Po roce zase v Ústí

Před rokem jsme se sešli na „Oušťáckém“ letišti na Mistrovství ČR F3B 2020 a doufali, že v příštím roce se časy změní k lepšímu. Nezměnily. Celý rok 2021 nás provázel „koronáč“ a tak nabídka F3B soutěží po celé Evropě byla v podstatě nulová (s jedinou čestnou výjimkou).

Sešlo se nás tedy na ústeckém letišti celkem 16 z létajícího personálu. Přijeli i kluci z Polska. Výhled počasí byl trochu nejistý neboť některé zdroje dávaly déšť, jiné zase dostatek slunečního svitu. Nakonec to dopadlo dobře a toho slunce mohlo být na můj vkus klidně o něco méně.

Říká se, že k opravdu adrenalinovému průběhu F3B závodu je dobrý silnější vítr (dobré starty na navijáku), ale pán větrů nás opět nevyslyšel a celé dva dny nás provázel variabl či točící se vítr do 1m/s. Kupodivu to byly v podstatě stejné podmínky jako v minulém roce. Místní znalci podmínek tvrdí, že takové počasí zde bývá jednou v roce… No dobrá, F3B-čkaři si musí poradit s jakýmikoliv podmínkami. Ti opravdu dobří si poradili a zaslouženě zvítězili. Pořadí; Petr Fusek, Pavel Marek a Jirka Tůma. Zní dlouhý potlesk!

Já už druhé mistrovství odlítal se Scoutem od Vaška Vojtíška. Vím, že mám dluh a dodnes jsem o tomto letadle vlastně nic nenapsal, ale neustále trochu váhám, protože s letadlem mám nalítané úplné minimum ve srovnání s předchozími lety. Podepsaly se na tom hlavně již zmiňované pandemické časy. Nerad píšu o něčem, co nemám 100x ověřené. Zdá se, že tentokrát budu muset udělat výjimku a něco o Scoutovi napsat. Již předem Vám mohu ale prozradit, že Scout je to nejlepší co doposud vzešlo z Vaškovy dílny. Vše má samozřejmě svoje, ale…

Co říci k vlastnímu průběhu závodu? Silná trojka Fuso týmu (Fusek, Marek a Tůma) lítala vyrovnaně a ti v ne/těsném závěsu za nimi jim to dost usnadňovali. V naši stručné pozávodní e-mail komunikaci to shrnul Jirka Tůma naprosto přesně. „Celý to naše blbnutí je o chybách a už méně o tom čeho je kdo schopný“. Toto platilo v F3B odjakživa a bude to platit na věky, amen…

Když už zde padlo pár slov o Scoutovi a o výkonech. Letová váha mého Scouta je bez deseti gramů 2200g. Obávám se, že v porovnání s Freestylery je to téměř o 300g více. Obecně to nevadí, ale v ranním podmračeném vzduchoprázdnu, se startem do 220m člověk narazí na limity možného. Je to právě jedno z těch ALE. Zde je k nám fyzika nemilosrdná. Pokud chceš, aby letadlo bylo bleskově rychlé, tak s vykružováním termiky v nulkách to nebude zase tak horké. Je zde jediná možná cesta a tak trochu nevýhodu rychlých profilů ošálit nižší letovou váhou. Vůbec nechci tvrdit, že Scout neumí termiku, opak je pravdou, ale v mrtvých podmínkách není řeč o termice, ale spíše o nějakém výkluzu s nejmenším opadáním. Níže můžete vidět ukázku mého marného boje v jedné z těch zoufalých „termik“. Opadání -0,477m/s do okamžiku, kdy jsem nad letištním hangárem našel něco trochu „lepšího“. Výsledek byl přesto tristní.

Pro srovnání můžete vidět další záznam z LOLOmetru neznámého slavného pilota (Jirka Tůma), který bojoval úplně stejně jako já s tím rozdílem, že v poslední fázi letu se projevily jeho nadpozemské schopnosti a ve 20 metrech kroužil dlouhé minuty v ničem (nebo něčem?) a tím byl spasen (mrkanec). Mimo jiné je zajímavé si všimnout v porovnání těchto dvou záznamů, že můj let je mnohem méně „rozhoupaný“ než kolegův. Bavili jsme se o tom a já tvrdím, že má Jirka těžiště příliš vepředu a proto mu to houpe (pouhým okem nepostřehnete). Jirka měl správnou námitku resp. argument, že prostě víc vzadu to už neuřídí. Plný respekt a souhlas. Nic to ovšem nemění na faktu, že houpání je velká(?) ztráta výkonu v tomto letovém režimu.

Detail srovnání dvou letů v režimu „výkluz“. Jeden je evidentně více „rozhoupanyý“

Co víc dodat? Mně se závod moc líbil. Byly tam opět infarktové okamžiky a to je to co mne i přes tu dřinu na F3B neustále „rajcuje“. Řekl bych, že celá ta F3B parta je jako víno, v přibývajícím čase v sudu je mok neustále lepší a vyzrálejší. Arek a Michal z Polska lítali výborně a je škoda, že nemohla přijet i parta kolem Wojty Drzymaly. Liberecká parta (Jirka, Mirek, Aleš a Ivan) má můj obdiv, tvrdě makají a je to vidět. Bayer tým (Franta, Iva, Milan, Zdenál) už jenom se svým věkovým průměrem nutí k tichému obdivu. Iva lítala výborně a každou rychlostí se zlepšovala. A to jen nesměle dodám, že Zdenál Ješina, se už v F3B pohybuje 45(!!!!) let. Fuso tým jsem již zmiňoval, kluci lítají v klidu a s přehledem, to jim bohatě na dominanci stačí. Zoufalcem víkendu byl vyhlášen tým Lomcovák (Honza, Roman a Ivek). Na co jsme šáhli, to stálo za hovčkoru. Nevadí, příště všem ukážeme zač je toho loket (upřímný smích).

