Za chvíli to bude již čtrnáct dní co jsme v Číně. Dnes poletíme třetí den Mistrovství světa F3B. Po dohodě s týmy jsme zkrátili předzávod o jeden den. Pokud vezmu v úvahu zkrácenou sobotu, kdy jsme se zúčastnili CIAF-u (fiesty), tak poletíme pět a půl dne (pátek až středa). Mohli bychom stihnout něco kolem 10 kol. Uvidíme jak to bude „odsejpat“.
Každý z tým manažerů má rudé křeslo na rudém koberci a dalekohled k tomu. Ve skupinách, kdy neletí, může sledovat ze svého místa (určeno jmenovkou) situaci v daném letu.
Pokud se týče dosavadních výsledků, tak to vypadá na jednoznačnou dominanci Němců (rád se budu mýlit). Je škoda, že zde není více týmů z Evropy, které by jim dokázali více zkomplikovat život. Podmínky jsou zatím hodně složité. Bezvětří a občas značně přehřátý vzduch; dalo by se říct „vakuum“.
Je zajímavé sledovat třeba týmy HongKongu a Číny. Pro ty hochy je to opravdu první zkušenost s F3B na světové úrovni. Občas zkušenost i dost trpká. Australané i Američani strávili hodně času při vysvětlování nastavení modelu, způsobu odhození a tisíce jiných věcí, které u F3B musíte znát. Toto na nich oceňuji a obdivuji. Přinejmenším Steve Keep (AUS) a Gordon Buckland (USA) si dle mého mínění zaslouží cenu Fair Play. Určitě je při záverečném ukončení MS chci zmínit.
Jedna veselá příhoda z natáčení. Dolítávají se průlety, A.Herrig natočeno myslím 31, John Skinner 29 (lítá Fosu Jirky Baudise), oba ve výšce cca 20m tzn. těsně před koncem. Přihrne si to Alan (HK) na Béčko a kácí nám bázi, rozhodčí se rozprchli. Skupina je zrušená, nemůžeme zvonit. I to se v F3B stává.
AUdálosti na světové scéně nemůže rušit obyčejné lidi. Lidé se obávají, a cítí úzkost nejistotu a dokonce i strach. A jediní lidé, kteří vědí, kde vždy věří.
Držíme palce ať to vše dobře dopadne.
M+T