Uzavřeno | V týdnu na půl ucha vnímáte hlášení počasí. Slunečno, vítr zesílí. S blížícím se víkendem stoupá zájem, jak se připravit na modelářské závody. Minule vám vítězství uteklo jen o fous. Nebylo štěstí ?
Spíš neznalost využití dané meteo situace v daném místě. Slyšeli jste dobře, Slunečno, vítr 2 až 3 m/sec. To vašemu typu letadla vyhovuje.
A přece! Vraťte se v duchu zpět, proč to nevyšlo. Startovní plocha byla na rozsáhlém poli, které se zelenalo jarní trávou až k blízkému lesu. Rozbor si zkusíte udělat sami. Po chladné noci byla ráno ještě dlouho rosa. Navijáky byly připraveny a první závodníci šli na start.
K rozboru několik maličkostí.
Zemskou atmosféru uvažujeme od hladiny moře ve vrstvách: Vím, že jste to měli ve škole v zeměpisu, ale na škodu to není. Troposféra na pólech je asi 9 km nad zemským povrchem, na rovníku 18 km vlivem zemské rotace. Stratosféra asi 80 km. Obě tyto vrstvy svírají pás tropopauzy s vrstvou Ozonu. Ionosféra 480 – 960 km a exosféra asi 6.000 km. Hmotnost celého vzdušného obalu se odhaduje na 1 miliontinu hmotnosti Země, to je asi 5 980 000 000 000 000 tun. To jen abychom viděli v čem lítáme.
Další úvaha.
Sloupec vzduchu od hladiny moře až po vrch troposféry o průřezu 1 cm2 má hmotnost stejnou jako sloupec rtuti vysoký 760 mm o průřezu rovněž 1 cm2. Podle standardní atmosféry je to tak zvaný normální tlak vzduchu na hladině moře při teplotě 0 °C. Víme, že tlak vzduchu se neustále mění, stoupá nebo klesá mimo jiné závisle i na výšce sloupce vzduchu. Tento sloupec vzduchu od hladiny moře až po troposféru o průměru 1 cm2 má hmotnost při normálním tlaku přibližně 1 kg Říkáme, že tlak vzduchu na každý cm2 plochy je 1 kg
Tlak vzduchu je způsoben zemskou přitažlivostí, která působí na jednotlivé částečky plynů (molekuly, atomy). Je to síla, která nutí vzhůru hozený kámen k pádu zpět k Zemi a která působí na veškerou hmotu na povrchu i pod povrchem země.
K těmto poznatkům se ještě vrátíme…
“Voda – vodní páry – voda” to je neustálý koloběh na naší zeměkouli. Tím je dán i pohyb ovzduší. Ve větrné růžici udáváme směr větru podle světových stran kartograficky ve směru odkud vítr vane. Označování je mezinárodními značkami. Jsou to první písmena anglických názvů směru. N – north, sever, S – south, jih, E – east, východ, W – west, západ a jejich složenin. Při určování směru větru se orientujeme podle geografického severního směru, nikoli magnetického, od kterého pak odečítáme úhly ve směru hodinových ručiček. Síly větru se určují podle Beaufortovy stupnice od 1 do 12. 0 je bezvětří. 1 je vánek až 1,5 m/sec, 5 je 8,0 – 10,7 m/sec, 10 je 24,5 – 28,4 m/sec, 12 je orkán. Při této příležitosti připomenu, že je dobré postavit větrný rukáv (pytel) na viditelné místo.při létání.
Letištní pytel je 3,6 m dlouhý komolý kužel z příčných barevných pruhů bílých a červených viditelný alespoň na 300 m. Oba konce jsou průchozí, proto rukáv, i když u nás je vžitý výraz větrný pytel. Širší strana o průměru asi 0,75 m je upevněna na kovovém kruhu, který se může otáčet volně kolem své podélné osy. Podle polohy pytle se časem naučíte odhadnout sílu a směr větru, který jím profukuje.
Modeláře bude nejvíce zajímat z celé vědy stav proudění vzdušné hmoty za překážkou. A to za jakoukoli pevnou překážkou. Stavení, stromové porosty, kopečky a podobné a co se za touto překážkou děje.
Válcové stojaté překážky malých rozměrů uvolňují víry již při malých rychlostech proudění. Překážky postupně větší vyžadují pro pravidelné uvolňování turbulentnějších rotorů přiměřeně větší rychlost větru, což pociťujeme jako nárazovitý vítr za překážkou.
Konvekce je kupovitá oblačnost. Vzestupné proudy jsou tvořeny nasyceným vzduchem, zatímco kompenzující sestupné pohyby jsou tvořeny ve vzduchu nenasyceným vodní parou. My si tvoření celé konvekce uvědomujeme, až před námi vyvstanou viditelné řady bílých “květáčků”, řady kumulů Cu Jejich růst postupuje s přibývajícím slunečním zářením a pohybem vzduchu. Tyto světlé, až bílé načechrané mráčky jsou předzvěstí pěkného počasí. Většinou! Naopak z tmavých mraků nekouká nikdy nic dobrého pro létání.
Meteorologie je rozsáhlá věda pro různé směry působení jako je zemědělství, lékařství, stavebnictví, námořní doprava, letectví a pod.
Výsledky na soutěžích nejsou někdy závislé na vlastnostech modelu, ale též na přístupu pilota k taktice letu v dané tvořící se meteorologické situaci. K dispozici mu je globální předpověď, znalost mapy využívaného prostředí k závodění a především vše to, co kolem sebe vidí. Nejbližší k pozorování jsou mu k dispozici mraky.
Znalost tvorby oblaků je velmi důležitá a zasluhuje si větší pozornosti. Nejlépe samostatný článek v blízké budoucnosti.
Úvaha o počasí vám jistě některé jevy ještě více zahalí. Na konci článku máte možnost chtít podrobnější vysvětlení. Napište do okénka “Komentáře”, ráda vám dotaz zodpovím.