Zpátky do Trenek-křídlo (doplněno 17.4.2009)

Stavbu modelu většinou začínám křídlem. V tomto případě mám už trochu představu co mě čeká, protože Michal “Mihaeul” Behenský má svoje Trenky hotové (…a dokonce zalítané) a hodně konstrukčních detailů jsme již spolu řešili.

Mimochodem k Michalově záletu. Uskutečnil se asi před týdnem. Poměrně silný vítr kolem 6–8m/s (V-JV Klecany), oblačné počasí, teplota kolem 12°C. Nastavení většiny F3B modelů je velice podobné a tak během prvních startů jsme neočekávali problémy. Nekonalo se tedy nějaké nepříjemné překvapení. Po určitých úpravách setupu si Michal pochvaloval vysokou rychlost modelu před výstřelem. Hmmm, pochvaloval-spíše byl velice překvapen ve srovnání s tím co lítal v minulosti. Vysoká rychlost před výstřelem při dostatečném vztlaku je pro start určitě pozitivní veličina.

Michalovy Trenky před záletem

Rychlost F3B modelu na startu, to je vůbec zajímavá kapitola, aspoň tedy pro mne. Dlouho jsem žil v domnění, že pro dobrý F3B start je důležité především protažení startovacího silonu-efekt gumicuku. Měl jsem i nastavení, kdy jsem v konečné fázi startu přepínal na vyšší zaklapkování (celá odtokovka dolů ještě víc, vyšší vztlak znamená ovšem logicky i vyšší odpor) a očekával ještě větší protažení silonu a následný delší start (výstřel). Tuto filosofii startu jsem měl i potvrzenou od takových veličin tichého letu jako Honza Kohout (mistr světa F3J, vicemistr Evropy atd.). Výsledkem takového nastavení je ovšem i zpomalení modelu těsně před výstřelem. Čas trhnul oponou a myslím, že tak jednoduché to zdaleka není. Dokonce bych řekl, že dostatečná (resp. čím větší tím lepší) rychlost před výstřelem je minimálně rovnocenný faktor úspěchu jako natažení silonu. Dnes tedy mám více vztlaku na startu; letadlo má malou rychlost a vektor vztlaku nepůsobí vzhůru (trup je téměř svisle). Potom co se model ustálí a je již někde v polovině své dráhy přepínám na méně vztlaku, letadlo začne zrychlovat a současně vektor vztlaku již působí téměř kolmo vzhůru. A špagát skučí…. Když se tedy vrátím k Michalově záletu, tak zde mám jeden zajímavý graf. Není ani moc důležitá celková výška startu, ale všimněte si délky vlastního výstřelu-150m! Za posledních 7 let mám databázi startů od různých letadel, od různých pilotů, ale tento výstřel (rozlišuj od výšky startu) patří k těm nejvyšším. A kdybyste viděli jak to Michal na svém třetím startu s neznámým letadlem prasil, tak si říkám, že to mohlo být o 20–30m výš. To jsem se ovšem zapovídal někam úplně jinam. Řeč je přeci o stavbě křídla a vlastní lítáni s F3B modelem můžeme řešit až někde na závěr.

Jeden z prvních Michalových startů

Křídla

První co vždy udělám, že brusným papírem ztupím ostré konce křídel a výškovky. Netrhá to potom potahy a je to i méně nebezpečné pro okolí. Následuje zvětšení vstupních otvorů pro serva a oblepení maskovací páskou. Páska umožňuje kromě ochrany povrchu křídla zakreslit potřebné orientační body a linky pro správné (a hlavně stejné) usazení všech serv.

Úprava vstupů serv v křídle. Bezdrátového Dremela používám skoro rok a je to opravdu fantastické. Neskutečná pohodlnost při práci. Problém bude asi jednou výměna LiIon baterií (myslím problém finanční; doplněno cca 1250,-Kč)

Výběr serv

Následuje volba serv. Přemýšlím, proč se vlastně snažím změnit něco, co už roky spolehlivě funguje. V křídlech F3X modelu jsem nikdy nic jiného než serva od Michaela Volze nelítal. Jsou vymyšlená geniálně. Jsou nízká (10mm), rychlá, robustní (ocelový výstup u verze HP), snadno se instalují, snadno se v křídle v případě problémů vyměňují. Co víc?! Řekl bych, že jejich hlavní problém spočívá ve vůlích. Tyto vzniknou hlavně na klapkách, které trpí při přistání, velice rychle a pokud průběžně ladíme desetiny milimetrů na všech ovládaných plochách, tak na konci klapky např. vůle 2mm není určitě nic příjemného. Na druhé straně v tomto okamžiku nejsem schopen posoudit, zda serva jiných výrobců na tom nejsou obdobně případně ještě hůř. Rád zkouším nové věci a na klapky vyzkouším Airtronics 94761 Digital (Sanwa).

U křidýlka Airtronics vystupuje nad obrys spodního potahu křídla i část těla serva (má 12mm) a z toho nemám dobrý pocit. Zase tak velký průkopník tedy nebudu a do křidýlek půjde Volz. Křidýlka tolik vůlemi netrpí. Na konci sezony se mě nezapomeňte zeptat, jak to vypadá s vůlemi.

