Výlet na F5J Hořice jsme si s Honzou „Carbonem“ Uhlíkem plánovali již po Poříčí. Moje základní myšlenka zněla; přivez ty 5cm vysoký stejky, jak si kdysi dělal na F3B Jeseníku. Honza se svého úkolu zhostil jako vždy naprosto dokonale. Cherry rajčátka, papričky, archivní Rýnský ryzlink a absolutní pohoda. Ani ty prudké bouřky nás nerozhodily. Já si připadal jak v ráji.
Předpověď počasí trochu strašila, ale bouřilo a blesky lítaly jen v pátek večer, jinak počasí vyšlo dokonale. V sobotu po 10:00 hodině jsme v klídku začali. Když jsem na ranním shromáždění pilotů zaslechl informaci, že do fly-off postupuje 11 pilotů, tak v tom okamžiku jsem zvolil strategii pro základní část závodu; příliš to nehrotit a lítat na jistotu. Svého Pikouše (Pike Perfection) zatím vůbec neznám, mám s ním nalítané asi 4 hodiny ve vzduchu. Budu se tedy držet spíše zpátky, právě tolik, abych do fly-off postoupil.
Počasí bylo něco jako termický ráj, prostě vždycky to někde bylo (no jo, ale kde?!). Každým dalším letem jsem zjišťoval co Pikouš umí a současně korigoval některá nastavení. Na omotorovanou Pampelišku „ala závěsný padák s motorem“ musíte jinak než na F3B Stinger „ala F-18 Hornet“.
Během základní části závodu jsem se snažil najít např. optimální diferenciaci pro svůj styl páčkování. Velkou pomocí mi byla rada Jardy Vostřela, který na svém Pajku lítá 2,5:1. Když se teď podívám do vysílače, kde jsem skončil, tak vidím 6:1 (vykulené voči), ale musíte si uvědomit, že používám na kniplu výchylku 2-3mm? Občas vypínám mix křidýlka->směrovka, ale vůbec si nemyslím, že je to optimální, prostě na to chci víc času.
Když o tom tak přemýšlím, tak jsem nikdy netušil, jak plochá a úzká zatáčka se dá s modelem zaletět. Na druhé straně mne docela překvapuje, kolik lidí ze startovního pole není schopno takovou zatáčku zvládnout. F5J modely jsou ale tak promíjející…
V této souvislosti mne napadá, jak 3D stabilizátor některým lidem pomůže a současně to znehodnotí kategorii jako celek. Smutný příběh.
V neděli po dokončení sedmého kola základní části se tedy letělo fly-off. Taktiku jsem změnil na „začni tlačit na pilu“. Že jde do tuhého, jsem zjistil hned v prvním letu, když jsem byl od sebe tak 600-700m a asi v 50m. Ani jsem nedýchal a páčkoval v úzkých rozpadajících se stoupácích jak o život. Nakonec jsem to nějak „přeskákal“ v 15-té minutě až na bod. Šel jsem se do stanu přebalit… Pikouš mě nenechal ve štychu. Chlapče, máš to u mě dobrý. Je důležité vědět, že jsi schopen neskutečných věcí.
Další dva finálové lety mi už trochu zaváněly nudou, protože jsem vždy končil hodně zbytečně vysoko. Vina je ovšem pouze na mé straně, mohl jsem vypínat motor někde na hranici 30m a asi by se zase nějaké vzrůšo urodilo. Určitě by nebylo od věci se naučit s tankerem přistávat, moje bilance bodů za přistání je žalostná. Má to velice prozaický důvod; ten trambus prostě neletí a já jsem zviklý z F3B, že to éro pochoduje na přistání třikrát rychleji. S koncem pracovního času se tedy nacházím někde „daleko“ od bodu přistání a nezbývá mi nic jiného než přistát tam, kde právě jsem v čase 10:00. Budu na tom pracovat (mrkanec).
