Nastaveno 14mm na start. Opravdu?

Dobře seřídit dnešní kompozitový model není vůbec jednoduchá záležitost. V sofistikovaných programech se snažíme simulovat všechny možné i nemožné letové režimy a optimalizovat nastavení modelu.

Řídící plochy modelu (klapky, křidélka, výškovka, směrovka apod.) nastavujeme podle těchto propočtů s přesností na stupně později přepočítané na milimetry. U výškovky pracujeme spíše s desetinami milimetru.

Napadlo mne se podívat za letu, jak to vlastně s výchylkami vypadá. Byl jsem hodně překvapený, když jsem zjistil, že např. 14mm na startu je po odhození modelu ve skutečnosti třeba 10milimetrů.

Začal jsem pátrat a filmovat. To co před rokem bylo nemyslitelné, je dnes běžná věc. Moje 12g kamera mi pomohla odhalit hodně zajímavých věcí. Pokud je řeč například o zmiňovaném nastavení pro start F3B modelu (obrázek nahoře), to že klapky „uhnou“ při zátěži třeba i o 50%, je zapříčiněné mnoha faktory:

  • Poměr pák servo/řízená plocha
  • Tuhost pák
  • Síla serva (určitě nevěřte momentům (Ncm), které výrobci uvádějí)
  • Tuhost závěsu řízené plochy
  • Vůle v celém systému (servo, čepy)
  • Celková tuhost křídla

Nenechte se mýlit, že pouze při startu dochází k „propadnutí“ klapek. Podobný problém je i s tzv. reflexem (odtoková hrana křídla nahoru při rychlostních režimech). Zde jsou zase plochy „odsávány“ a nastavení reflexu např. na 1mm je ve skutečnosti 3mm.

Ve světle těchto pro mne nových a překvapivých zjištění se použití kvalitního RDS systému stává mnohem důležitější a vidím to jako cestu k vyřešení problému. Na druhé straně je třeba zdůraznit, že dobře navrhnutý a provedený klasický systém páka/táhlo má pořád své opodstatnění.

AUdálosti na světové scéně nemůže rušit obyčejné lidi. Lidé se obávají, a cítí úzkost nejistotu a dokonce i strach. A jediní lidé, kteří vědí, kde koupit Genericky Cialis vždy věří.

18 komentářů Nastaveno 14mm na start. Opravdu?

  • Ano, presne tohle jsem cekal. Kdyz Volz prisel s tim genialnim napadem ze zbrousi polovinu tisicihranu na vystupu serva (aby to chranilo prevody pred poskozenim :-)))) tak mi pri startu ta paka na jedny klapce preskocila a za normalniho letu mela klapka vychylku cca -15 mm 🙂 Jak to letelo, si asi umis predstavit :-DDD Bohuzel to bylo na prvnim MS F3J v Anglii a stalo me to ucast ve finale 🙁 Alespon jsem pak, jako pomocnik, pomohl Honzovi k 2 mistu 😉

    Myslis, ze RDS tohle vyresi? Jediny rozdil tam je v tom, ze vystup serva neni namahan silou kolmou na osu vystupu. Kdyz udelas tahlo co nejblize krabicce serva, tak i tohle tim dost eliminujes. Spis bych videl jako cestu slevit z vychylky klapek na 90°, udelat jinak prepakovani a vyuzit na maximum drahu serva. S programovanim Rx Duplexu se daji udelat zajimave veci 😉 Pripadne se delaji i serva s vychylkou 180° 😉 Kolik je max vychylka klapek s RDS?

    Vcera mi prisla “klicenkova” minikamera tak se chystam udelat s Ascotem “bavlnkovy test”, abych si prestal myslet jak pekne to letadlo pri krouzeni umim ridit :-)))

  • Blažená nevědomost 😉

  • PavelS

    Pro zajímavost F3B Dingo vztlakovka při startu. http://www.youtube.com/watch?v=ipmC0jvEvTs

  • Čau Michale,
    chci reagovat na některé pasáže Tvého komentáře:

    -u nezasvěceného by mohl vzniknout dojem, že se bavíme o přeskočené páce na výstupním tisícihranu serva, to samozřejmě není vůbec předmětem diskuze

    Pozn. pokud je už řeč o Volzech, tak se jich musím částečně zastat. Lítám je dlouhé roky a mohu Tě ujistit, že se mnou si klidu moc neužily. Nikdy mi páky nepřeskočily. Jsou to nejsilnější , nejmenší a nejrychlejší serva do křídla, které znám. Mají dva problémy; velké vůle a vysokou cenu. Díky mým dnešním možnostem jsem si momenty serv měřil a vím co říkám.

