Mělo mě to trknout už v pátek. Když jsem se díval na záznam výšek z tréninkových letů, tak jsem viděl jenom trojúhelníky. Od startu pěkně téměř po přímce až na zem. Třetí závod Zimní ligy vypadal podobně. Na podmínkách se asi podepsalo dost odporné inverzní počasí, které tady v okolí Prahy panovalo více jak dva týdny. Já jsem startoval na průměru bubnu 60mm a špagát 1,0 Platil. Co použili ostatní, to netuším.
Tentokrát se nás sešlo šestnáct. Přijeli další F3B-čkaři; Jirka Tůma a Michal Michna. Když spočítám všechny Béčkaře, tak nás tam bylo celkem šest. Pomalu se to blíží k polovině průměrného startovního pole RCVN. Tento závod byl velice zajímavý, přinejmenším díky možnosti porovnat letové záznamy výšky od několika pilotů. S výškoměrem jsem tedy lítal já, Honza Uhlík (F3B), Jirka Tůma (F3B) a Jirka Rajšner (F3J). Pokud s výškoměrem lítali i jiní, tak od nich záznamy nemám. Počasí; bezvětří zpočátku dýchalo do zad (Z) a později jsme startovali již na „dýchání“ zepředu (V). Vítr byl výjimečně přes 1m/s. Zpočátku zataženo, později protrhaná oblačnost a občas jsme zahlédli i sluníčko.
Roman Vojtěch (F3B)
Roman Vojtěch (F3B) detail startů
Jirka Rajšner (F3J)
Jirka Rajšner (F3J) detail startů
Srovnání posledního letu F3B versus F3J
Detail startů F3B vs F3J
Krátký komentář k některým obrázkům:
- „Srovnání posledního letu F3B versus F3J“. F3B opadání 0,43m/s versus F3J 0,33m/s. Je krásně vidět, jak každý z modelů prezentoval silné i slabé stránky své koncepce. F3B o 50m výš na startu, ale padá jak hruška. F3J si doklouzal pro stejný výsledek. Pro srovnání máte tři záznamy z F3B (jsou to téměř rovnoběžky, lišící se pouze startovní výškou). Vzduch byl opravdu špatný.
- „Detail startů F3B vs F3J“. F3B stoupá strměji vzhůru (jak ev fázi startu, tak vlastního výstřelu), ale výchozí výška výstřelu o cca o 5-7m menší (taky se smotá mnohem víc špagátu). K vlastnímu výstřelu není moc co dodat. Snad jen, že jsem nahoře „zaklopil“ příliš ostře. Nemám ale Stingera zdaleka vyladěného podle svých představ.
Dost často slyším od Pampelišáků povzdech „No jo, já mít tu vaši výšku…“. Myslím, že se zde jedná o „pláč na špatném hrobě“. F3J je koncepčně úplně jiný model a je třeba využít jeho předností a nikoliv se snažit přiblížit F3B. Na druhé straně, lze tvrdit, že při správně zvolené strategii jsou pro kategorii RCVN obě koncepce, tzn. F3B a F3J v podstatě rovnocenné.
Pampelišáci splnili co mi minule slíbili a tentokrát zase semleli oni mě. Výsledky od Honzy Thienela
AUdálosti na světové scéně nemůže rušit obyčejné lidi. Lidé se obávají, a cítí úzkost nejistotu a dokonce i strach. A jediní lidé, kteří vědí, kde vždy věří.
Roman ,moc pekne obrazky 🙂
klobuk dole
Opet velice vyzivne pocteni 🙂
Jen si dovolim trochu nesouhlasit s: „Je krásně vidět, jak každý z modelů prezentoval silné i slabé stránky své koncepce.“
J-cko svoji nejsilnejsi „zbran“ pri tom porovnavacim letu ukazat nemohlo, jsou hlavne vykony a vlastnosti v krouzeni, cim uzsi stoupak, tim lepe pro pampelisku.
Opět si Ti Michale dovolím trochu oponovat. Že je Pampeliška lepší v zatáčkách o tom není pochyb.
