Poslední termín závodu Zimní ligy byl přeložen na tuto sobotu (24.11.) Budeme se modlit, aby se počasí umoudřilo.
Po skoro třech týdnech inverze a doslova odporného počasí jsme si dnes na letišti nad Poříčím n. Sázavou užili ráj na zemi. Po ránu to tak nevypadalo. Vzhledem k tomu, že jsme museli již dva závody Zimní Ligy odložit a při pohledu na mlhu v ranních ulicích Prahy, nebyl jsem si vůbec jistý, jak to dnes dopadne. Čekalo nás bezvětří, resp. variabl (to je ještě horší, protože dopoledne foukalo spíše do zad) a válející se mlha po louce. Před desátou se ovšem obavy i mlha rozpustily a následovalo již jen modré azuro. Myslím, že jsme si to všichni užívali.
Kromě jiných přijeli zdaleka i Lojza Hrabáček, Honza Kohout a Pavel Marek. Lojza letěl s Pikem Perfection(?). Honza s Pikem Perfect(?). Pavel měl první příležitost pro srovnání své nové Fosy Lift s ostatními. Vypadal docela spokojeně.
Já jsem měl zase možnost poprvé v závodě vyzkoušet svůj nový vysílač Jeti DC-16. Po určitých počátečních peripetiích mohu za dnešek konstatovat; maximální spokojenost. Například možnosti programování oproti Graupner MC-24 jsou úplně jak z jiné planety. Neříkám, že mi nějaké věci nevadí nebo nechybí, ale v globálu pohoda. Uvidíme, zda naše „manželství“ s novou vysílačkou bude tak láskyplné, jak s MC-24. Mimochodem, design, ergonomie, provedení DC-16…naprosto bezkonkurenční záležitost.
Pokud se podíváte na logy z výškoměru LOLO5+, tak moc termiky jsem si tedy neužil (není to nějak příliš často, proč jednou jedinkrát nefouká 8m/s?). V tomto počasí bylo evidentní, jak Pampeliškáři (F3J) v pohodě vylizovali nulky a většinou si s přehledem drželi nějakou hladinu. S F3B modelem jste ve stejném vzduchu neměli šanci. Bylo třeba najít něco silnějšího nebo začínat o několik pater výš. To druhé bylo tedy alespoň pro mne jednodušší.
I přes tyto komplikované podmínky finále letěli kromě Honzy Kohouta (Pike Perfect) jenom F3Bčkaři. Vítězem se nakonec stal Honza. Celkové výsledky jsou již na cestě od Karla Kotouče. Pokud by vyšlo počasí, tak bychom mohli letět zase příští sobotu, ale předpověď zatím nic moc.
P.S. Při nedělním ránu mne ještě napadlo:
- Sledoval jsem starty Honzy Kohouta s Pampeliškářským Pikem. První dva/tři byly v klasickém RCVN/F3J neslaném nemastném duchu. Dosažená výška +/- stejná jak ostatní autobusy. Další už Honza prováděl stylem F3B a konkurenci naděloval 20-30m. Bylo vidět, že i s autobusem to jde. Přátelé Jéčkaři, zrychlete si svůj start a do výstřelu za to pořádně zatáhněte!
- Já jsem letěl letovou fázi termika s poměrně velkou diferenciací na křidýlkách. Dost těžko jsem Stingera přetlačoval do opačného směru kroužení (naštěstí toho ke kroužení moc nebylo). Po ránu jsem si vzpomněl na drobný příspěvěk Marka Drely na RCGroups. Příště tedy vyzkouším mnohem menší nebo žádnou diferenciaci.
- Při detailnějším pohledu na moje starty si myslím, že jsem se střílel pozdě. Chtělo to o necelou vteřinu dříve. Problémem jsou „stopky v hlavě“ nastavené na o 100m delší F3B špagát.
Hoši, celý týden jsem nervózní z toho jak to bude vypadat v sobotu …
Pokud to bude vypadat jako teď – v pátek 10.30 – tak je to dobrý.
Odložený závod se : poletí v sobotu 24.11.2012 sraz v 9.00 hod.
