Na tento závod Zimní ligy se nás sešlo celkem třináct včetně Lojzy Hrabáčka z LMK Česká Třebová. Lítat jsme začali až později. Myslím, že mlha se zvedla kolem jedenácté dopolední hodiny. Předpověď z Windguru vyšla docela přesně. Lepší byla o to, že zpočátku foukalo spolehlivě do zad.
Výchozí výška pro první lety byla pro mne kolem 190m. Nic jednoduchého naletět v těchto podmínkách 10:00 minut se Stingerem. Vychází to při „letu na poláru“ 0,31m/sec a to si myslím, že s tímto F3B modelem není možné. Napadá mne, máte někdo z Pampeliškářů změřené reálné opadání u těch svých tankerů? Podle mého názoru 0,31m/s musí jít bez problémů dosáhnout. Na druhé straně je pravda, že asi 190m v těchto „sračkách“ mít nebudete. Škoda, že nikdo jiný nelítá s výškoměrem.
Ze záznamu prvního letu si můžete spočítat, že opadání bylo přibližně 0,36m/s tzn. skoro o 5cm za vteřinu víc, než bych potřeboval pro plných 10 minut (600sec). V čerstvě rozpuštěné mlze jsem si o nic „necinknul“ a rovnoměrně se propadal ke konečnému času 8:33.
Záznam z prvního letu. Můžete zde rovněž vidět, jak pracovala odtokovka na Stingerovi. Ozi knoflík se mi začíná čím dál tím víc líbit.
Kupodivu podobné problémy měli i Pampeliškáři (F3J). Podle výsledků možná větší než já. S postupně prohřívaným vzduchem jsem tentokrát zvolil „agresivní“ strategii; moc se neohlížet na ostatní a letět si svoje blues. Docela to fungovalo a pokud mi opravdu teklo do bot, tak jsem se „zbaběle“ přesunul do prostoru, kde mi někdo ukázal lepší vzduch, než jsem měl já.
Některé skupiny byly opravdu „nacvaknuté“ a rozhodovaly drobnosti. Tentokrát mi to ale vyšlo a tak příště Pampeliškáři musejí seřezat zase mě.
Záznam všech letů.
Průběh palubního napětí v prvním (světle modrá) a posledním letu.
Průběh všech startů. První starty s větrem v zádech byly s bídou do 190m.
Pěkné video od Martina Rajšnera a výsledky od Honzy Thienela.
Ahoj Petře, máš pravdu. Na tento incident si matně pamatuji. Jestli to bylo 700g(?), to bych se nechtěl přít. Domnívám se, že jsem nedbale vysypal zátěž po průletech a něco ve spojce zůstalo. Jedna olověná tyčka je cca 230g. Mohl jsem tam nechat jednu nebo dvě, to dnes už nikdo neví. Spíše to tedy bylo +230g nebo +460g. 700g je opravdu hodně.
Palo, já tedy na soutěži VŽDY raději letím večerní termiku (10minut) než tu ranní. Potvrdilo se mi to nesčetněkrát. Co se týká hmotnosti, kluci Pampelišácký jsou šikulové. Mám smůlu, příště letím prostě +100g. Musím se podívat, zda to vůbec jde. Špalek do Stingera je cca 230g a to je jednotka rozlišení. Možná tedy budu muset letět +200g, uvidím. Třeba bude foukat (tomu nevěřím) a budu se zase usmívat.
Vyšší plošné zatížení bude nepříjemnější především v kroužení. Už takto je naprosto evidentní, že F3J a ještě s křížem (X-tail) krouží pro pilota mnohem „jednodušeji“ než F3B s motýlem (V-tail). Byly situace, kdy jsem se na kroužící F3J pluhy s Béčkem prostě nechytal. Byli jsme ve stejném stoupáku. Protočili mě s prstem v nose.
Mimochodem, mnohokrát jsem prosil Pampelišáky, že si to vyměníme. Oni poletí se Stingerem, já s Aspirem. Jednou jsem Aspireho zkoušel, drsný(!) To snad ani nepotřebuješ rádio, to kouží a letí úplně samo. Béčko přestaneš na vteřinu (především v zatáčce) řídit a máš problém. Ale je to zase adrenalin a neměnil bych.
male nekvalitne video z ME F3J Bovec 2011
http://www.youtube.com/watch?v=l3mF6BiDLME
s tazkym modelom by si mal strasny hendikep
Pekne video. Jecka jsou sileny letadla,3 metry vaha kilo a pul, vykruzi to prd,ale jak to ma nekam doletet, tak je konec, nebo nedej boze foukne, pak chapu ze jim to becko nanda.Jen jsem se malinko pousmal nad vypoctem opadani podle jednoho letu, to si delas srandu ne? Kdyby jsi napsal 15.6. v 20.00 jsem udelal let takovy nebo makovy a opadani bylo 0,27m/s nereknu pul slova. Dovedes si predstavit jak obtizne je sestavit realnou polaru? V tom maji problem i velke masiny a ze na to maji soft, nebo se vyvleknou mino konvekci a udelaji stovky mereni nebo srovnavacich letu se znamym typem a ty tady s jednim letem:)))))))
Romane chtělo by to těch 100g rozprostřít po letadle.Tak je poznáš hned.Dej na každý konec křídla 30g,ostatní použíj na vyvážení.Já když mám těžší letadlo tak je to na křídle nikoli v těžišti :-))))))
To teda nahanis pampeliskarum peknou hruzu, kdyz ti narizujou vozit 100g navic 😉 V rovnym letu bude rozdil minimalni ale v krouzeni to uz poznat bude.
