A léta běží…

A léta běží…., takto se jmenoval pořad, který Český rozhlas vysílal v 80.letech minulého století. Kdyby se tento pořad vysílal dnes, myslím že bych věděl, koho si jako hosta pozvat. Jako mladý začínající modelář jsem v letech 1986-9 jezdil jako člen Model klubu Hradec Králové na legendární závod v kategorii RCV2 do České Metuje.

obr2x

Tudy se vlekalo a tamhle bylo depo s bufetem.

Když si dnes, téměř po 30 letech prohlížím černobílé fotografie z těchto závodů, na mnoha z nich je zachycen jejich duchovní otec a organizátor Karel Berka. Již tehdy to byl pro nás pán postarší pán v letech. Česká Metuje je krásná vesnička nedaleko Teplic nad Metují a Adršpachu, kam jezdíme v létě lézt, tedy pokud nejsme někde na F3B svěťáku. A tak se ke mně tu a tam donesly zprávy, že Karel Berka, dnes již téměř 90-letý, stále bydlí ve své chaloupce v České Metuji a těší se výbornému zdraví.

Už ani nevím, kde jsem se potkal se Zdeňkem Nespěchalem, který mi potvrdil, že vloni Karla Berku navštívil, a že je ve skvělé kondici. Slovo dalo slovo, asi za 14 dní nabírám na náměstí Zdeňka do auta a jedeme za Karlem na návštěvu. Moc jsem se těšil. Ze zkušeností, které jsme získávali při závodech tehdejší kategorie RCV2, těžím vlastně dodnes. Bylo to krásné období hledání stoupavých proudů a tajemství dámského prádla. Obojí je nepochybně velmi inspirativní.

obr3x

A tady Michal Vágner vzteky třísknul s novou Futabou o zem, když se srazil ve vzduchu s dalším modelem. S Vaškem Vágnerem jsme ji potom sbírali a skládali dohromady.

Na závod v roce 1986 si pamatuji obzvlášť dobře. Přes den jsem se snažil co nejlépe létat, večer v místní hospodě jsem potom věnoval maximum energie tomu, abych se naučil kouřit. Asi při třetí „lekci“ pomalého šlukování přišel Karel a cigaretu mi sebral. Jednu dobře mířenou mi ubalil se slovy – „ty prostě kouřit nebudeš“ a bylo.

Společensky unaven konzumací tuzemského rumu spolu s náchodskou dvanáctkou jsem se nezmohl na žádný odpor. No a nekouřím dodnes a nebál bych se nazvat militantním nekuřákem. V galerii naleznete pár fotografií z míst, kde jsme závodili před čtvrt stoletím. Musím říct, že na té louce cítíte tu nostalgii začátku velkého dobrodružství tichého letu. Karel Berka je pro mě dodnes příkladem obětavého a laskavého člověka, který se svému koníčku věnoval s nadšením malého kluka. Ovlivnil několik generací modelářů, takže po více než čtvrt století posílám velké díky Karlovi Berkovi do České Metuje. Karle, ať Ti zdravíčko nadále slouží jako doposud.

obr4x

Kdybychom sebou vzali někoho dvacetiletého, byly by u stolu čtyři generace modelářů.

Čtenáře Lomcováku zdraví Honza Kohout

AUdálosti na světové scéně nemůže rušit obyčejné lidi. Lidé se obávají, a cítí úzkost nejistotu a dokonce i strach. A jediní lidé, kteří vědí, kde vždy věří.

4 komentáře A léta běží…

  • Zdeněk Nespěchal

    Honzo díky, Karel si to bezesporu zaslouží. Zd.

  • Martin Rajšner

    Na tento legendární závod si sice nepamatuji, v te době jsem ještě prděl do plen :D.
    Ale o 13 let později, mně táta přihlásil na MČR RCV2 v Náchodě,které myslím pořádal pan Berka.
    Kde jsem začal svoji soutěžní kariéru a byl to rozhodně nezapomenutelný zážitek 🙂

  • Zdeněk Nespěchal

    Malé doplnění, to byly tenkrát dvě mekky termického létání, jedna byly tu v Metuji, ale tam byla vždy jedna soutěž ročně, vždy poslední květnový víkend, dvoudenní, spojená s pouťovou zábavou v místní hospodě. Tím víkendem žila celá vesnice a šéfoval tomu vždy Karel Berka. Druhá byla v Chotěboři a scházeli jsme se tam na celý víkend třikrát až čtyřikrát do roka, jednou to by vždy spojeno s týdenní dovolenou na letišti (kdo chtěl). Bar byl přímo na letišti, náčelník modelářům fandil a často s nimi v baru večer i poseděl. Obě místa měla jedno společné. Byla to účast, když se konalo MR, tak byla účast omezena na 100 soutěžících, ale mimo MR se nás často sešlo i víc, to se dnes už moc nestává. Vzniklo tam mnoho přátelství a jedním z nich je i to s Karlem Berkou.

  • Ano, taky jsem tam byl na soutěži s RCV2, ještě hodně o dřív než J.Kohout.