Stinger číslo 2

Konečně jsem dokončil druhého Stingera od Vaška Vojtíška. Jedná se o provedení DC (Double Carbon) a jsou zde ještě jiné úpravy, které snad budou mít pozitivní vliv především na pevnost celého modelu. S Honzou „Carbonem“ Uhlíkem jsme byli lítat celou sobotu a byl to docela mazec. Vítr v průměru 7m/s  a v nárazech až 9m/s.

Pokud jdete zalítávat model a hned druhý start je 345m, tak docela valíte oči. Pokud si všimnete průběh stoupavého letu po výstřelu, tak na hranici přibližně 290m je prudké potlačení. Model byl po výstřelu přesně v kříži a byl jsem dost nervózní, že jej dlouho nevidím a tak jsem potlačil, nicméně potom zase přitáhl a fičel dál.

V jednom z dalších startů jsem skončil na hranici 356m. Je to nějaké nakažlivé. Pokud nebyl start aspoň 320m, tak jsem ho považoval za zkažený. Model není zatím zdaleka seřízený podle mých představ, protože i v tomto větru jsem výstřel zahajoval většinou na hranici 155m a to je v těchto podmínkách málo.

Vzpomínám na můj rozhovor s Jirkou Baudisem někdy na začátku minulé F3B sezony. Ptal se mě, zda je možné, aby měl po výstřelu 370m. Vyjadřoval jsem tenkrát k této hodnotě velké pochybnosti (nemá o letu záznam, měl jenom takový ten vyblikávací „optimistický“ americký výškoměr). Po včerejší zkušenosti připouštím, že je to možné. Kombinace perfektního pilota, špičkového stroje, vhodného špagátu a dobrých podmínek je smrtící koktejl.

Fakt, že dokud něco podobného nezaletím já, tak tomu nevěřím, není dán mojí nadutostí, ale nedostatkem dat-záznamů. Nikdo z dobrých, natož z těch špičkových pilotů, vám totiž žádná data z letu nedá. Zkušenému mohou prozradit příliš moc.

V průběhu vlastního výstřelu si všimněte ještě  jedné zajímavosti. Na přechodu z letové fáze „start“ na letovou fázi „výstřel“ mám naprogramované zpoždění 0,3sec. Průběh záznamu výchylky klapkového serva tomu přesně odpovídá. Snad ihned po „přepnutí“ (nemám přepínač, mám pouze virtuální spínač na plynu) tzn. cca během 0,1sec začínám tlačit výškovku a po cca 0,2sec následuje její přitažení.

To samo o sobě zajímavé moc není, ale chci mluvit o průběhu záznamu výšky, kdy přetížení dosahuje až 30g. Evidentně (vidím to na vlastní oči) během toho manévru model letí krátce dolů, po přitažení se odpoutá z háčku a začne stoupat (lépe řečeno je vystřelen). Přesto během letu dolů (0,2-0,3sec) výškoměr ukazuje nárůst výšky skoro o 20m (sedmipatrový dům). Je vidět, že tlakové čidlo výškoměru toto už nestíhá. Problém budou asi, jak géčka, tak i možnosti mžikového vyrovnání tlaku v trupu modelu(?). Odhad skutečného průběhu výšky je na obrázku naznačený.

P.S. Zdravím Vás z Floridy. O víkendu letíme první letošní F3B závod Gator2012.

AUdálosti na světové scéně nemůže rušit obyčejné lidi. Lidé se obávají, a cítí úzkost nejistotu a dokonce i strach. A jediní lidé, kteří vědí, kde vždy věří.

2 comments to Stinger číslo 2

  • Dan Maxa

    Tak nějak předpokládám, že jsi už zkusil umístit lolo obráceně, aby g-čka působila na membránu tlakočidla z druhé strany. Pak už jen nalézt tu polohu, při které se géčka neprojeví (kolmo na plochu křídla a osu letu).

  • Ahoj Dane,
    zkoušel; ze všech možných stran. Přetížení je tak velké, že se membrána vždy zkroutí. Na druhé straně to má zajímavý vedlejší efekt. Jsem z toho schopen odhadovat, jak tvrdě jsem šel do výstřelu. Z této „nectnosti“ čidla se stala tedy docela vítaná vlastnost. Nicméně na měření skutečného potopení při výstřelu můžeme zapomenout. Takové zařízení v této cenové relaci prostě neexistuje.