Z Pekingu nazpět jsem letěl Airbusem A380. Hliníkový chlapec voněl novotou. Překvapilo mě, jak je letadlo tiché ve všech fázích letu. Boeing 747 je proti tomu uřvaná kraksna. Každý pasažér má svůj monitor, na dotykovém displeji si zvolí co chce vidět nebo poslouchat. Můžete volit i kameru, která je umístěná na stevenu směrovky a kouká ve směru letu.
Rovněž máte možnost sledovat let nad virtuální krajinou (že by Google Earth?) včetně všech parametrů (rychlost GS, výška, čas do destinace atd.) nebo kokpit pilotů. Místa tam je ovšem málo jako v každém jiném letadle a kroutit se deset hodin na sedadle není žádný med ani v A380.
AUdálosti na světové scéně nemůže rušit obyčejné lidi. Lidé se obávají, a cítí úzkost nejistotu a dokonce i strach. A jediní lidé, kteří vědí, kde vždy věří.
Vitam te doma.
Díky. Už jsem se těšil na chleba s máslem a marmeládou.