Uzavřeno | Ve dnech 25.9.-28.9. 2009 se konalo mistrovství ČR ve svahovém létání na kopci Raná. Nominací prošlo a na kopci se sešlo 28 pilotů z různých koutů Čech. Závod si pod svou taktovku vzal, dnes již bývalý trenér F3F Ivo Matějů spolu s kamarády z Ústí nad Orlicí. Soutěž byla vypsána jako třídenní a jen tento trend nastolený v posledních letech přispěl k jejímu úspěšnému průběhu.
V Sobotu ráno to moc na vítr nevypadalo, ale bylo krásně. Závodníci seděli na sluníčku, převážně u skleníku a většina z Nás, si tlačila do hlav občerstvení nejrůznějšího rázu. Někdo si dal pivo a někdo třeba pivo. Protože většina pilotů je velice zkušená, hodně z nich bylo perfektně přichystáno a nebe nad loučkou, tábořištěm, parkovištěm i skleníkem se celé dopoledne hemžilo elektrolety, EPPčky, házedly a vrtulníky. Kolem jedenácté se již létala termika z loučky a po obědě jsme šli závodit nad lom. Závod se odstartoval kolem 14hod. Odlétala se 2 kola na J-JV vítr o síle 2-7m/s. Byla to jako vždy pěkná loterie a časy se lišily i o desítky sekund, jak už to tak bývá. Rozdíly v podmínkách, během samotných soutěžních kol, byly tak velké, že ani taktika „kalení pod kopec“ to nedokázala kompenzovat. Několik pilotů využilo možnosti poslat letadlo do díry ale až v druhém kole, kdy bylo zrušeno pravidlo přistání do jedné minuty od ukončení soutěžního letu. Po dvou kolech jsme letový den ukončili. Večer jsme prožili střídavě ve skleníku, ponorce a zase skleníku. Nikdo z nás ale dlouho nevydržel a pole jsme vyklidili o něco dříve než je zvykem.
Nejhezčím dnem co se počasí týče, byla bezesporu Neděle. Celý den sanšajn jako prase a popíjelo se už od snídaně. Vál J-JZ vánek na loučku a termiky tolik, že se vraceli padáčkáři s omrzlinami. Loučka byla celý den plně vytížená a na kopec vyběhlo jen pár pilotů, kteří se vozili v termických závanech celé odpoledne. Večerní zábava se táhla v podobném duchu jako ta Sobotní, jen se malinko změnily hygienické zvyklosti páč to, čím jsem byl osprchovaný, rozhodně nebyla voda. Alespoň, že oproti loňsku, nebyl u skleníku na 8°C vyhřátý bazén. Myslím, že mít narozeniny už několik let po sobě na MR mě moc nebaví J.
Na pondělní den byl hlášen Z-SZ vítr. Hned ráno jsme vyrazili na kopec a pro vztyčení bází se odstartovala další soutěžní kola. Vítr pomalinku sílil a během dne se pohyboval mezi 3-9m/s. Pořadatelům to šlo pěkně od ruky a soutěž běžela jako po másle. Jako vždy o celkovém výsledku rozhodovaly aktuální podmínky pro daný let a pilotní umění.
Na kopci se nám objevil nový model Dingo. Co jsem měl možnost posoudit, tak se hafan povedl a je rychlejší, štíhlejší, lépe se rozjíždí, drží rychlost i točí než jeho předchůdce. Využít naplno jeho potenciál a poznat rozdíl dokážou ale jen opravdu dobří piloti. Pokud bych měl zhodnotit samotný závod, tak gratuluji Vaškovi Bláhovi k titulu. Létal dobře a spolu se štěstím na vzduch rozehrál velikou partii se šťastným a vítězným koncem. Děkuji pořadatelům za obětavost, skleníkovládci za trpělivost a přítelkyním a manželkám za udělení vycházek.
AUdálosti na světové scéně nemůže rušit obyčejné lidi. Lidé se obávají, a cítí úzkost nejistotu a dokonce i strach. A jediní lidé, kteří vědí, kde vždy věří.