Od mého kamaráda Radana Kabeláče jsem dostal dvě zajímavé fotografie z archívu jeho otce. Samozřejmě jsem hned poznal o koho se na snímcích jedná. Poprosil jsem tedy Tomáše Bartovského, aby mi napsal pár řádků ke zmíněným fotografiím. Zde Vám tedy předkládám text.
—————–
Ahoj Romane,
první obrázek je zřejmě z tréninkového létání na kladenském letišti. Model se jmenoval Lilie a postavila si ho většina členů modelářského klubu Praha 6-ČSA. Tehdy se ještě létalo F3B s balsovými modely. Byl to tedy model dosti křehký, start na dnešním navijáku by určitě nevydržel.
Zajímavý byl důvod zániku Lilie Karla Kruka. Při zalétávání zkoušel i rychlý sestupný let a modelu trvalo vždy velmi dlouho, než byl ochoten přejít do horizontálního letu. Karel si nechal poradit od kamarádů, že má těžiště příliš vzadu a proto přidal závaží. Výsledkem byl sestupný let, který skončil až v zemi.
Jaká byla příčina? Vodorovná ocasní plocha byla z balzového prkénka 3 mm s výškovým kormidlem hloubky cca 20%. Když se model rozjel, začaly na VOP působit takové síly, že se deska prohnula v příčném směru. Když se ohnula v příčném směru, musela se narovnat v podélném směru. Náhon výškového kormidla se těmto silám poddal a výškové kormidlo se srovnalo do roviny. Při přitažení se servo sice pohnulo, ale na polohu výškového kormidla to nemělo vliv. Dokud bylo těžiště vzadu, způsobil úhel nastavení VOP pomalé vybrání letu. Při těžišti posunutém dopředu už ten malý úhel nestačil, a byl konec.
Na druhém obrázku je naviják se spalovacím motorem z mopedu Babeta. Motor na obrázku není vidět, jen zapalovací cívka a ovládací páka karburátoru. Motor ani na plný plyn neběžel příliš rychle, proto musel mít buben tak velký průměr.
—————–
Od Tomáše musím ještě vyzvědět o jaký rok se jedná. Jedná se pravděpodobně o rok 1971-72 (doplněno 2.8.2010)
AUdálosti na světové scéně nemůže rušit obyčejné lidi. Lidé se obávají, a cítí úzkost nejistotu a dokonce i strach. A jediní lidé, kteří vědí, kde vždy věří.
Já jsem F3B nikdy nelítal, ale můj kolega v práci byl Franta Bayer, který byl u začátků F3B a lítá to snad doteďka. Vzorem pro Lilii byl rakouský větroň Dasel ( nebo Dassan ? ), postavený rakouskými modeláři nejdřív k překonání rychlostního rekordu větroňů. Ten získali rychlostí asi 390 km/h, asi v r. 1976. Asi od r. 1975 byla vyhlášena pravidla F3B. Ze začátku se lítalo v podstatě s V dvojkami. Vítěz 1. MS F3B v r. 1977 byl Američan Skip Miller s modelem, který vypadal jako typická Vdvojka a neměl ani křidélka. Tehdy se začaly objevovat modely s křidélky, klapkami, přítěží atd, ale pořád to byly „papíráky“ podle dnešních měřítek. Na MS do Jižní Afriky se naši modeláři nedostali, ale v r. 1977 se lítal 1. ročník mezinárodní soutěže F3B na Slovensku ( myslím v Martině ). Tam se objevili Rakušáci s atypickými větroni. V podstatě kompozity, malými ( 2,2 m ), s řízením jen K+V. Byly vyrobené sériově a vycházely z toho rychlostního rekordmana, s malými úpravami – např. křídlo nemělo původní šíp. Hlavně měli proti ostatním perfektní pilotáž, danou asi daleko lepšími materiálními podmínkami a týmovou spoluprací. Potom vyhráli ještě MS ( myslím 1977, v Belgii ). Pak se jejich parta ztratila a obuli se do toho zejména Němci, kteří měli větší modely, už taky z kompozitů, s plnou mechanizací. Tehdy se ještě neužívala mikroserva a náhony byly od 5 – 6 serv v čumáku složitými náhony. Větroň Lilie V Chalupníčka vzniknul někdy v r. 1977 a tvarově čerpal z Daselu, ale o něco větší ( asi 2,6 m), taky jen řízení S+V+K. Trup byl laminát, křídlo balza, konstrukce dost fórová, jak je popsáno v článku.. Zajímavý byl profil křídla FX 60-1236, tedy dost prohnutý. Později se přešlo na jiné profily – Franta Bayer měl E-205 a vyhrál s tím 2x mezinárodní soutěž na Slovensku.
