Náhodou jsem měl možnost si pohrát s novým servem DS6125 od Taiwanské firmy MKS. Nenapadlo mě samozřejmě nic jiného, než si ověřit udávaný krouticí moment 6600gcm(4,8V). Opravdu úctyhodné číslo.
Měření jsem opakoval několikrát a nebyl jsem si jistý, zda nedělám něco špatně, když mi vycházel moment kolem 3500gcm. Pokud jsem to ovšem srovnal s Volz WingMaxx HP, tak si myslím, že měření bylo provedeno dobře. První pocity ze serva?
- Překrásná krabička
- Servo je přesné
- Docela pomalé
- Na standardní budicí signál v rozsahu 1-2ms má dost malou výchylku (proto je možná tak přesné)
Servo bych přirovnal krouticím momentem ke Graupner DS3288. Údaj o krouticím momentu, udávaný výrobcem, je podle mého názoru úplně nesmyslný a zavání to klamáním zákazníka.
Zajímavé je, že nové Servormances (10/2010) uvádějí kroutící moment u DS6125 už jenom 2000gcm (4,8V). A teď kde je pravda?
AUdálosti na světové scéně nemůže rušit obyčejné lidi. Lidé se obávají, a cítí úzkost nejistotu a dokonce i strach. A jediní lidé, kteří vědí, kde vždy věří.
Trochu jsem si dopisoval s jedním ze spoluautorů Servormances, Olivierem Sogouinem, a ujasnil si jejich uváděné hodnoty krouticího momentu serv. Oni totiž zohledňují použitelnou rychlost serva a té přiřadí určitý krouticí moment.
Jinak řečeno např. pro krouticí moment 2000gcm je rychlost serva třeba 0,48sec/60°. Pro krouticí moment 5000gcm je ovšem rychlost třeba už pouze 1sec/60° a to je pro většinu aplikací už nepoužitelné. Proto tyto hodnoty ignorují.
Toliko tedy na vysvětlení.
Jo, tady to máte i v češtině a srozumitelně http://www.micer.wz.cz/clanky/c048/omyly.html.
Pierre Rondel na svém webu Planet-Soaring vysvětluje rozdíl mezi max. krouticím momentem a blokovacím momentem serva. Do jaké míry je údajných 2,6kgcm pro servo MKS DS6125 (změřeno podle metodiky Servormances) naprosto dostatečných, to nemohu posoudit. Za letu zátěž serva zatím změřit nedovedu.
Vím pouze jedno. Serva, která mají velice podobné, případně ještě lepší parametry, než zmíněná DS6125 mne neuspokojily. Bude to možná tím, že zátěž F3B modelu při startu a jakýkoliv režim F3F jsou nesrovnatelné. V F3F modelu si serva povětšinou ležérně pobrukují.
Romane, možná úplně zcestná myšlenka, ale co zkusit pomocí telemetrie nebo záznamníku změřit napětí a proud na servu a pak pomocí zatěžování na zemi dosáhnout podobných hodnot napětí a proudu z téhož zdroje a odečíst hodnotu zatížení? Jen tak nahlas přemýšlím …
Ahoj Juro,
změřit/zaznamenat časový průběh napětí a proud za letu u jednoho serva není sranda. Ještě jsem to nikde neviděl publikované nebo zmíněné. Je fakt, že takový chytrý bazmek už mám doma nějaký pátek a kochám se výsledky (díky Tomáši, úsměv). Pro zjištění zatížení serva to asi moc vhodné nebude. To co se děje za letu na servu, ať už z pohledu U, I nebo tahu serva, určitě není ustálený stav. Jsou to značně dynamické záležitosti. Nedovedu si představit, jak něco podobného simulovat v laboratorních podmínkách.
Zatím nejspolehlivější a kupodivu nejjednodušší metoda je mikrokamera.
Tak jsem se ná žádost výrobce (MKS), spolu s Honzou „Carbonem“ Uhlíkem, vrátil k měření serva MKS6125. Konkrétně se jedná o blokovací sílu serva. V textu nahoře jsem zmiňoval, že mnou změřená max. hodnota byla 3800gcm (5V). Výrobce udává 6600gcm (4,8V).
