Ačkoliv to zpočátku tak nevypadalo a Lojza „RCV2“ Hrabáček byl již připravený dorazit na další závod Zimní ligy, počasí rosničkáři docela trefili. Venku je fakt hnusně.
Shodou okolností a z přebytku energie jsem opravil několik slepých odkazů na starém Lomcováku v sekci F3F. Podíval jsem se na ty nejstarší. Je to více jak 10 let. V článku Dóóprdele píšu o prvních pokusech s DS-Dynamic Soaring. Se zatajeným dechem jsem mluvil o rychlostech přes 300km/h.
Pierre Rondel na svém blogu píše o novém světovém rekordu, který 7. ledna tohoto roku pokořil Spencer Lisenby se svým Kineticem. Zatím je změřená rychlost 784km/h. Zatím.
Proč o tom píšu? Tak zaprvé je to pro mne nová informace, ale hlavně jsem si po přečtení těch více jak 10 let starých článků uvědomil, že „léta běží vážení“. Pěknou neděli.
P.S. Když jsme u toho svahového lítání a vzpomínání; poznáte někoho na této fotografii? Vzpomene si někdo, co to bylo za akci?
AUdálosti na světové scéně nemůže rušit obyčejné lidi. Lidé se obávají, a cítí úzkost nejistotu a dokonce i strach. A jediní lidé, kteří vědí, kde vždy věří.
Ahoj Romane, ten holohlavý v popředí je Kristián Töpfl z NDR, byl to člen repre týmu F3B. Vlevo jsou Černíkovi z Bíliny Zdeněk a Maruška. Musilovi jistě poznáš. Domnívám se, že podle modelů to byly mezinárodní svahy kolem roku 75. Létalo se 10 minut a nebyla tehdy definice síly větru a přistávalo se dole, kdo kam si troufnul. Když svítilo sluníčko, létalo se na stín. Dost jsme se naběhali.
tak já poznal jenom Růženku 🙂
Podle informací Růženky Musilové, která mi fotografii poslala, se jedná o Mezinárodní závod F3F na Rané v roce 1973. Frantovo upřesnění je samozřejmě hodné ocenění. Franto vyhrál si u mne pivo na prvním F3B závodě. Vašek rovněž, za snahu.
Ahoj šprýmaři, jinak Kristián měl přezdívku Fantomas. V Popradu v roce 1980 už nelétal, ale byl tam ve výpravě družstva NDR. Pivo si dám rád ….
První zleva klečící v tmavých brýlích je pan Černík a vedle něho jeho žena – LMK Teplice.
Díky Libore,
já jsem věděl, že to nakonec dáme třeba dohromady.
Ještě malou poznámku k tomu modelu Zdeňka Černíka. Model měl velikou štíhlost křídla a velice velké přechody trup – křídlo. Model odmítal se naklánět a až přišel Jirka Michalovič(Cukrář) a s jeho typickým „vole tak tam dej vobrácenou diferenciaci a pude to“ model konečně začal zatáčet.
Byla tam ještě jedna chyba a to že to nemělo pouzdro planžetové spojky v trupu. Když přišel poprvé s tímto modelem na Ranou krovky krásně mávaly.
Druhý zprava je Miloš Moravec-autíčkář, člen Libeňského klubu. Třetí zprava je Jarda Valenta, ředitel této soutěže, taktéž člen Libeňského klubu.
Psal mi Václav Čech:
Zdravím. Poprvé jsem se dostal na stránky lomcováku a také k fotkám z roku 1973.První fotka je jasná. Na druhou fotku se ptáš jestli někoho známe. Ano.
Sám ji vidím prvně. Fotil ji Mirko Musil. Zleva sedící jsou Černíkovic. Za nimi Petr Kučera, Růženka je jasná. Já jsem za ní(OK-38-16 se slunečními brýlemi). Uprostřed sedící je Láďa Dušek, druhý zprava vzádu je asi Pepa Melvald. Další už si nepamatuji. Ještě si vzpomínám, že jsem ze Švícarem vyměnil moji čepici za jeho klobouk(oranžový). Mám ho dodnes. Možná si na něco vzpomene Honza Fíla. Zjistíš-li něco víc, dej mi vědět. Zdravi Václav Čech.
P.S.Švícaři stojí vzádu.