Bylo zajímavé sledovat, jak v základní části závodu (úvodních 7 kol) např. jednoznačně dominující Radek Malčík (7×1000!) ve fly-off pohořel. Kupodivu to stejné se stalo i do té doby třetímu Zdeňku Malčíkovi. Že by přemíra riskování? Nevím, nesledoval jsem je, protože se mi v té době samotnému klepala noha. Je to zajímavá disciplína to fly-off. Připadne mi dost nespravedlivá, protože ti kluci do té doby jeli jednoznačně „na bednu“. Chlapi, pojďte do F3B, tam se Vám nikdy nic takového stát nemůže. Tam nic neškrtnete, nikdo Vám nic nevezme (výsledky ze základní části) ani nedaruje tzn. žádné fly-off nepoletíte.
Myslím si, že Petr Dušek (ředitel soutěže) a jeho hořická parta odvedli precizní práci*. Kluci na židličkách rozhodčích byli milí a dámy v hotelu Ritz (maringotka) rovněž. Tuto zkušenost mám ovšem na hořickém letišti už roky a to i díky F3B Hořické Trubce Michala Behenského.
Mějte se
Výsledky na Stoupáku a diskuze k závodu tamtéž. Report Petra Duška ze soutěže. Postřehy Honzy Kubici.
*Jsou drobné detaily, které bych okomentoval, ale nerad bych měl po „p…či“ i v Hořicích.
AUdálosti na světové scéně nemůže rušit obyčejné lidi. Lidé se obávají, a cítí úzkost nejistotu a dokonce i strach. A jediní lidé, kteří vědí, kde vždy věří.
*Hořice nejsou Poříčí…
Pohled z druhé strany se vždycky hodí, pro lepší příští, rád si to přečtu.
Na finále začínám mít pomalu ale jistě podobný názor, pro Malčíky to bylo kruté, mohli jsme klidně všichni letět 8 kol a pak rozdat poháry. Ovšem pravidla umožňují zrušit finále pouze pro soutěž, kde je méně než 20 soutěžících 🙁 .
Ahoj Petře,
pošlu Ti to do mailu.
http://stoupak.cz/17-souteze/reportaze/103-f5j-inter-tour-horice-24-25-5-2014
Ahoj páni elektroletci.
Tak jsem si pročetl ta vaše pravidla a výsledky včetně dalších tabulek a s výjimkou přistání jsem z toho trochu divokej. Pilot nesmí znát (nedostane informaci na vysilač) výšku, kde se pohybuje model ale je to jedno z kritérií hodnocení letu, nebo dostane údaj 10 s. po zastavení vrtule na bednu a výška během letu ve stoupáku pak nikoho nezajímá? Taktéž 90° po přistání?
Nebylo by na škodu popsat činnost od startu po přistání s vysvětlením proč to či ono. Byla by to jistě propagace této zajímavé kategorie. Ono čtyřmetrovým érem lovit termiku v deseti metrech je zážitek. Kdysi jsem postavil 3,75m Tuláka plánovaného na jéčka, ale byl moc těžký. Ale na lítání s ním nezapomenu. Mám dojem, že jeden je ještě někde v provozu.
Díky Romanovi se toto opentlované jéčko dostalo na Lomcovák. Kvituji s povděkem.
Udělá někdo dědkovi radost?
Pokud mne někdo nepředběhne, pokusím se něco stvořit.
Ahoj Franto,
než Aleš něco vytvoří, tak ti to popíšu hodně zjednodušeně.
1. Pracovní čas=letový čas. Stejné jak v F3J. Zde není žádné okno jak v F3B (pracák 12min. a letový 10min.)
2. V čase 0:00 je vyhlášený start. Startují tedy všichni v jeden okamžik.
3. Zapínáš motor a ten poběží pouze 30sec (ošetří to speciální výškoměr/časovač, přes který jde ovládání motoru)
4. Motor můžeš vypnout i dříve. Žádný problém, ale znovu již motor zapnout nelze. Zmíněný výškoměr to nedovolí, je to zablokované (musíš odpojit/připojit pohonné baterie)
5.