Karel
Hezké popovídání-zvláště o aplikaci fáze výstřelu F3B na F3J.JInak mám DC 16 a první, co se mi nezdá ,je asymetrické unístění trimů jaksi mimo svislici ovládacích kniplů.Ergonomie uložení je podivná-je zde jakýsi mrtvý úhel a pokud chci vytrimovat při úloze rychlost-nenajdu okamžitě patřičné tlačko na výškovku.Trochu jsem vše eliminoval maximálním zkrácením délky kniplů.
Vyzkoušel jsem vše na F5F – speed.na staré MC24 trimování je v pohodě.
Trimování na DC 16 asi bude požadovat od pilota kombinaci prstů zručného gynekologa a hoslisty.Romane a ostatní-váš názor ?
Díky pořadatelům za takovou soutěž!!!!! Jak píše Roman, počasí bez výrazné termiky a proto se létalo na výdrž s minimem chyb. Každá chyba nebo nedokonalé seřízení éra znamenala konec letu třeba po pěti minutách.Doma bych po to třech startech zabalil s tím, že není vzduch na létání. Při soutěži to je jiné, někomu to létalo od začátku, mně né! Tak jsem se snažil přijít na to v čem to je. S Perfectionem toho moc nalétáno nemám (asi 4 x 4 lety na RCV2) a tady byla možnost porovnávat a seřizovat. Výsledek byl, že prní tři lety mizerné, ale další tři maxy. Stačila jenom nepatrná změna v seřízení.!!! Co se týká seřízení křidélek a mixu křidélka směrovka to si nechám na příští létání.
Zdravím.
Ahoj Jardo,
DC-16, ergonomie a podobné záležitosti, to je spíše na samostatný článek. Něco připravím a probereme to. Dej mi na to týden. Zatím tedy vydržať.
Zajmavé čtení, jako vždy.
trošku mě zaráží odkaz na info od M.Drely, že do termiky nepouživa diferenciaci ? (pokud jsem dobře přeložil)
dneska jsem zkoušel na letišti mix křidélka / klapky v poměru 100/25 dolu a 100/15 nahoru. ALE s diferenciaci křidélek. prý jsou diferenciace dobre pro „termikáře“ ale nevim nevim.Názory zkušených borců na tyto dva „problémy“ ?
Nádherné sobotní polétání, byla to absolutní paráda s božím počasím! Pohoda a krása! Děkuji pořadatelům i soutěžícím za skvěle prožitý sluníčkový den!
pavel
Ahoj Aleši,
přeložil si to dobře. Dole najdeš i jeho zdůvodnění proč to tak dělá. Určitě si zaznamenal, že má i malý mix kř.->směrovka pro kompenzaci Adverse Yaw (teď přemýšlím jak je to česky; efekt opačného bočení?) Pokud se zeptáš „zkušených borců“, tak si buď jistý, že každý ti řekne úplně něco jiného. Jsou F3Jéčkaři, kteří lítají 100% diferenciaci (spojler) a asi si libují. Drela tvrdí pravý opak. Vyber si.
Já se snažím řídit citem a sleduji, jak příjemně se mi letadlo řídí. Současně samozřejmě přemýšlím, zda tam nejsou další přídavné odpory, při nějakém manévru. Model se může řídit příjemně a přesto je to špatně. Pěknou stať o diferenciaci kdysi napsal Michal Vágner.
Lecos ti napoví následující test. Vypni mix křidýlka -> směrovka. Rozjeď letadlo na trochu vyšší rychlost a začni kývat kř. kniplem z jedné strany na druhou. Letadlo by se mělo chovat neutrálně, tzn. nemělo by stoupat ani klesat. Nemělo by bočit trupem (případné bočení právě vykompenzuj směrovkou, jak o tom píše Drela). Prostě bude pokračovat v nějaké trajektorii započatého letu směrem jemně dolů; je neutrální. Pro letovou fázi termika můžeš chtít třeba z nějakého důvodu jiné než neutrální chování na vstup křidýlek. V tom případě si nastavíš při tomto testu odpovídající diferenciaci. Buď aby letadlo lehce stoupalo nebo třeba lehce klesalo. Záleží na tvém stylu lítání zatáčky a na typu modelu. V oleji můžeš letět nadojenou/plochou zatáčku, v 8m/s větru dost těžko; tam v kruhu potřebuješ značnou rychlost a letíš to hodně ostře na křídle. Jinak totiž šprajc nestíháš. Potřebuješ tedy pokaždé jinou diferenciaci. Buď to máš vyzkoušené a zprogramované nebo to řídíš rukama.
