Před rokem jsme se sešli na „Oušťáckém“ letišti na Mistrovství ČR F3B 2020 a doufali, že v příštím roce se časy změní k lepšímu. Nezměnily. Celý rok 2021 nás provázel „koronáč“ a tak nabídka F3B soutěží po celé Evropě byla v podstatě nulová (s jedinou čestnou výjimkou).
Sešlo se nás tedy na ústeckém letišti celkem 16 z létajícího personálu. Přijeli i kluci z Polska. Výhled počasí byl trochu nejistý neboť některé zdroje dávaly déšť, jiné zase dostatek slunečního svitu. Nakonec to dopadlo dobře a toho slunce mohlo být na můj vkus klidně o něco méně.
Říká se, že k opravdu adrenalinovému průběhu F3B závodu je dobrý silnější vítr (dobré starty na navijáku), ale pán větrů nás opět nevyslyšel a celé dva dny nás provázel variabl či točící se vítr do 1m/s. Kupodivu to byly v podstatě stejné podmínky jako v minulém roce. Místní znalci podmínek tvrdí, že takové počasí zde bývá jednou v roce… No dobrá, F3B-čkaři si musí poradit s jakýmikoliv podmínkami. Ti opravdu dobří si poradili a zaslouženě zvítězili. Pořadí; Petr Fusek, Pavel Marek a Jirka Tůma. Zní dlouhý potlesk!
Já už druhé mistrovství odlítal se Scoutem od Vaška Vojtíška. Vím, že mám dluh a dodnes jsem o tomto letadle vlastně nic nenapsal, ale neustále trochu váhám, protože s letadlem mám nalítané úplné minimum ve srovnání s předchozími lety. Podepsaly se na tom hlavně již zmiňované pandemické časy. Nerad píšu o něčem, co nemám 100x ověřené. Zdá se, že tentokrát budu muset udělat výjimku a něco o Scoutovi napsat. Již předem Vám mohu ale prozradit, že Scout je to nejlepší co doposud vzešlo z Vaškovy dílny. Vše má samozřejmě svoje, ale…
Co říci k vlastnímu průběhu závodu? Silná trojka Fuso týmu (Fusek, Marek a Tůma) lítala vyrovnaně a ti v ne/těsném závěsu za nimi jim to dost usnadňovali. V naši stručné pozávodní e-mail komunikaci to shrnul Jirka Tůma naprosto přesně. „Celý to naše blbnutí je o chybách a už méně o tom čeho je kdo schopný“. Toto platilo v F3B odjakživa a bude to platit na věky, amen…
Když už zde padlo pár slov o Scoutovi a o výkonech. Letová váha mého Scouta je bez deseti gramů 2200g. Obávám se, že v porovnání s Freestylery je to téměř o 300g více. Obecně to nevadí, ale v ranním podmračeném vzduchoprázdnu, se startem do 220m člověk narazí na limity možného. Je to právě jedno z těch ALE. Zde je k nám fyzika nemilosrdná. Pokud chceš, aby letadlo bylo bleskově rychlé, tak s vykružováním termiky v nulkách to nebude zase tak horké. Je zde jediná možná cesta a tak trochu nevýhodu rychlých profilů ošálit nižší letovou váhou. Vůbec nechci tvrdit, že Scout neumí termiku, opak je pravdou, ale v mrtvých podmínkách není řeč o termice, ale spíše o nějakém výkluzu s nejmenším opadáním. Níže můžete vidět ukázku mého marného boje v jedné z těch zoufalých „termik“. Opadání -0,477m/s do okamžiku, kdy jsem nad letištním hangárem našel něco trochu „lepšího“. Výsledek byl přesto tristní.
Pro srovnání můžete vidět další záznam z LOLOmetru neznámého slavného pilota (Jirka Tůma), který bojoval úplně stejně jako já s tím rozdílem, že v poslední fázi letu se projevily jeho nadpozemské schopnosti a ve 20 metrech kroužil dlouhé minuty v ničem (nebo něčem?) a tím byl spasen (mrkanec). Mimo jiné je zajímavé si všimnout v porovnání těchto dvou záznamů, že můj let je mnohem méně „rozhoupaný“ než kolegův. Bavili jsme se o tom a já tvrdím, že má Jirka těžiště příliš vepředu a proto mu to houpe (pouhým okem nepostřehnete). Jirka měl správnou námitku resp. argument, že prostě víc vzadu to už neuřídí. Plný respekt a souhlas. Nic to ovšem nemění na faktu, že houpání je velká(?) ztráta výkonu v tomto letovém režimu.
Co víc dodat? Mně se závod moc líbil. Byly tam opět infarktové okamžiky a to je to co mne i přes tu dřinu na F3B neustále „rajcuje“. Řekl bych, že celá ta F3B parta je jako víno, v přibývajícím čase v sudu je mok neustále lepší a vyzrálejší. Arek a Michal z Polska lítali výborně a je škoda, že nemohla přijet i parta kolem Wojty Drzymaly. Liberecká parta (Jirka, Mirek, Aleš a Ivan) má můj obdiv, tvrdě makají a je to vidět. Bayer tým (Franta, Iva, Milan, Zdenál) už jenom se svým věkovým průměrem nutí k tichému obdivu. Iva lítala výborně a každou rychlostí se zlepšovala. A to jen nesměle dodám, že Zdenál Ješina, se už v F3B pohybuje 45(!!!!) let. Fuso tým jsem již zmiňoval, kluci lítají v klidu a s přehledem, to jim bohatě na dominanci stačí. Zoufalcem víkendu byl vyhlášen tým Lomcovák (Honza, Roman a Ivek). Na co jsme šáhli, to stálo za hovčkoru. Nevadí, příště všem ukážeme zač je toho loket (upřímný smích).