Radim
November 4th, 2011 at 20:12
“let na poláru” je úmyslně v uvozovkách a je to naše hantýrka, snažící se vyjádřit, že víc už s tím opravdu udělat nešlo. Opadání je zobrazené pro jeden konkrétní let a v tomto případě bylo přibližně 0,36m/s, tak jak můžeš číst v textu. Pokud jsi se snažil, mezi řádky vyčíst něco o reálně změřené rychlostní poláře tohoto modelu (pro dané plošné zatížení), tak se nesnaž. Samozřejmě tam nikde nic takového není.
Mimochodem, někdy minulý týden jsem udělal s Ozi knoflíkem a jeho spojením s odtokovkou zajímavou zkušenost. Za letu jsem klapkoval opravdu hodně, víc než normálně. Poznal jsem, že model zpomalil. Subjektivně si člověk řekne, že je to dobré, snese to ještě víc. Omyl, opadání bylo větší i když pocitově se zdálo menší (model letěl pomaleji). Pěkné potvrzení průběhu rychlostní poláry.
P.K.
November 4th, 2011 at 20:53
Chlapče, chceš toho po mně už moc. Můžu si dát na každé křídlo ještě květináč…
Michal V.
November 4th, 2011 at 22:18
Také bych očekával ještě větší problémy v kroužení. Uvidím a pokud bude o čem, tak se podělím o zkušenosti.
Tak jak jsi to napsal Romane, nemám výtek, je to jeden konkrétní let, v pořádku. Moje výtka směřovala tomuhle smělému tvrzení:
Ahoj Roman
f5j “pluh” pike perfect 2100g ma opadanie pod 0,3m/s
http://www.mojehobby.cz/open/diskuze/03/prisp_1312703_2.jpg
Tímto nechci zhazovat konkrétní model..
2 Radim: Ten udaj je celkem verohodny, podobne mereni delalo mnoho F3J pilotu a vysledky velice podobne. Nicmene souteznich letu, kdy by tenhle parametr rozhodoval, v bezne sezone (jaro-leto), moc neni. Pokud zacnou jezdit vytahy nahoru a dolu, tak zacnou rozhodovat jine parametry.
Radime,
musím se Pala zastat. Myslím, že neudělal nic jiného než já. Ilustroval na jednom jediném logu, jaké může být opadání omotorovaného F3J. Jeho záznam je trochu „znehodnocen“ lepším vzduchem po 100. vteřině.
Pokud není záznam rovná čára dolů, tak takové logy nepoužívám ke svým úvahám o možnostech modelu. Značí totiž, že tam úplně mrtvý vzduch asi nebyl (mohlo tam být třeba i svahové proudění, nevím kde Palo lítal).
To, že poukazuješ na složitosti změření reálné rychlostní poláry letadla natož modelu, je určitě správné. Opravdu je to hodně komplikovaný úkol, netvrdím že neřešitelný. Několikrát jsem se o to pokoušel, ale výsledky byly dost nekonzistentní a tak jsem jim nepřisuzoval žádnou váhu.
Mnohokrát jsem rovněž přemýšlel, pokud bych i reálnou rychlostní poláru pro dané plošné zatížení (nebo hmotnost, jak chceš) znal, zda by mi to k něčemu bylo. Pokud nemám kontrolu jakou rychlostí model letí, tak je mi to stejně k ničemu. Tyto informace během soutěžního letu mít nesmíš.
Jsme zase u toho, že jediný dovolený senzor je náš zrak, nic jiného. Teď nevím, jestli to je dobře nebo špatně a jak to bude třeba za 10-20 let při dnešních možnostech techniky. Pokud jednou dojde k prolomení této FAI zásady „žádné informace od modelu k pilotovi“, bude to doslova revoluce. Podle mého názoru je to pouze otázka času. Pokrok nelze zastavit.
V Praze je hnusně. Zapínam mlhovky a jedu se projet na kole. Na lítání to není.
Nepopírám, že ten údaj není věrohodný. Jen nesouhlsím s tím jak je prezentován. Všichni víme, že někdy to letí dobře, jindy hůř. Těch závislostí je hodně, jak už tu zaznělo, teplota, tlak.. okolnosti mající vliv na Re. Je tu ale taky vliv místního prostředí, kde se poměrně velká oblast letového prosoru může vertikálně pohybovat nahoru či dolů sice jen málo zato celkem stabilně. Záznam letu potom může vypadat krásně uhlazeně, bez viditelných kopanců, vario vydává monotóní zvuk. Pokud neznám skutečné opadání modelu a nemám na tuto hodnotu kalibrované vario, pak to nepoznám. Těch letů by musely být stovky, zprůměrovaných, vykompenzovaných alespoň TEK-em. To je důvod proč na to reaguju. Co mi přijde reálně změřitelné je to, že poletíte spolu, s minimálními zásahy do řízení, v co nejideálnějším prostředí a po mnoha letech se zhruba dopídíte rozdílu.
ahoj Radim
myslim ze som nalietal toho dost nielen v Rc ale aj v inych kategoriach,ak si cital 2komentar odo mna, tam to bolo jasne napisane
citujem: „asi bol dobry vzduch 🙂
letel som vecer po zapade slnka , na grafe mas datum a vies ake bolo pocasie (babie leto) viac k tomu nemam co dodat
ps budem robit zimne testy tak grafy poslem
s pozdravom
Palo