Zapomněl jsem odpovědět na otázku. Fotky tedy budou nejspíš z r. 1977 nebo 8.
Dělám překlepy, ten profil byl FX 60-126.
Ahoj Adame,
díky za velice zajímavé informace. Vzhledem k tomu, že píšeš „F3B jsem nikdy nelítal“, mne překvapují Tvoje znalosti detailů.
Zdar ! Je to tím, že jsem s Frantou strávil asi 15 let v projekci Armabetonu. Lítal jsem V dvojky a čerpal z Frantových rad. Na F3B jsem se občas jezdil koukat, ale měl jsem pak jiné starosti, stavěl jsem svépomocí družstevní byt a později se mi už do toho nechtělo.
…jo Franta, to je živel. To je chodící legenda českého F3B. Vyjímečná osobnost.
Ahoj Adame tuším spíš Adámku,
občas na projekci rád zavzpomínám, taky jsem tam na prkně všechna éra navrhoval (po práci). Vzpomínám si, že jsi létal na Zbraslavi, ale ostatní se mi z hlavy vykouřilo. Ozvi se mi na mejl.
Jinak Romane živel jsem, ale trochu vychladlej. Na druhé straně nebýt Tebe na rychlosti, když jsem se nechal oslnit sluníčkem, by byl ROXY na (sr..)maděru. Jen jsi na mě řval pravá, levá, tahej a potom jsem model znovu uviděl. DÍKY. Ztráta výšky byla velká, rychlost kolem 21, ale model to přežil díky Tvému navádění. Taky to se mnou nemáš občas lehké.
Z Drážďan jsem si přivezl oranžový (zbytek 220m) silon, je 1,3 mm a značně gumový. Zkoušel jsem ho navázat na tenčí 1,0mm (taky ze šrotu), ale vždy se při dotahování přerval tenčí silon. Pak mě napadlo pro uzel dát ho dvojitě. Dotáhl jsem na krev, přečnívající konce ustřihl a zatavil. V uzlu už to neprasklo! Byl ale načnutý a praskl na třech místech najednou. Tak jsem oranžový nastavil zbytkem 1,2 mm. Nevim ale, co by takhle baculatý uzel udělal se silonem v plném tahu před výstřelem.
Mám s tím asi 20 startů a lítám to na starou baterii. Druhý naviják s lepší baterkou má výšky menší. Mám tam 400 m – 1,2mm.
Také se mi povedlo na oranžovém silonu při výstřelu utrhnout servo na klapkách (delaminovalo se překližkové lože serva – s třetím ložiskem). Byla to rána jak z kanonu. Stačil na to ale vteřiňák. Musím ještě zkoušet.
Franta
Franta : Zdravím, jsem rád, že funguješ. Já dělám spíš polo a čtvrtmakety větroňů. My se vyskytujeme na stránkách http://www.modelgliderklub.xf.cz Kromě toho jsem v MK Lipence, ale tam se moc větroně nevyskytují, nebo až v příliš pro mně náročné podobě ( GPS přelety ). Nevěděl jsem, že jsi na taky na Internetu. Můj mail je 241442361@iol.cz. Na F3F ani F3B nechodím, ale v mém okolí se vyskyutují i Tvoje větroně. Zdraví Adam.
Ano to byly časy, když jsem i já počátkem 70. let minulého století měl tolik drzosti a pokoušel F3B. Zpočátku ale jen se zatíženější a pevnější A2. Tenkrát se létala rychlost jen jednou tam a zpátky a tenhle můj stroj to nezvládl dříve jak za 40 s. Přede mnou byl vždycky T.Bartovský, F.Bayer,Z.Ješina a ještě mnozí jiní. Vleky „gumicukem“ nebo prostě během nadšeného pomocníka. Navijáky se již ale začaly objevovat. Občas si na to vzpomenu s úsměvem.
J.Lněnička
Trochu bych to upřesnil… Dassel byl právě to, s čím přijeli do Popradu – 2,2m, původně řízeny jen K/V a zajímavé bylo, že křídlo nejen nemělo šíp, ale byl to dokonce čistý obdélník. Aerodynamicky paskvil, ale létalo to výborně (na tehdejší dobu).
Dassan podlě mě vznikl buď až po Dasselu, nebo nějak paralelně s ním – to byl ale jednoúčelový speciál na rychlostní rekord s křídlem do šípu. Výsledek napřed cca 300, později tuším něco přes 380km/h.