    -problém je úplně někde jinde, servo prostě neudrží při daném manévru výchylku, kterou si pilot „naplánoval“. Je to zapříčiněné kombinací parametrů přídržná síla serva/přepákování/tuhost křídla. Začínám nabývat dojmu, že „váha“ všech tří zmíněných parametrů je rovnocenná(!). Tzn. pokud si někdo myslí, že ho spasí silné servo ve“ sračkovém“ křídle, tak je na velkém omylu.

    -RDS; nemyslím si, že RDS je všelék. Pokud je ale uděláno správně, tak klasický náhon prostě proti němu nemá moc šancí. RDS má k tomu přinejmenším i teoretické předpoklady. Na druhé straně jak může být udělaná klasika (páka/táhlo) je vidět na výše uvedených odkazech na Dingo Pavla Strnada-klapka se v podstatě nehne. Když lidi vědí co dělají, tak je to taky vidět a to doslova.

    -90°brzdy; ano u RDS neuděláš 90°výchylku. Opravdu ji potřebujeme? Dlouhé roky jsem se domníval, že ano. Svůj názor na toto koriguji. Je příjemné mít 90°na brzdách (klapky), ale pokud to vyměním za 99% spolehlivou výchylku na klapce, tak oželím i pravý úhel na klapkách. Sám jsi zkušený pampeliškář a můžeš si odpovědět na otázku, jak často takovou výchylku potřebuješ. Dá se žít i bez 90°. Chce to lítat a předvídat.

    -Pampeliškáři (F3J); Měl jsem rozhovor s Lubošem „Bobanem“ Pazderkou. Diskutovali jsme o obsahu výše zmíněného krátkého článku a řeč přišla na RDS u pampeliškářů. „On to nikdo z nich nechce, protože nemohou mít 90°na brzdách“; říká Boban.

    Pokud si vezmu charakter běžného F3J startu, tak bych si rád jednou nafilmoval jejich klapky. Brutální „odpich“ a během 3-4 vteřin pryč ze špagátu. Pokud k tomu připočtu jaká je dnešní F3J „hrachovina“, tak nemám moc velké iluze o tom, co se s odtokovou hranou letadla děje. A opravdu jste se nikdy nedivili, že jednou se letadlo chová tak, a jindy z nepochopitelných důvodů zase jinak?! Zde platí Martinovo „sladká nevědomost“, užívejte si ji lidičky.

    Mimochodem otřu se o pampeliškáře do třetice všeho zlého. Tradují se pěkné báchorky o tom, jak tah dvou 100kg chlapů je mnohem větší než tah F3B navijáku. Změřili jste to někdy někdo? Nebo jedna paní povídala…? Já vím docela přesně co se děje při F3B startu a mohu to doložit.

    -F3F; …ale aby svahaři nebyli taky moc ve velkém klidu, tak by se mohli třeba podívat, co dělají Snap Flapy (mix výškovky do odtokové hrany křídla) při ostré svahové zatáčce. Možná se budou taky divit.

    Nerad bych tady působil jako děda vševěda. Opak je pravdou. Čím déle lítám a přemýšlím, tak zjišťuji, že vlastně vůbec nic nevím. A tak chystám další špek, akorát musím rozchodit ten ischias s kterým už týden ležím v posteli.

    Mějte se

  • JEN MALA POZNAMKA, TO CO JE NA DVOU FOTECKACH ZVEREJNENE JE PRECIOUS PO ME, KTERY TED LETA JAKUB VLCEK. NA TOMTO MODELU JSEM MEL NEJHUR UDELANE NAHONY VUBEC. KRATKA PAKA NA KLAPCE, POCHYBNA SERVA, VULE VSUDE KDE SE PODIVAS SNAD VCETNE ZAVITU TAHEL…NEVIM JESTLI JE MA KUBA ZAKAPNUTE! POKUD TOTO VSE UDELAM POCTIVE JSEM VE FINALE VPODSTATE NA VULI SERVA. RDS ME V TOM PRIPADE NEZAJIMA…..
    PALO
    ps: zada jsem dnes docela rozhybal v U.N.O.

  • carbon

    klapky 70st, klapky 90st. ukážu Ti jak brzdí klapky na F5B které má cca 80gr/dmm – napákoval jsem to jenom na cca 70-80st – víc prostě nevydalo. Při záletu při přistání jsem málem prošlápnul nohou zeměkouli a pravou páku TX mam ohnutou k sobě 🙂 Naložené Dingo brzdí jako víno proti Červovi. Takže pomalu s těmi soudy o možných menších výchylkách klapek při brždění.