10sec po vypnutí motoru zaznamená výškoměr tzv. FAI výšku.V intervalu od zapnutí motoru až po vypnutí motoru+10sec zaznamená výškoměr největší výšku. 10sec je tam proto, abys nevyužíval nějakých zoom/výstřel efektů.6. Za každý metr FAI výšky do 200m se ti odečítá z bodového hodnocení -0,5 bodu. Pokud ti tedy výškoměr změří výšku 180m (10sec po vypnutí motoru), tak ti odečtou z celkového hodnocení 90bodů. To je minuta a půl letového času.
7. Za každý metr FAI výšky nad 200m se ti odečtou už body tři. Pokud tedy výškoměr změří výšku 220m, tak ti odečtou -100 (za 200m) a -60 (za 20m nad 200m). Celkem tedy -160 bodů. To už jsou skoro tři letové minuty (180sec.)
8. Přistaneš a na displeji zmíněného speciálního výškoměru (schválený FAI) si rozhodčí odečte FAI výšku. Zapíše výšku současně s celkovým časem a body za přistání (50 max.)
Výšku kde vypneš motor tedy odhaduješ, to je součást soutěže. Např. stačí, když letíš s ostatními a motor vypneš pod nimi. Žádná telemetrie není dovolená (kromě napětí přijímače a síly signálu, stejné jak v F3B). Smyslem je vypínat motor v co nejmenší výšce, abys měl co nejmenší penalizaci. Taktických hrátek se nabízí mnoho. To ti zde už popíšou zkušení F5J harcovníci.
no,uz se mi moc nechce, kdyz jsi to tak pekne rozepsal Romane 🙂
Aby nedošlo k nedorozumění, Roman napsal:
5. 10sec po vypnutí motoru zaznamená výškoměr tzv. FAI výšku. 10sec je tam proto, abys nevyužíval nějakých zoom/výstřel efektů.
Ve skutečnosti výškoměr nezapíše jen tu výšku, která je v okamžiku „+10sec“ po vypnutí, ale najde si nejvyšší výšku v úseku od spuštění motoru po okamžik + 10sec. po vypnutí (většinou to dělá těch max.40sec). V praxi to znamená, nestoupat vejš, než budu nakonec vypínat (ponížení je mě už naprd).
Jen upřesním – FAI výška je maximální výška zaznamenaná v intervalu od spuštění motoru do 10 sekund po vypnutí motoru. Ono se to často plete s výškou, v níž byl vypnut motor, nebo výškou 10 sekund po vypnutí motoru. Tedy, když někdo odstartuje, vypálí do 200 m, potom sletí dolů do 50 m, kde vypne motor a počká oněch 10 sekund, na výškoměru bude zářit oněch 200. H.
Tak to Franto vidíš. Mám v tom hokej i já. Já byl v neděli trochu překvapený. Ještě na motoru jsem nalítnul stoupák a potom jsem jsem ve spirále (už bez motoru) klesal a počítal do deseti (chechtám se). Potom jsem se trochu divil nad poměrně velkou výškou, ale neuměl jsem si to vysvětlit.
Tak nám to kluci vysvětlili společně. Díky.
Jenom malé ale důležité upřesnění, výškoměr nezapisuje výšku 10sec po vypnutí motoru, ale maximum výšky dosažené od startu do okamžiku 10sec po vypnutí. Tzn. pokud na motor vyletím do 300m a v desáté sekundě po vypnutí udělám průlet v 50m, tak výškoměr zapíše 300m. To je právě ochrana proti takovým potápěcím manévrům 😉
Stručné „desatero“ z pravidel připravené pro časoměřiče jsem dal do fóra na Stoupáku do tématu F5J.
…než jsem to sepsal, dva mě předběhli… 😀 .
Lomcovák píše „Bylo zajímavé sledovat, jak v základní části závodu jednoznačně dominující Radek Malčík (7×1000!) ve fly-off pohořel. … Připadne mi dost nespravedlivá, protože ti kluci do té doby jeli jednoznačně „na bednu“ .. “
Ono jak se to vezme. Z druhé strany zase můžeš závodit až do konce. U pampeliškářů (F3J) je vpodstatě jasno – jednou nepřistaněš a můžeš jet domů.
