…tak tentokrát snad konečně letíme (12.3.2017)

12.3.2017

Mučit mě nemusíte. Přiznám barvu hned na začátku; opravdu se mi do Poříčí tuto sobotu nechtělo. Když jsem zase po třech měsících vláčel ze všech koutů navijáky, baterky, špagáty, bedny s kladkami a dalším železem, tak jsem vážně pochyboval o smyslu mého počínání. Překrásný závod mi ovšem zase potvrdil, že to prostě smysl má.

Na ploše nás přivítala modrá obloha a slunce vzduch prohřívalo hned od rána. Bílé mráčky na obloze signalizovaly termiku. Nebylo tedy se Sonixem (F3B) žádný problém nějakou si najít.

Martin Rajšner hlásil s Pike Dynamic výšky kolem 200m a tak mě opět znejistil hned po ránu. Já tam měl po testovacím staru něco kolem 195m a výš jsem prostě nešel (vítr 1m/s, spíše se točil). Večer mi Martin poslal záznamy výšek a trochu mne to uklidnilo. Moje průměrná výška ze 7 startů byla kolem 200m a Martin měl přibližně 170m. Přeci jenom zde rozdíl mezi F3J a F3B pořád je; a to je dobře (pche).

Kluci „Ploužilové“ (F5J) byli nad námi F3J/F3B v početní převaze, ale jinak nepřišli s ničím novým; lesík a svahování nad roštím byla standardní taktika. Samozřejmě byly čestné výjimky.

Zatímco „Pampeliškouni“ (F3J) sundávali své stoje ze stometrových výšek všelijakými výkruty a opatrnými manévry, já jsem si se Sonixem dal skoro každý let kaličku dolů; no jak malé dítě (úsměv).

V technice přistání mne ovšem už přešel smích. Když to někdo z Rajšnerovic hodně pohnojil, tak to bylo za 9:59, 99 a na to si v F3B moc nehrajeme; +/- 1m a 5 vteřin není žádná míra. Martin tedy nakonec ze sedmi letů škrtal svůj nejhorší výsledek tzn. 1000 bodů.

Lítali jsme až někdy do 15:00 a to slunce už nějakou dobu mizelo za šedými mraky. Dost se ochladilo. Moc pěkně jsme si zaplachtili a já se vduchu trochu styděl, jak jsem ráno ten můj F3B cirkus proklínal.

Mějte se a příští sobotu letíme znovu.

Výsledky závodu (PDF) celkové pořadí(PDF)

9.3.2017

V sobotu 11.3. letíme závod Zimní ligy. Všichni jste zváni. Začínáme v 9:00.