Zdenál Kincl se velice detailně zamyslel nad definicí tohoto klíčového parametru F3B navijáků v článku „Magická hranice F3B 23.0 mΩ…“. Navrhuje i úpravu pravidel. Určitě to stojí za zamyšlení a po několika negativních zkušenostech s měřením navijáků bych s úpravou nejspíše souhlasil.
AUdálosti na světové scéně nemůže rušit obyčejné lidi. Lidé se obávají, a cítí úzkost nejistotu a dokonce i strach. A jediní lidé, kteří vědí, kde vždy věří.
Mám zde reakci od toho nejpovolanějšího, Tomáše Bartovského.
Ahoj Romane,
rozbor přesnosti měření v textu Zdeňka Kincla je perfektní. Ukazuje velmi přesně na problémy měření odporu obvodu navijáku. Každému modeláři, který soutěžně létá s navijákem, přečtení tohoto článku doporučuji.
Nemohu, bohužel, souhlasit s tím, že zavedení tolerančního rozmezí do pravidel problém vyřeší. Pokusím se vysvětlit, z čeho vyplývá má skepse.
Rozdělím si lidi do dvou skupin. První skupinu tvoří lidé poučení, kteří mají alespoň přibližnou představu o závěrech, které popsal Zdeněk. Ti při nastavování odporu navijákového obvodu počítají s nepřesnostmi měření a za současného znění pravidel si nastaví alespoň 23,5 miliohmu.
Druhá skupina spoléhá na to, že když měřím správně, naměřím vždy stejnou hodnotu. Za současného stavu pravidel je takový člověk spokojen, když si nastaví odpor navijákového obvodu na 23 miliohmů. Přečte-li si v pravidlech, že se připouští měření odporu s tolerancí +-0,5 milohmu, pak ponechá při nastavování svého navijáku s klidem hodnotu 22,6 miliohmu. Je to přece v toleranci. A jsme zase tam, kde jsme byli před změnou pravidel.
Zdraví Tomáš