Lilii popisuješ správně, ale podle mě z Dasselu čerpala spíš jen „ideový základ“, jinak se mu tvarově až tak moc nepodobala (aerodynamicky dokonce spíš lepší).
Jo a ještě jedna zajímavost – na zmíněném MS 1977 byl za Aquillou na 2. nebo 3. místě další Američan s modelem Bird of Time, který se dosud vyrábí – viz http://www3.towerhobbies.com/cgi-bin/wti0001p?&I=LXYXJ3&P=ML . Takže pokud by si někdo chtěl zkusit udělat „retro F3B“, tak je to velmi snadné – vedle čehokoliv dnešního by to bylo hodně brutální srovnání. Ale prokazatelně je to model držící medaili z MS…
Tomáši,
a kde Ty bereš tyto znalosti?! V té době jsi přeci tahal ještě kačera.
Zas tak mladý nejsem – modelařit jsem začal už někdy v roce 1980 a v té době jsem měl k dispozici všechny „Modeláře“ někdy od roku 1974, takže dost načteno. Druhá věc je ale aktuální – před pár lety jsem se hodně zajímal právě o klasické modely z doby mého dětství, tedy ne vyloženě oldtimery, ale řekněme „midtimery“, nebo možná ironicky řečeno modely z doby mládí „Husákových dětí“. No a při tom tyto F3B klasiky prostě nešlo minout…
Jen tak naokraj, asi před dvěma lety se mi mimo jiné podařilo z věcí té doby sehnat původní Mosquito od Graupnera, tedy prakticky první komerční elektrolet, dokonce s původní pohonnou jednotkou Jumbo FG – hodně zajímavé to vidět vedle dnešních elekter 🙂
tomashr: Pokud mi sahá paměť, nejdřív ti Rakušáci překonali rychlostní rekord, vytáhli to až asi na 390 km/h. Psalo se o tom v Modeláři a dokonce se objevila fotka v tehdejším Mladém světě.Teprve potom udělali verzi pro obyčejné létání, s obdélníkovým křídlem a bez šípu. Na 1. MS v Jižní Africe ještě nelétali, na 2. v r. 1979 v Belgii vyhráli opět s Dasselem ( nebo Dassanem , rovné obdélníkové křídlo ).Potom ta původní parta zmizela ( bratři Sitarové a další ).Na 1. MS se objevily 2 školy – Američani s obyčejnými ušatými modely, jako dnešní V dvojky a Němci, Angličani a snad jiní s předchůdci dnešních modelů – křidélka, klapky atd.ale ještě kompozitů málo, tak snad trup. Američani bylo asi daleko vylétanější a vyhráli ( vítěz Rhett Miller s modelem Aquila, ten lítá a vyrábí větroně dosud ). Na 2. mistrovství uý měly modely s křidélky už převahu, Američani se pořád drželi svého kopyta ( Bird of Time – stále stavěný, Viking),ale už naposledy. Tehdy už lítaly kompozity, ale za dobrý profil pro F3B se považoval třeba E 205.
Ještě k tomu 3. místu na MS. Nebyl to Bird of Time, ale Legionaire ( píšu to správně ? ) srozpětím myslím 3,5m – 34,7 m, ušatý, potažený fólií. Přesto dosáhl nejlepší rychlosti. Když si zaklikáte na RC Groups, uvidíte, že tyhle modely se stále staví o 106, Bird of Time i s křidélky a elektromotorem.
rozpětí 3,7 m, omlouvám se , kocour mi šlape do klávesnice.
Franta je zivel, jestli je nekdo nekdy bude sestavovat tabulku F3B nadsenco v Cechach, ja myslim ze Franta ji vyhraje. A to nejenom svojim litanim, ja myslim Franta pritahl to nejvestsi mnozstvi modelaru k tehle kategorii v Cechach.
Ja ho znal jeste kdyz byvali F3B zavody v LBC na konci 80 tych let, kdy on jezdil s prazakama a vzdycky mel nejaky novy vynalez, ktery byl udelalny na dosazitelne technice, pak jsem s Frantou lital F3B a F3J kdyz jsem bydlel ve Vidni, nekdy 95 – 99. To byla muje nejlepsi modelarska leta. Ten maximani fun kterej jenom muze byt.
Kdyz ctu lomcovak, az vam vsem tam zavidim, tady jsou jenom chickens a ty se boji F3B litat.
Hodne pozdravu.
Pavel
Jeden Bird létá u nás http://www.mkchlumec.cz/Modely/Bird_of_time.htm