Poslední termín závodu Zimní ligy byl přeložen na tuto sobotu (24.11.) Budeme se modlit, aby se počasí umoudřilo.
Doplněno 24.11.
Po skoro třech týdnech inverze a doslova odporného počasí jsme si dnes na letišti nad Poříčím n. Sázavou užili ráj na zemi. Po ránu to tak nevypadalo. Vzhledem k tomu, že jsme museli již dva závody Zimní Ligy odložit a při pohledu na mlhu v ranních ulicích Prahy, nebyl jsem si vůbec jistý, jak to dnes dopadne. Čekalo nás bezvětří, resp. variabl (to je ještě horší, protože dopoledne foukalo spíše do zad) a válející se mlha po louce. Před desátou se ovšem obavy i mlha rozpustily a následovalo již jen modré azuro. Myslím, že jsme si to všichni užívali.
Kromě jiných přijeli zdaleka i Lojza Hrabáček, Honza Kohout a Pavel Marek. Lojza letěl s Pikem Perfection(?). Honza s Pikem Perfect(?). Pavel měl první příležitost pro srovnání své nové Fosy Lift s ostatními. Vypadal docela spokojeně.
Já jsem měl zase možnost poprvé v závodě vyzkoušet svůj nový vysílač Jeti DC-16. Po určitých počátečních peripetiích mohu za dnešek konstatovat; maximální spokojenost. Například možnosti programování oproti Graupner MC-24 jsou úplně jak z jiné planety. Neříkám, že mi nějaké věci nevadí nebo nechybí, ale v globálu pohoda. Uvidíme, zda naše „manželství“ s novou vysílačkou bude tak láskyplné, jak s MC-24. Mimochodem, design, ergonomie, provedení DC-16…naprosto bezkonkurenční záležitost.
Pokud se podíváte na logy z výškoměru LOLO5+, tak moc termiky jsem si tedy neužil (není to nějak příliš často, proč jednou jedinkrát nefouká 8m/s?). V tomto počasí bylo evidentní, jak Pampeliškáři (F3J) v pohodě vylizovali nulky a většinou si s přehledem drželi nějakou hladinu. S F3B modelem jste ve stejném vzduchu neměli šanci. Bylo třeba najít něco silnějšího nebo začínat o několik pater výš. To druhé bylo tedy alespoň pro mne jednodušší.
I přes tyto komplikované podmínky finále letěli kromě Honzy Kohouta (Pike Perfect) jenom F3Bčkaři. Vítězem se nakonec stal Honza. Celkové výsledky jsou již na cestě od Karla Kotouče. Pokud by vyšlo počasí, tak bychom mohli letět zase příští sobotu, ale předpověď zatím nic moc.
P.S. Při nedělním ránu mne ještě napadlo:
- Sledoval jsem starty Honzy Kohouta s Pampeliškářským Pikem. První dva/tři byly v klasickém RCVN/F3J neslaném nemastném duchu. Dosažená výška +/- stejná jak ostatní autobusy. Další už Honza prováděl stylem F3B a konkurenci naděloval 20-30m. Bylo vidět, že i s autobusem to jde. Přátelé Jéčkaři, zrychlete si svůj start a do výstřelu za to pořádně zatáhněte!
- Já jsem letěl letovou fázi termika s poměrně velkou diferenciací na křidýlkách. Dost těžko jsem Stingera přetlačoval do opačného směru kroužení (naštěstí toho ke kroužení moc nebylo). Po ránu jsem si vzpomněl na drobný příspěvěk Marka Drely na RCGroups. Příště tedy vyzkouším mnohem menší nebo žádnou diferenciaci.
- Při detailnějším pohledu na moje starty si myslím, že jsem se střílel pozdě. Chtělo to o necelou vteřinu dříve. Problémem jsou „stopky v hlavě“ nastavené na o 100m delší F3B špagát.
Ano, na snímku uprostřed je vidět, jak se točí tlaková níže na severní polokouli a to doleva. Je to vidět díky oblačnosti. Tlaková výše vidět není, protože je téměř bez oblačnosti a ta se točí doprava.
Z toho vyplývá, že i vzestupující proud vzduchu se točí jinak než vzduch sestupující.
Kdysi se mluvilo o sestrojení větroně, který by mohl lítat bez opadání v tlakové níži. V Níži stoupá vzduch jen několik cm/sec a to využít by byl snad zázrak. (ale co bude za 100 let…) Tlaková níže se točí doleva a v ní vzduch stoupá stejně jako ve stoupáku. Žádný popel nebude…
Viz učebnice meteo pro plachtaře z r. 1960. Je tam také, jak se přesunuje vzduch z níže do výše a proč. Takže když létáme na závodech v oblasti tlakové výše, bude opadání modelů o něco větší než za podmínek tlakové níže.