Enjoy F5J
Nj, ale na druhou stranu je nefér mít celou dobu výrazně navrch, pak udělat jednu chybu, následně opět samé 1000, ale být devátý ? proto jsme na stoupak.cz chvíli diskutovali o více spravedlivém systému a to zrušit finále 🙂 nebo dávat bonusové body za pozici se finále, a tím pádem by se zohlednil výsledek ze základu.
Re Pavel Svoboda
27.5.2014 at 13:36
Ahoj Pavle,
já tu zmiňovanou větu myslel trochu jinak. Fly-off je takový reset závodu. Prostě stačí lítat „tak nějak“, aby se člověk do finále dostal a potom „udeříš“. Nebo taky naopak budeš lítat 7 základních kol jak bůh, ve finále uděláš jednu chybu a finito. Velice pěknou studii fenoménu finále prezentoval na svém webu Honza Kubica.
V F3B fly-off není. Není prostor na taktizování v tomto směru. Tam co si vylítáš to máš. Škrtá se až v šestém kole, což je reálné pouze na MS nebo na jednom výjimečném závodě F3B, Gator na Floridě (poměrně málo lidí a letí se tři dny).
Honza Kubica mimo jiné docela trefně zmiňuje, že fly-off si Pampeliškáři (F3J) vymysleli, když už nevěděli v těch mikro bodových rozdílech kudy kam. V F5J to pouze převzali.
Já preferuji hodnocení „konstantní“ výkonnosti před fly-off.
Ten Váš Enjoy lítá famózně. Ze všech stran na něj slyším chválu. Škoda, že mne nenapadlo si ho v Hořicích na tréninku zkusit. Pokud byste mi ho tedy na chvíli půjčili.
Jenže zrovna tohle Honzovo tvrzení je mylné, finále je v F3J od začátku FAI pravidel a s „houstnutím“ výkonů nijak nesouvisí… Smyslem od počátku bylo vidět nejlepší piloty v přímém boji bez možnosti taktizování a podle mne tohle se splnilo v F3J a plní se i v F5J.
O vazbě na základní část a „spravedlivosti“ se bude jistě debatovat pořád, ale za sebe říkám, že mně finále baví jako účastníka i jako diváka.
Tome, já z historie F3J našel jen:
„F3J started in the UK as a TD alternative to F3B. The basic concept was to create a relaxed contest that required minimal equipment. No winch wars, just some mono and a buddy to pull the plane up. It was thought that big old floaters would rule the day, and the hand tow would be easy on the planes.“ (z teamusaf3j.com).
Dost pochybuji, že by si k „odpočinkovému létání“ vymysleli finále. Ale rád se nechám poučit.
I tak mi ale přijde jedno, pořád si myslím, že vyhrát má ten, kdo létá dobře celý den (nebo dva), ne ten, komu náhodou padne dvakrát za sebou šestka. H.
Někde bych ti dokázal najít i článek z Modeláře, který oznamoval vznik FAI F3J, o finále se tam psalo slovy „a to nejlepší na konec“ 🙂 Opravdu to tam je od počátku, růst výkonů v F3J se v pravidlech projevil jinde, hlavně přistáními po 20cm a měřením času na desetiny, ale finále s tímto problémem nesouvisí.
Poslední dobou musím až moc častou souhlasit s Honzou 🙂
Finále ať klidně je (taky se rád dívám) ale ať nerozhoduje o celé soutěži. Stačí, aby byla za finále nějaká bonifikace a ta se připočetla k základu.
Jednou nevyhraje pan Malčík a už je oheň na střeše 🙂
Finále se v F3J opravdu létá od začátku.V základních kolech se třeba soutěžící ani nepotkají.Podívejte se na rozpis kdo s kým letěl.Proto má finále smysl.
Chtěl bych pogratulovat Lubošovi a hlavně Pavlovi k životnímu výsledku 🙂