Zatímco ale ve stoupáku mohu bojovat a dohnat nevýhody F3B pilotním uměním, tak pokud poletíme vedle sebe s F3J ve stejně špatném vzduchu na výkluz, tak tam pilotním uměním nic nedoženu. Prostě budu padat o x10% rychleji. Tam nic nevymyslím.
Z tohoto důvodu považuji nižší opadání F3J modelu ve shora zmíněných podmínkách za důležitější vlastnost než schopnost letět lépe či hůře termickou zatáčku.
Jenže tím opadáním v klidu ztratíš „jen“ těch 10% a to ještě navíc minimálně částečně vykompenzuješ vyšším startem. Ovšem pokud se začne dělat nějaké „divoké“ počasí, kde je na jedné straně klesák, ale na druhé straně se trhají úzké bubliny, tak pak máš velkou šanci na „nářez velkého rozsahu“. Přirozeně za předpokladu podobné kvality pilota, proti horšímu pilotovi F3J možná nevýhody letadla dokážeš kompenzovat…
2 Roman: Nepochybuju o tom, ze mas eroplan perfektne v ruce, ale jeho limity sebelepsi pilotazi neprekonas. Krom polary v rovnym letu tu je jeste „polara zatacky“ (zatackovy graf, rika se tomu ruzne), kde sledujes opadani pri ustalene zatacce o danem polomeru. Velice zajimavy tam jsou rozdily pro ruzna plosna zatizeni, zatim co u rovnyho letu je opadani zvysi jen v pomeru k narustu hmotnosti tak v zatacce je ten rozdil MNOHEM vyraznejsi. Na stejny polomer je pak potreba vetsi naklon a vetsi rychlost.
Jak psal Tomas, v pripade „akcnejsiho“ pocasi muzes byt ve 3 minute ve 20 metrech a pak je schopnost udrzet se v uzke bublince klicova. To, co bude pro J-cko tocici polomer 7m „nulka“ nebo +0,5m/s bude i pro sebelepe rizene F3B pri polomeru 10m -0,5m/s nebo „nulka“. Po dvou minutach to uz bude slusne patro…..
Ahoj Michale a Tomáši,
já jsem napsal, že v podmínkách posledního finálového letu se choval model F3J tak a model F3B zase onak. Demonstroval jsem to na konkrétním průběhu výšky v čase.
Vaše poznámky jsou určitě na místě. Ale diskuze, „co by bylo, kdyby bylo“ je už trochu mimo původní obsah mého článku.
U Martina Pilného je .pdf dokument který rozebírá některé aspekty toho jak létají termiku ptáci. Je tam například graf který ukazuje, že čím menší plošné zatížení má daný ptačí druh tím menší točí kruhy v termice a naopak. To dokonale koresponduje s tím co píše Michal. Nejnižší plošné zatížení mají fregatky které jsou dle fotografií takovými F3J zvířecího světa. Jsou ve vzduchu téměř neustále a létají nad tropickými vodami, kde se slabé stoupáky tvoří i v noci, ale jiné než slabé stoupavé proudy tam nejsou. Naproti tomu dobří letci nad pevninou – u nás například káně, které by mohlo být ptačím F3B, jsou menší s vyšším plošným zatížením a z nějakého důvodu jim to vyhovuje. A to i přesto, že v „zatáčkovém grafu“ dostanou od fregatek 100% pěkně na zadek.
Michale prosím, kde je něco srozumitelného pro nefyzika k tomu chování v zatáčkách?
2 Roman: Ja jen upozornil na to, ze za danych podminek nemohlo J-cko uplatnit svoje nejsilnejsi stranky, tedy vlastnosti v krouzeni. Naopak pro B-cko byly podminky temer idealni, mohlo vyuzit vyborne vysky po startu a v „rovnym“ letu zase az tak moc neztraci.
2 Honza: Jo, to pdf-ko je hodne zajimavy cteni.
Tady je neco o polare v krouzeni u velkych vetronu:
http://www.letiskoholic.sk/letiste/storage/Kl.pdf (strana 44)
http://www.airspace.cz/akademie/rocnik/2010/06/vetron.php
Záleží na úhlu pohledu – pro 600sec letu je rozdíl výšky při opadání F3J (0,33m/s) a F3B (0,43m/s) 60m