Poslední zpráva z mé cesty na Východ skončila v Pekingu. Nemyslím si, že se potom odehrávalo už něco příliš zajímavého (seděl jsem u okénka a sledoval Sibiř, …vzhledem k tomu, že jsme letěli pořád na západ, tak tmy na spaní jsem se nedočkal). Pouze dlouhá a únavná cesta zpět a opětovný boj mé zchátralé tělesné schránky s časovým posunem. […]
|
Po asi týdenním cestování jsem konečně dorazil zpět do Pekingu. O kuchyni už opravdu psát nebudu, ale pokud chcete, tak můžete se mrknout na Beijing Hong Kong Jockey Club House. […] Ne že bych byl nachlazený. To jenom chuďátka sarančátka mrskaly nožičkama, když mizely v mých útrobách. Věřím, že Vás moje kulinářské exkurze již unavují, ale nemohu si pomoct. Pod dohledem NEJvětšího předsedy (s prominutím, visel nade mnou) do mě padaly ty původně zelené potvory jedna za druhou. […] …se zelím kyselým, škorpióni v rosolu jedli jsme je u stolu. To koukááátééé, to koukááátééé, co jsem měl dnes k obědu! […] Je 00:55 a za chvíli vlezu konečně do postele. Pokud nepočítám 3 hodiny kroucení v 747-ce, tak jsem nespal a ani se nemyl 36 hodin, malina. …sedím na letišti v Penkingu. Mají tady „volný“ (chce to ID pasu atd.) internet a času do odletu do Jinanu (J se čte jako ť, proto je Beijing, Pejťin, po česku Peking) mraky. Wifi kontrolka na PC pořád nějak podezřele vztekle bliká i když nic nedělám. Vítr ví své… […] |
|
|
Copyright ©1999+, Roman Vojtech, info(at)lomcovak.cz - All Rights Reserved Powered by WordPress & Atahualpa |
|
Poslední komentáře