané rychlosti (Re) bych měl letět na úhlu alfa, abych dosáhl maximální Cl/Cd. O to max. Cl/Cd mi v tomto okamžiku jde a to je vlastně všechno.
Je mi jasné, že jsem celou záležitost asi nepřijatelně zjednodušil, protože se začneme bavit o tom, že alfa má na každém „kousku“ křídla jinou hodnotu(?) atd. Přesto by mne zajímalo, jaká čísla by z takového čidla padaly a jak by korelovaly s těmi teoretickými.
Zdravim vsechny amaterske aerodynamiky:-)
Jeste me napadly dve veci,ktere by mozna nekoho mohly zajimat:
1.pro mereni nizkych rychlosti se pouziva s vyhodou venturiho trubice-mereni je presnejsi.
2.na zavesnych a padakovych kluzacich (take male rychlosti letu) se pouzivaji tyto snimace – http://flytec.com/Products/Air_Speed_Sensors.htm Funguji jako anenometr,uvnitr sondy je vrtulka.Nakolik jsou presne,to jsem nezkoumal,nicmene u drazsich pocitacovych variometru teto firmy je jako snimac IAS pouzita venturiho trubice.
Pro p.Lnenicku-z korespondence s Romanem jsem pochopil,ze se snazi pomoci mereni naladit svuj stroj na maximalni vykon.A musim rici,ze teprve po precteni Vaseho prispevku zde jsem pochopil,proc jste u sveho navrhu F3B/F modelu pouzil vyskovku s menitelnym uhlem serizeni…
Hezky den.Ales Sokolik
Ahoj Aleši,
ad1. Rychlost F3B se pohybuje v běžných letových režimech v rozsahu 6-80m/s
ad2. Snímače od Airtech jsou příliš gigantické a nevím co by říkala vrtulka při 80m/s
Vojtěchu Romane, a případně i další,
aniž bych se chtěl někam vetřít nebo o něčem poučovat,poznamenávám, že pouhým e-mailováním se k podstatě toho co je třeba se dozvědět a také změnit, asi nedostanete. To by bylo na delší povídání někde a někdy, asi na 3 – 4 hodiny a s někým kompetentnějším.
Je fakt, že létající stroj s pevným křídlem letí nejlépe vzhledem ke své celkové konfiguraci(tvary, rozměry, hmotnost,…) jen při jednom úhlu náběhu s dost malou tolerancí. Při všech ostatních polohách vůči směru letu letí hůře.
Vaší snahou, myslím tím dosahovat co nejdelší vzdálenosti a co nejvyšší rychlosti, je zajistit co nejlepší poměr vztlaku ku odporu při zvolených podmínkách. To si ještě pamatuji, když jsem se o to před několika desítkami let pokoušel taky, neúspěšně.
Mohl bych napsat dlouhý vzkaz s odkazem na různá doporučení a neopomenutí vzájemných vlivů atd., ale to by mělo asi opačný účinek. To bych nerad, protože mě baví sledovat,jak se snažíte dostat kupředu v svých konáních.
Stručně, kuse a nesouvisle naznačím, že měřit rychlost letu není snadné. Ošemetné je také neposuzovat létající stroj jako celek, nejenom jako profil v nosné ploše. Opomíjet škodlivý odpor celého stroje je jako cesta tmavým lesem bez svítílny. Často narazíte, vracíte se zpátky a mnohdy nevíte ani proč. Tím se nechci nikoho dotknout.
Bez soustavnější a systematické činnosti se to neobejde. Ale to vy společně určitě zvládnete, když tomu nějaký čas a prostředky obětujete. Přeji vám všem, aby se to povedlo, když vidím to nadšení, které do toho vkládáte, o financích ani nemluvě.
S upřímným pozdravem
J.Lněnička
Zdravím Vás pane Lněničko,
určitě mne nikdy nenapadla u žádného diskutujícího myšlenka na „vtírání nebo poučování“ natož u Vás. Před námi je opravdu tmavý les, ale občas trochu světla mezi stromy probleskne a proto se snažíme.
Tak ať se daří.
Kdybychom se někdy potkali, tak můžeme dát řeč o věcech létajících strojů.Pokud k tomu budu mít co říci.
J.L.
Děkji za tuto poznámku o tom ůhlu náběhu křídla – je to opravdu relativní. VOP je ta , která určuje tento ůhel nebo jink řečeno – jak RYCHLE se bude letoun pohybovat.