Volá mi Vašek „Vasafan“ Bláha, zda nechci jet na Ranou. Fouká přímo z letiště (SZ) 15m/s a víc. Všechno mi doma padá z rukou, klávesnici kopu pod stůl a horečně začínám házet na hromadu všechny možné rukavice, kukly, spoďáry, lyžařské brýle (bohužel už i dioptrické) a další typické propriety svahového lítání. Dobíjím baterky, kontroluji vysílač a přemýšlím co všechno vzít nahoru. Hlavně hromadu olova.
Po poledni se už drápeme od Skleníku nahoru. Zastavují nás dva mladí němečtí parašousti, jestli se dá nahoru vyjet autem. Trpělivě jim vysvětluji, že to asi nepůjde. Jen jednou jsem v sedle viděl nějakého Range Rovera rychlé záchranné pomoci z Loun, který stahoval jejich přepůleného kolegu. Nedůvěřivě si mne přeměřoval a já se s podivem ptal, zda opravdu v tomto chtějí lítat. Nechali jsme je svému osudu.
Vašek ve vzduchu vydržel skoro půl hodiny a opravdu si to užíval, zatímco já po 10 minutách už přistával, protože prsty spolehlivě tuhnuly a v hlavě se mi honilo „jedna jediná chyba při přistání a jsi bez letadla, s čím budeš v bezvětří prohánět Pampelišáky…?“ V těch rukavicích nic moc (pocitovku odhaduji minimálně na -5°C).
Domů jsme nesli v batohu třísky z Vaškova Cerese, který měl nějaké drobné technické problémy a moji hluchou a slepou kameru, která se svalila z nakrátko postaveného stativu. S doznívajícím orkánem Andrea to byl opravdový adrenalin, nelituji. Ať žije F3F, Skol!
…ale video jsem z ní ještě vydoloval
AUdálosti na světové scéně nemůže rušit obyčejné lidi. Lidé se obávají, a cítí úzkost nejistotu a dokonce i strach. A jediní lidé, kteří vědí, kde vždy věří.
Dobře si pamatuj ta tvá závěrečná slova z videa.
S pozdravem do nového roku Petr.
…eehh už mi to omlátil o hlavu jeden kamarád. Měl jsem podchlazený mozek, zmrzlou hubu, ztvrdlý pant a B mi přeskočilo na J. Tímto tedy uvádím vše na pravou míru (úsměv)!
jen dodám že Ceres odešel na věčnost v levé relativně pomalé zatáčce bez nějakého velkého utahování, mu louplo křídlo v půlce půlky, že by načnuté z DS nebo možná z přistání, sloužil dobře řadu let (že by pět možná i sedm už nevím) ať mu je popelnice lehká, ámen