Velký dík patří Hozovi Stonavskému, který nelenil a v pátek navečer se vyzelenil na letišti, aby vše přichystal na celé víkendové klání. Stihl vše zorganizovat, zadávat výsledky i rozdávat penalty. Bezchybně mu již tradičně asistovali zvonící, smekáme. Ivek Matějů využil kouzlo své osobnosti a vše na letišti v Ústí nad Orlicí domluvil, nebylo to jednoduché a o to větší mu patří dík. Samozřejmě platí, že je zde pořád ochota vedení ústeckého letiště nás na ploše strpět a jen zbývá doufat, že v příští sezoně tomu bude tak nadále. Naštěstí přijel Zdeněk Kubín a udělal pro Vás fotodokumentaci.

My kovaní Frantíci ze Žižkova (já su ale z Brna) říkáme „lást bat not líst“, ale bez podpory Svazu modelářů České republiky by uspořádání tohoto podniku bylo opravdu problematické. Díky!

Držte se, nechte naočkovat i svoje letadla, navijáky, kladky, špagáty… a v příští sezoně bude sraz zase na place, čágo!

MCR-F3B-2021-Usti.nad.Orlici výsledky (PDF)

Pod čarou

Psal se rok 2013. Bylo 3.března a na Floridě foukal brutální vichr (14m/s). Letěli jsme další ročník Gatoru. Kluci z Chile trochu s těmito složitými podmínkami válčili a po několikerém opakovaném startu jim už nezbyl žádný špagát ke vzletu. Času nebylo nazbyt a tak jsem poprosil Davida Kleina, zda by nevzal chilského pilota na svůj špagát. Neváhal a pomohl. Dave za několik minut letěl rychlost a letěl ji za 11,90sec! Nevím, zda dodnes někdo na světě zaletěl F3B rychlost rychleji. Myslím, že nikoliv.

Proč o tom mluvím?! Chtěl bych věřit tomu, že na světě jsou věci v rovnováze. Nezištně pomůžeš? Příště ti zase pomůže někdo jiný, osud, pánbůh, náhoda, říkej si tomu jak chceš…

Howg!

 

7 comments to Po roce zase v Ústí

  • Všichni bychom Honzu na špagát vzali, jen by někdo musel alespoň naznačit že chce …… ve 47 letech už jsem se naučil svou pomoc NIKOMU nevnucovat ☠️ je mi líto

  • Ještě k těm podmínkám, byl to božský kontrast k F3G co jsme si dali před těmito závody. Je opravdu rozdíl jít na rychlost z konstatntní výšky 340 metrů (F3G), nebo z porodních plus minus 200 m! Ty dvě kategorie jsou opravdu NAPROSTO odlišně a zároveň stejně krásné!

  • Ahoj Pavle,
    nejde asi o vnucování. Když vidím, že je někdo v koncích, tak mu nabídnu pomoc. Nečekám až začne o pomoc prosit. Sám víš, že ke konci pracáku na rychlosti čas začíná běžet kurevsky rychle, prostor pro diskuze či pro alternativní řešení není a existuje tedy pouze jediná varianta, pomoc druhých.

    Nikoho NESOUDÍM. Prostě sděluji svůj pohled na věc a beru na vědomí, že jiní to mohou vidět jinak.

  • Martin Rajšner

    Celkem smutný příběh.
    A u kategorie, která je řekněme více než rodinou záležitostí.. o to více.

  • Nemyslím si, že je to smutný příběh. Řekl bych, že to je rodinná záležitost a všechny nás to na závodech spolu bavilo. Chápu, že je to tvůj pohled a že nikoho nesoudíš. Každopádně jsem poslední, který by svou pomoc nenabídl druhému v nouzi(řekl bych, že to většina z Vás ví). Jen prostě již nemám zapotřebí se nechat zjebat za onu nezištnou pomoc. Všichni víte, že pravděpodobnost, že by to takto dopadlo je v tomto případě cca 95% . Nedej bože, kdybych v ten okamžik vzal honzovo letadlo a zahákl na špatný silon a v tom shonu ho navíc hodil nakřivo! Při své inteligenci je to pochopitelně jasné i tobě Romane. Upřímně ale většina z nás co jsme stáli opodál (jen tak mimochodem jsem měl již na silonu připravené další letadlo na start) jsme pouze nevěřícně zírali a nechápali co zamýšlíte. U pilota, který většinou přípravě věnuje desítky hodin to nás normální smrtelníky zaskočí. Takže vidím to NAPROSTO stejně jako ty, jen s tímto jedním jediným rozdílem………no a to, že dotyčný následně mistrovství republiky vzdá, to už snad ani nekomentuji. Řekl bych, že sportovní chování by mělo být vlastní všem z nás….

  • Václav Vojtíšek

    Nevím jestli si to Honza uvědomil, ale tím že nedolítal hlavně poškodil váš tým. Pilot těchhle kvalit dokáže soupeřům brát body a tím pomáhá svým kolegům. To si myslím že je celkem smutný příběh.

  • Honza S.

    Já k tomu mám jen jednu poznámku. Honza při náletu do rychlosti protnul bázi A, ozvalo se pípnutí a zhruba sekundu na to oznámil „Opakuji“. Byla to pouze moje benevolence, že jsem mu dovolil odstartovat znovu. Jak asi každý ví, tak po protnutí báze A se úloha musí dokončit. Stát se to na mezinárodních závodech, tak má nulu a nikdo se s ním bavit nebude.