Znovu a znovu mě překvapuje, jak málo lidí umí dobře hodit letadlo na navijáku. Na druhé straně pokud si uvědomím, jak trnitá byla moje cesta „samouka“ k dobře odhozenému letadlu, tak to možná zase až tolik překvapující nebude.
Slovy se těžko popisuje, jak správně provést start F3X modelu na navijáku, ale základem jsou dva předpoklady; naakumulovat dostatek energie do silonu a vypustit letadlo nohoru a nikoliv dopředu. Samozřejmě všechno závisí na dalších okolnostech jako jsou:
- Síla a směr protivětru
- Parametry silonu (tloušťka a průtažnost)
- Seřízení modelu
- Plošné zatížení modelu
Z níže uvedené fotografie (pořízena je z video záznamu) můžete názorně vidět rozdíl mezi jednotlivými starty. Kamera i navijáky byly na stále stejném místě a tak máte viditelné srovnání.
Pár startů jsem za ty roky odletěl a musím konstatovat, že všechno házené jinak než přes hlavu je k ničemu. Na první pohled start přes hlavu vypadá dost strašidelně, ale při správném technickém zvládnutí je kupodivu nejefektivnější; startéra stojí zlomek síly v porovnání s ostatními technikami a výsledek je zdaleka nejlepší.
AUdálosti na světové scéně nemůže rušit obyčejné lidi. Lidé se obávají, a cítí úzkost nejistotu a dokonce i strach. A jediní lidé, kteří vědí, kde vždy věří.
Jojo, sVatou pravdu mas 🙂 Sekvence fotek ze startu na F3J zavodech delal pred par lety i Grinni a rozdily byly obrovsky: dva eroplany odhozeny soucasne, jeden skoro vodorone 5m pred svym vrhacem, druhy 5 metru vysoko nad svym, s cumakem 80° k obloze 🙂 U J-cek je spravny odhozeni snad jeste dulezitejsi, pri prumerny „delce“ vleku 2-3s (obcas i 0,8s :-))) neni na opravu chyby cas.
Já jsem včera poprvé střílel své Jéčko na gumě a byl jsem rád, že to vyletělo nahoru. Jen mi staří říkali malinko navztlakovat, pak to vypálili a než jsem řekl švec, už na mě křičeli malinko potlač a dolů z háčku. Ale nakonec to byl super zážitek :). Když sleduji na internetu, jak lidé různě vypouštějí éra na vleku, navijáku, gumě, tak bych byl šťastný, kdybych si to mohl vyzkoušet s někým, kdo to vážně umí.
Pokusím se stvořit nějaké instruktážní video, ale počasí tomu zatím moc nepřeje. Měl jsem i nějaké fotky, nicméně se mi nelíbily. Tak tedy trpělivost.
Jak píše Michal, F3J start je úplně o něčem jiném. Proto jsem příspěvěk nazval start na navijáku. Přesto ten titulek moc nevystihuje o co mi šlo. Spíše o hod letadla při startu na navijáku, trochu dlouhý název.
To je mi jasné, že start F3J je něco jiného. Já dát Fazera F3J na naviják, tak k úspěchu i zatleská, nejspíš :).
Proč myslíš????
Když jsem sledoval F3J kluky pampeliškářský na Zimní lize (start na navijáku), tak rozhodně svoje stroje nějak nešetřili. Nemyslím se, že dobré F3J tleskne.
Na druhé straně problémů bude trochu víc. Profil F3J je tak odlišný od F3B, že to letadlo vlastně na navijáku moc nejede. Oproti F3B doslova „dře o vzduch“. A ještě je podstatný další fakt. Z F3J pilotů na navijáku vlastně nikdo startovat moc neumí a to ani ti nejlepší. Např. při bočním větru letí vždy pouze a zásadně rovně ke kládě. To ale všechno přijde.
Oni postupně zjistí, že lítat RCVN s F3J modelem není vůbec žádná výhra. To jsem ale tvrdil již před dvěma lety, když se mohutně diskutovala pravidla RCVN.
2P.K. No protože on ten můj kousek už není ani z druhé ruky a v první ruce i přesto, že měl obrovské úspěchy, tak se jednou hodně sblížil s nějakým stromem, tak to křídlo má něco jako agrární airbrush (krásné obilné pole). :))
Romane, říká se , že zvyk je železná košile … Start v kat. F3J je hromadný, u nás většinou minimálně šesti modelů. Při rozestupu startovišť 15m máš pro sebe prostor široký cca 25m a to v případě že modely letí na šňůře rovně. Stačí boční vítr a ze startu je doslova horor. Navíc taktika dnes postoupila ke zkracování času na vleku na minimum. To co se dnes děje při vleku je často jen pro silné jedince. Nestačíš ani mrknout a model je o ucho menší… co sebereš na zemi má v lepším případě hodnotu zbylých serv.
Proto ze zvyku startujeme rovně , což je při soutěži F3J podmínka pro „přežití“.
K tomu tlesknutí křídel při startu – nemám obavu, že by to el. naviják dokázal. při ručním vleku na přímo ve dvou vlekařích nás model ASPIRE oba zvednul ze země a pak rupnul silon pr. 1,3mm.
Odnesla to moje klíční kost, ale model byl v pohodě. Když je model pečlivě vyroben tak i velmi razantní vlek mu neuškodí.
Ahoj Karle,
je mi to jasné. Špatné zvyky je třeba se aspoň pokusit změnit i když to je těžké. To víme všichni.