Jak jsem psal už mnohokrát u motýla je to ještě složitější o diferenciaci vlastního motýla. Ten by sis mohl seřídit orientačně tak, že prostě letíš a začneš přidávat pouze směrovku na jednu stranu a držíš. Sleduj, co dělá letadlo. Jde do prudké sestupné spirály? Přidej diferenciaci (klapka dolů jde míň než nahoru). Letadlo zpomaluje a ztrácí rychlost, má tendenci zvedat čumák? Zmenši diferenciaci (klapka nahoru jde míň než dolů).
Nastav to tak, aby v termice letadlo plynule přecházelo mezi pravým a levým kruhem bez ztráty rychlosti. Špatně se to popisuje, lépe radí na letišti. Výchylky udělej takové, aby reakce byla rychlá a jednoznačná. Já právě o víkendu bojoval s tím, že to bylo líné jak…
Měj se
„a letíš to hodně ostře na křídle“ ??? Já tuším jak to myslíš – viz po větru a proti větru :-))
Na jedno točítko vysílače jsem si pro zalétávání naladil velikost diferenciace. Tím pádem pro jednu let. fázi to jde cca naladit během „jednoho“ letu. Na DC16 to určitě také půjde.
No me by strasne zajimalo co na to rekne Jirka, vzpominam si jak me ucil tocit zatacku v termice a rikal, clovece jak to mas serizeny a nastavil me diferenciaci kridelek na termice tak, ze jsem potom pri zmene smeru toceni preklapel letadlo na 100m, no zdalo se me to strasne tupy. Jirko?
Re Honza Uhlík:
„Moji Pražané mi rozumějí“; myslím jako ve ve velkém náklonu na křídle.
Ano DC-16 umí v každém volném mixu přiřadit místo spínače, který by mix aktivoval/deaktivoval, libovolný ovládací proporcionální prvek, kterým potom „za živa“ měníš váhu mixu. To platí i o diferenciacích. Je s podivem, že to Jeti ve svém manuálu dostatečně nezdůrazňuje a moc lidí o tom ani neví. Speciálně ovšem diferenciace má jeden dost fatální háček. Zrovna to s Jeti řeším.
Jistě Romane,ale mne spíše zajmala kombinace mix křidélka klapky.
křidélka / směrovka zásadnĚ nepouužívám (řídím rukama a citem) Jinak samozřejmně děkuji za rady. se budeme muset někdy potkat někde 🙂
Ahoj Aleši,
tento článek jsi určitě pečlivě prostudoval. Já mám s F3B trochu mechanický problém. Dlouhé roky nazpět jsem křidýlka do klapek nemixoval až letos. Vzhledem k tomu, že páky jsou na klapkových servech přesazené na max. výchylku pro brzdy, tak pohyb nahoru je omezen na něco kolem 4-5mm maximálně. Moc si tedy s nějakou výraznou diferenciací nezaskotačím. Přesto si myslím, že mi to pomohlo. Diferenciaci křidýlek mám v každém letovém režimu jinou. Jsou to Start, Výstřel, Termika, Průlety, Rychlost a Přistání. Diferenciace klapek je stejná resp. žádná (1/1), nicméně mixovaná křidýlka do klapek mám.
Já trochu nepochopil Tvá čísla „…mix křidélka / klapky v poměru 100/25 dolu a 100/15 nahoru“. Mám tomu rozumět tak, že klapky jdou 25 dolů a 15 nahoru tzn. opačná diferenciace?
ano opačne difa.mám to tak,že křidélka s klapkami v poměru 100/25 jdou více dolů než nahoru.