Airtronics 94761 Digital (Sanwa) a Volz WingMaxx HP. Vzadu si všimněte jednoduchého rámečku, který se mi ve stole povaluje již roky. Ten by byl optimální pro usazení Airtronicsu, ale má jiný rozměr. Rovněž je vidět táhlo s obroušenými vidličkami.

Instalace serv v křídle

Plochu v křídle zdrsním a rozměřím pozici serva. Vzhledem k větší výšce serva pro klapku bude páka, při zachování vzdálenosti otočných bodů 10mm (výstup serva, vstup pro táhlo), vystupovat asi 1–2mm nad obrys spodního potahu křídla. Krytka serva bude muset mít kapku. Kryt serva s kapkou, který jsem dostal od Breťáků má prostor na přečnívající páku až 4mm a to je myslím zbytečně moc. Vystupující kapku bych měl nějak snížit, ale zatím nevím jak.

Nechci být příliš velký detailista, ale k posouzení Vám dávám studii Martina Hepperleho zobrazující proudění vzduchu kolem táhel na křídle. Výrobci F3X stíhaček pomocí CNC strojů a dalších nejdokonalejších technologií řeší setiny milimetrů a my potom do potahu vrazíme nerovnost 3-4mm. Je to absurdní situace, nemám pravdu? Uklidnit mě může, že pokud tyto „chyby“ mohou ovlivnit výkony modelu o řádově 0,1%(?), tak jakákoliv pilotní chyba má vliv v řádech 100x větší (x10 %). Na druhé straně člověk by neměl rezignovat na detaily(?)

Servo v křídle musí být rychle vyměnitelné. Tomu je třeba přizpůsobit jeho montáž. Vyřešil jsem ji jednoduše pomocí špalíků do kterých se následně šroubuje servo přes packy. Problém je, že díky packám budu muset vozit jako náhradní jedno levé a jedno pravé servo Airtronics. U Volze tento problém nebyl. Serva se v modré přihrádce pouze náležitě otočila, přesadila páka na tisícihranu a bylo hotovo.

Takto nakonec dopadla "ohrádka" pro klapkové servo. Všimněte si, že je třeba zajistit, aby se servo opíralo až o nosník. Jedině tak ulehčíte hornímu potahu např. při nárazu s otevřenými klapkami.

Klapkové servo by mělo být umístěno co nejdále od náběžky, protože tím získáváte prostor pro páku (profil je silnější). Dávejte si ale pozor, abyste měli přístup ke šroubu. Je vidět ubroušení rámečku až ke kraji, což ovšem nevadí, protože stejně bude zalepen páskou. Rovněž si zkuste délku vrutů, díra v horním potahu není nic moc. Vrut blíže k náběžné hraně je zapuštěný, jiný se tam nevejde.

Volz WingMaxx HP v křidýlku. Obě serva budou na kabeláž připojeny přes konektory z důvodu možnosti rychlé výměny.

Možná si řeknete na co vozit dvě náhradní serva? Výměna převodů či spáleného servozesilovače na louce nepatří k mým oblíbeným činnostem a nesčetněkrát jsem byl svědkem špatného výsledku (poztrácené součásti v trávě, opětovné rozdělávání při špatné identifikaci problému atd.). Nehledě na to, že při závodech na zkoumání problému špatně fungujícího serva není čas-opravdu jde někdy o vteřiny. Servo opravuji v klidu na stole doma v dílně.

Jako táhla ve svých modelech používám 2mm šroubovici a kovové koncovky, které jsou odpovídajícím způsobem zbroušeny. Možná by mohla existovat námitka proti průměru táhla či dokonce materiálu z které je vyrobena (relativně mekčí), ale tuto šroubovici používám úmyslně. Při nárazech do klapek (zřídka do křidýlek) první co povolí a ohne se, je právě šroubovice (není kalená). Pokud použijete 3mm a dokonce z drátu do kola (je mnohem tvrdší), tak mnohem snáze vyčešete převody nebo utrhnete závěsy křídel či se dostaví jiný mnohem horší problém než ohnuté táhlo. V okamžiku nárazu musí existovat deformační zóny a něco musí povolit první.

Špalíky pro fixaci serv lepím 30min epoxidem a obecně platí, čím pomalejší, tím kvalitnější spojení a menší pravděpodobnost, že se vám zvlní horní potah křídla. Určitě nezkoušejte vteřiňák.

U Trenek nebyly zalepeny páky v klapkách a křídlech. Je třeba je rovněž zalepit. Pokud jsem mluvil o kvalitním epoxidu, tak velice dobrou zkušenost mám s 30min Devconem a z těch rychlejších je výborný UHU Acrylit. 5, 10 apod. min. epoxidy nemám rád, protože to co údajně ušetříte na čase při tuhnutí, o to víc ztratíte, když musíte několik dní čekat než ty prokleté „žvejkačky“ ztuhnout tak, že jsou brousitelné. Páky jsem prvně zalepil Devconem a potom přidal trochu bavlny a zafixoval hlavně výstup páky.

Nezalepená páka v klapce. Dávejte pozor ať si nezalepíte i závěsy, jsou hodně blízko. Před zalepením pák si rovněž ověřte, zda čep vidličky jde na těsno vsunout do páky(!)

Pokračovat budeme s táhly a následně s elektroinstalací…