…že by Zimní Liga? (23.2.2020)

23.2.2020

Předpověď vypadala poněkud „ostřejší“, ale nakonec to nebylo tak hrozné. Vítr (4-6m/s) nám tentokrát pro navijákový start nefoukal do zad a tak jsme si to s F3B raketami užívali plnými doušky. Myslím, že i F3J-čkaři byli spokojení. Docela mne překvapovalo jakých dosahovali výšek (odhaduji kolem 250m?). Obecně vzduch nějak příliš termický nebyl. Ostatně lepší letové časy se pohybovaly kolem 6-7minut. Občas někdo samozřejmě „ulítnul“, ale pokud se např. podívám na své záznamy výšek, tak jsem potkal „šprajc“ pouze jednou a to v okamžiku, kdy jsem se už chystal na přistání. Díky za něj (úsměv).

Po ránu byla docela kosa, ale jakmile k poledni vylezlo sluníčko, tak jsme svlékali různé vrstvy neprofuků a bund. V poledne nám šéfkuř Luděk přijel udělat na grilu výborné klobásky a někdy před třetí odpoledne jsme soutěž ukončili. Vyhrál Honza Kohout, druhý byl Martin Rajšner a já třetí. Zdeňkovi a Milanovi patří díky za organizaci.

F3B Sonix, 4-6m/s, SpeedLine 1,22 300m

Fotografie od Milana Chalupníka (Rajče). Výsledky RCVN 22.2.2020 (PDF)

18.2.2020

V sobotu se třeba poletí Zimní Liga, tak buďte připravení. Propozice (PDF)

5 komentářů …že by Zimní Liga? (23.2.2020)

  • Milan Chalupník

    Soutěž se tentokrát uskuteční. Klobásky na grilu budou. Vypínací výška pro elektry určena na maximálně 165m, kdo si chce poladit antizoom, tak dobré zesílení je 1,5. Ahoj zítra.

  • Jan Kohout

    Závody byly parádní, jako vždy přátelská atmosféra a tentokrát i dobrá předpověď. Na zemi nám to foukalo 5-6m/sec ale na obloze se tvořili „lenťáky“, čili s výškou síla větru určitě stoupala. S Romanem jsme závodili s našimi F3B závodními stroji. Ukázalo se, že když to trochu foukne, tak F3B model je i pro úlohu termika báječné nářadí. Rozdíl v parametrech rychlostní poláry mezi F3B a F5J modely je obrovský.

    Už jsem na toto téma na stránkách lomcováku psal, ale tuto sobotu bylo zřetelně viditelné, že letový projev F5J speciálů je ve větrném počasí minimálně sporný. Charakteristika rychlostní poláry je zde nekompromisní, pokud má F5J model letět proti větru a „někam doletět“, je daň za tento přesun v podobě ztráty výšky obrovská. Modely s hmotností 1.3kg a rozpětím 4m dokáží uspokojivě „pracovat“ pouze v úzkém rozsahu nízkých rychlostí. Cokoli jiného jim zatraceně nechutná.

    Viděl jsem v sobotu každou chvíli někoho F5jéčkařů běžet pro model za kopec. Budeme s Romanem velmi rádi, když si zimní ligu přijede vyzkoušet více pilotů s F3B modely, rozsah rychlostí, ve kterých se F3B model na své rychlostní poláře pohybuje, je několikrát větší než u F5J nebo F3J modelu a to přináší pilotovi mnohem více „zábavy“ a radosti ze závodního letu, chcete li se přemístit po obloze jinam – žádný problém. A o tom to v plachtění přece je.

  • Milan Chalupník

    Ahoj Honzo, souhlasím, a tvým názorům vždy naslouchám. Jen doplním, na ZL jsou „vrtulky“ jako hosté, takže jsme více zticha a rádi za účast. Byli jsme tři, váhově mezi 1,6-2,2kg, já spadl jednou jak šutr, když jsem následoval Martina přede mnou a výš, jeho ten splachovák nepostihl. Myslím, že pampelišky chodili vícekrát pro éro a dál. Když jsem pomocníkoval a měl čas se rozhlížet, tak jsem poznamenal, že tam stejně všechny tři kategorie stojí jak hydranti, protože to nemělo moc důvod přelítávat, někdy se prostě vyplatí opadávat, ne klouzat, ale posun proti větru být musí a s tím jsem problém neměl, třeba Míra Chalasták už takovou rezervu neměl. Váhově jsme byli rovnocení s F3J, výškově tentokrát ne, ale já jsem byl nadmíru spokojený a za sebe radši, protože to byl o to náročnější trénink, výsledek beru všema deseti a kdybych nespadl, nebo se škrtalo, tak jásám, a nemluvím jen za sebe. Supr soutěž, už se těším na další 21.3.

  • Jan Kohout

    Milane jsem rád, že jsi se „ozval“. Na závodech ZL Tě pozoruji delší dobu a za poslední 4 roky jsi se určitě vypracoval do české termické ticholetecké špičky. Moc gratuluju. Právě proto jsem Ti už před třemi lety nabízel, ať si s námi jdeš zkusit F3B, ten potenciál tvých ručiček a hlavy jsem tam prostě viděl. Jde o to, že tvar rychlostní poláry F3B modelu je nádherně plochý a rozsah Reynoldsových čísel, při kterých je F3B model schopen letět, je bezkonkurenčně široký. Pokud si na tyto parametry zvykneš a trochu do seřízení modelu pronikneš, nic jiného už potom nechceš. Samozřejmě, několikrát se mi na ZL stalo, že jsem byl třetí, čtvrtý, protože jsem prohrál o pár bodů s Martinem Rajšnerem na přesnosti přistání, F3B model se přece přibližuje k bodu rychleji, ale vůbec mi to nevadí, F3Béčko je primárně navrženo pro úlohy rychlost a vzdálenost, to jsou naše klíčové úlohy. Pojď si to zkusit Milane, moje životní moto, z vlastní hlavy, je : Vůbec není důležitý čím jezdíš, ale s ČÍM A JAK LÍTÁŠ. A tak znovu výzva – pojď si zkusit F3B.

  • Milan Chalupník

    Dík, ale spokojenost s f5j u mě stále neslábne