číslama myslím to,že když mám křidélko 100% dolů, tak klapka je na 25% výchylky (čili ve 1/4 mm křidélkove výchylky) a naopak (nahoru) to mám jen 15% (mechanika extra více nedovoluje)
na první dobrou se mi zdálo,že je to s tím více citlivé (logicky) a člověk nemusí tak páčkovat aby to usměrnil (létám rovné křídla téměř bez vzepětí s klasickou házedlovou směrovkou)
Zkusím pak tedy „normální“ difa a uvidíme, případně žádne.
Přidávám ještě část korespondence s Frantou Bayerem. Týká se to seřízení modelu a rovněž způsobu letu v termice.
Ahoj Romane,
pročetl jsem si pečlivě seřizování eroplánu. Je tam jen jedna chybička. Na severní polokouli se točí VEŠKERÉ víry do leva, na jižní polokouli do prava. Pokud mě paměť neklame jmenuje se to Koriolisova síla. Vyzkoušej si to při vypouštění vany. Zkus to roztočit na druhou stranu a ono se to vrátí zpět.
Je náročnější u nás točit pravé kruhy v termice – vyhazuje Tě to z ní, ale je také větší stoupání. Proto většina plachtařů raději točí do leva. Na pravou stranu jen ti zkušenější. Mělo to i svou výhodu. Kdo první začne točit ve stoupáku, je jeho. Ostatní se točení musí přizpůsobit. Kdysi jsem měl čuch na stoupáky (Jana byla v tom ale lepší), ale nějak se to vypařilo. Je to možná mírným zhoršením zraku.
Velice přínosné je povídání od Michala Vágnera. Nikdy jsem nad seřizováním modelu do zatáčky a chováním modelu v zatáčce nepřemýšlel a i děcka neučil. Je to možná tím, že jsem se snažil naučit lítat model rychle a o termiku jsem se nestaral.
Co to je do-prava a co je to do-leva v tomto významu ??
Podle wiki by se v našich krajích měly vzduchy točit po směru hodinek.
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Coriolis_effect14.png
vše zde:
http://en.wikipedia.org/wiki/Coriolis_effect
Esli je to ve wiki správně mi nepřísluší hodnotit
Toto jsem taky slysel. Bořiči mýtů to ale vyvrátili 🙂
(samozřejmně to existuje). Důvodem točení vlevo je ale asi pohodlnější tlačení palcem pravé ruky od sebe (čili do leva). Každopádně velmi zajímavá myšlenka.
Ahoj Honzo,
máš pravdu, sypu si popel….
Opravdu podle meteorologie je to točení stoupáku na pravou ruku. Ale nestane se, že by stoupák u nás točil jednou na pravou a jindy na levou stranu.
To vyhazování ze stoupáku je zapříčiněno v závislosti na průměru stoupáku, protože na oba konce křídla působí jinak velká složka stoupání která konce křídla jinak zvedá. To ale každý ví. Pouze začátečníci točí na stranu kam je stoupák naklonil a tam je pouze padák…
Ahoj Franto,
žádný popel – že existuje Coriolis jsem věděl – kdysi jsme počítali zvýšené opotřebovávání jedné kolejnice v zatáčkách na severní a na jižní polokouli. To že to má něco společného i se vzduchem jsem naprosto netušil. Tak jsem nastartoval internet a ejhle ….
Koukal jsem na tu teorii ve wiki a při představě že bych měl něco smysluplného dosadit do předhozených vzorců mi po krátké chvíli ucházela pára z uší. Ještě že tam jsou obrázky.
No ale poučil jsem se a příští Zimní ligu to tutově vyhraji, neb ostatní o tom točení po hodinkách nebudou vědět – tak p.š.t. 🙂
Ahoj, u nás (sev. polokoule) se to točí proti směru hodinových ručiček
http://www.metoffice.gov.uk/satpics/namerica_IR.html
Lépe tady http://www.metoffice.gov.uk/weather/satellite/index.html