Velký dík patří Hozovi Stonavskému, který nelenil a v pátek navečer se vyzelenil na letišti, aby vše přichystal na celé víkendové klání. Stihl vše zorganizovat, zadávat výsledky i rozdávat penalty. Bezchybně mu již tradičně asistovali zvonící, smekáme. Ivek Matějů využil kouzlo své osobnosti a vše na letišti v Ústí nad Orlicí domluvil, nebylo to jednoduché a o to větší mu patří dík. Samozřejmě platí, že je zde pořád ochota vedení ústeckého letiště nás na ploše strpět a jen zbývá doufat, že v příští sezoně tomu bude tak nadále. Naštěstí přijel Zdeněk Kubín a udělal pro Vás fotodokumentaci.
My kovaní Frantíci ze Žižkova (já su ale z Brna) říkáme „lást bat not líst“, ale bez podpory Svazu modelářů České republiky by uspořádání tohoto podniku bylo opravdu problematické. Díky!
Držte se, nechte naočkovat i svoje letadla, navijáky, kladky, špagáty… a v příští sezoně bude sraz zase na place, čágo!
MCR-F3B-2021-Usti.nad.Orlici výsledky (PDF)
Pod čarou
Psal se rok 2013. Bylo 3.března a na Floridě foukal brutální vichr (14m/s). Letěli jsme další ročník Gatoru. Kluci z Chile trochu s těmito složitými podmínkami válčili a po několikerém opakovaném startu jim už nezbyl žádný špagát ke vzletu. Času nebylo nazbyt a tak jsem poprosil Davida Kleina, zda by nevzal chilského pilota na svůj špagát. Neváhal a pomohl. Dave za několik minut letěl rychlost a letěl ji za 11,90sec! Nevím, zda dodnes někdo na světě zaletěl F3B rychlost rychleji. Myslím, že nikoliv.
Proč o tom mluvím?! Chtěl bych věřit tomu, že na světě jsou věci v rovnováze. Nezištně pomůžeš? Příště ti zase pomůže někdo jiný, osud, pánbůh, náhoda, říkej si tomu jak chceš…
Howg!
Všichni bychom Honzu na špagát vzali, jen by někdo musel alespoň naznačit že chce …… ve 47 letech už jsem se naučil svou pomoc NIKOMU nevnucovat ☠️ je mi líto
Ještě k těm podmínkám, byl to božský kontrast k F3G co jsme si dali před těmito závody. Je opravdu rozdíl jít na rychlost z konstatntní výšky 340 metrů (F3G), nebo z porodních plus minus 200 m! Ty dvě kategorie jsou opravdu NAPROSTO odlišně a zároveň stejně krásné!
Ahoj Pavle,
nejde asi o vnucování. Když vidím, že je někdo v koncích, tak mu nabídnu pomoc. Nečekám až začne o pomoc prosit. Sám víš, že ke konci pracáku na rychlosti čas začíná běžet kurevsky rychle, prostor pro diskuze či pro alternativní řešení není a existuje tedy pouze jediná varianta, pomoc druhých.
Nikoho NESOUDÍM. Prostě sděluji svůj pohled na věc a beru na vědomí, že jiní to mohou vidět jinak.
Celkem smutný příběh.
A u kategorie, která je řekněme více než rodinou záležitostí.. o to více.
Nemyslím si, že je to smutný příběh. Řekl bych, že to je rodinná záležitost a všechny nás to na závodech spolu bavilo. Chápu, že je to tvůj pohled a že nikoho nesoudíš. Každopádně jsem poslední, který by svou pomoc nenabídl druhému v nouzi(řekl bych, že to většina z Vás ví). Jen prostě již nemám zapotřebí se nechat zjebat za onu nezištnou pomoc. Všichni víte, že pravděpodobnost, že by to takto dopadlo je v tomto případě cca 95% . Nedej bože, kdybych v ten okamžik vzal honzovo letadlo a zahákl na špatný silon a v tom shonu ho navíc hodil nakřivo! Při své inteligenci je to pochopitelně jasné i tobě Romane. Upřímně ale většina z nás co jsme stáli opodál (jen tak mimochodem jsem měl již na silonu připravené další letadlo na start) jsme pouze nevěřícně zírali a nechápali co zamýšlíte. U pilota, který většinou přípravě věnuje desítky hodin to nás normální smrtelníky zaskočí. Takže vidím to NAPROSTO stejně jako ty, jen s tímto jedním jediným rozdílem………no a to, že dotyčný následně mistrovství republiky vzdá, to už snad ani nekomentuji. Řekl bych, že sportovní chování by mělo být vlastní všem z nás….
Nevím jestli si to Honza uvědomil, ale tím že nedolítal hlavně poškodil váš tým. Pilot těchhle kvalit dokáže soupeřům brát body a tím pomáhá svým kolegům. To si myslím že je celkem smutný příběh.
Já k tomu mám jen jednu poznámku. Honza při náletu do rychlosti protnul bázi A, ozvalo se pípnutí a zhruba sekundu na to oznámil „Opakuji“. Byla to pouze moje benevolence, že jsem mu dovolil odstartovat znovu. Jak asi každý ví, tak po protnutí báze A se úloha musí dokončit. Stát se to na mezinárodních závodech, tak má nulu a nikdo se s ním bavit nebude.