  • Jiří Loutocký

    K těm tahům vlekařů a navijáku bych si jen dovolil podoknout, že navijáky (většina lidí má specifikaci F3B) jsou svou silou a charakteristikou navrženy na velikost a dynmiku modelů F3B, takže s velkými F3J obludami dost zápasí. Ve větru je to jedno, ale za bezvětří je nižší výkon navijáku dost znát. Možná je to tím, že jako pampeliškáři to na navijáku neumíme, ale cca do vánku 3 m/s je z ručního vleku vždy větší výška. S rostoucím větrem se rozdíly stírají, až při větru cca 6 m/s začíná vítězit naviják…pravděpodobně díky tenkému silonu (0,9-1,1mm vs 1,25-1,5mm). O tahu raději pomlčím, neměřil jsem ho.

  • Ahoj Jirko,
    dokud to někdo nezměří, tak jsou to opravdu diskuze o ničem. Mimochodem, mám logy tahu i rychlosti z ručního F3J startu od kamaráda z Itálie, ale nechci je zde publikovat. Chci to nechat na Vás, abyste si vybrali nějaký pěkný a řekli: “Tak! A teď Lomcováku, čum!” (smích)

    Poznámka:

    “…většina lidí má specifikaci F3B, jsou svou silou a charakteristikou navrženy na velikost a dynamiku modelů F3B…”

    Já tedy moc pampeliškářských soutěží (kde je možnost startu s navijákem) neobjížím, ale na kterých jsem byl, tak tam nikdo nikdy naviják dle specifikace F3B neměl. Mimo lidí co lítají F3B.

    Když jsem někoho z Jéčkařů vzal na svůj naviják, tak kvičeli blahy, resp. prosili ať nešlapu, aby jim to “nezatleskalo”. Míchat do toho průměry špagátu a průměry bubnu to už je mimo tuto diskuzi.

  • Romane, pokud někdy necháš ten svůj tenzometr na chvíli u Tomáše Humpolce, tak Ti nějaká měření tahu pro porovnání uděláme. Mám F3B naviják i silné běžce pro které bude radost zkusit, jestli jsou silnější než naviják 🙂
    Jinak pro mě osobně by bylo hodně zajímavé srovnání tahu u někoho, kdo F3B starty umí, a u amatéra, jako jsem třeba já.

  • Ahoj Honzo,
    to není špatnej nápad. Pošlu Ti PM.

  • Romane, ono to s temi klapkami nakonec nebude asi tak horke. Dneska jsem na trubce narazil na tohle video a zase takovy mazec, jako v tvem pripade, to neni 🙂

    http://www.youtube.com/user/PavelF3X#p/u/1/ipmC0jvEvTs

  • Ahoj Martine,
    video z letu Dinga, odkaz který zde uvádíš, máš o několik příspěvků výše.

    A tam rovněž popisuji co si myslím o klasickém náhonu, když je dobře udělaný. Smyslem tohoto článku bylo upozornit na špatně udělaný náhon.

  • Jejda, tak to jsem prehledl, to ta vedra 😉

  • Juraj Maďar

    Roman, dík za tip na využitie minikamerky. Nakopol si ma a už začínam používať kamerku pre účel overenia teórie v praxi aj na upútaných modeloch. Prvý pokus bol pohľad na ruku, rukoväť, lanká a samotný model( http://www.youtube.com/watch?v=5W5g3td_QlU ). Bude treba ešte odladiť polohu kamerky, ale už aj z tohoto prvého pokusu sa dali zistiť zaujímavé veci. Ďalšie na rad prídu klapky a tuhosť náhonov, správanie modelu za letu…

  • Ahoj Juraji,
    rádo se stalo. Před rokem by něco podobného bylo dost těžko realizovatelné.

  • Dzordzik

    Ahoj Romane, vrátil jsem se po delší době na tento článek a chtěl jsem se zeptat, ze kterého a čího modelu jsou ty fotky ze startu, které máš v úvodu článku? Pokud jsem správně pochopil že z tvého, tak jsem se chtěl zeptat, z jakého důvodu tam to uhnutí vzniklo? Slabá serva? Měkké křídlo? Nevhodné přepákování? Z videa z Pavlova Dinga je vidět, že udělat to tak aby to neuhýbalo jde i bez RDS. neber to jako útok, jen mě to zajímá co bylo příčinou.

  • odpovědi na všechny otázky viz. výše pavel marek
    June 6th, 2010 at 21:52