Výrobce reklamoval, že jsme měření provedli s umělohmotnou pákou a to je důvod nízké hodnoty. Já tomu sice nevěřil (a nevěřím dodnes) nicméně jsme umělohmotnou páku nahradili orig. MKS kovovou, kterou pánové z Taiwanu zaslali přes českého prodejce serv MKS JP Models.
Výsledek nového měření? 4000gcm (5V) tzn. asi o 200gcm víc, což se ani zdaleka neblíží téměř 7000gcm (6600gcm při 4,8V) uváděných výrobcem. Jak už bylo několikrát zmiňováno, blokovací síla serva není třeba klíčový parametr serva nicméně je poměrně snadno porovnatelný (na rozdíl od různých metodik měření rychlostí a jim odpovídajícím momentům atd.).
Mnohokrát bylo zmiňováno, že co uvádějí výrobci u svých výrobků berte s rezervou. Podle mého názoru ani tento případ není vyjímka.
Ahoj Romane, nekontroloval jsi někdy serva DS 3288 BB-MG a DES 448 BB-MG? Rád bych je nacpal do Roxíka, ale nevím, zda je to rozumná investice. Větší servo by mělo mít 76 Ncm a to by snad mělo na vztlaky stačit (i když výrobce třeba krapet přehání)…
Ahoj Franto, zde máš srovnání. Jsou tam i DS 3288.
Ahoj Frantisku,
at slouzi zdravi v novem roce. Tvuj „problem“ rozhodovani mezi temito servy DS3288 a DES 448 jsem resil pred rokem. DES je levnejsi, slabsi a mene presne servo nez DS 3288. Rozdil ceny cca 35€ ku 50€ za kus.
Co jsem se zatim ptal i na zavodech venku – osazuji vesmes DS 3288. Udelal jsem totez, po pul roce zatim drzi.
Ahoj Michale,
též Ti přeji mnoho nalétaných hodin v plném zdraví a pohodě. Serva DES 448 mám v Rexovi v křidélkách osazená od začátku a mají jen malou vůli (pod proudem se vůle ještě zmenší) oproti dříve používaným HS 125 a S 3150. Jen Roman mě dost vystrašil nad udávanými hodnotami a skutečností v Ncm. Na vztlakách mám S 3150 a jsou na … Potřebuji změnit osazení vztlaků. To byl taky účel mého dotazu na porovnání obou serv DS a DES. Chci to mít s Pavlem v kupě do prvních závodů.
Ahoj Romane, díky za test. Předpokládám, že při tvojí pedantnosti máš metodiku měření v pořádku, pak mě ale překvapuje, že by zrovna u tohoto serva MKS ulítko, když u ostatních nezávislé testy přesně potvrzují to co MKS libuje.
Viz třeba: http://www.youtube.com/watch?v=zy4WwoOPGyU&feature=related nebo http://www.youtube.com/watch?v=J1gE_A1ESTc&feature=related
na rozdíl od srandaserv od hihitecu. Aktuálně vybírám serva do nové vlečné a jsem z toho na prášky. Hihitec nefunguje a ostatní nejsou programovatelná. Powerbox, kterým bych tolik serv naprogramoval neexistuje. Zlatá košťátka …
Ahoj Juro,
nevím co k tomu dodat. Testy byly provedeny několikrát a výsledky se nijak významně nelišily. Z toho usuzuji, že jsem se snad nijak podstatně neutnul. Tvoje odkazy jsou na úplně jiná serva než, která jsem testoval já.
Samozřejmě speciálně u těchto měření záleží na metodice měření a jelikož neexistuje žádná obecně přijímaná jako referenční, tak výsledky se mohou značně odlišovat.
Nejlepší je proto srovnání třeba relativní, zakládající se na stejném způsobu měření jako např. zde.
Jestli ono to nebude napětím při kterém to měřili? Co tohle video? http://www.youtube.com/watch?v=LgVf5Y13PMo&list=PLD0F96034D331939A&index=3&feature=plpp_video
a nebo tohle? http://www.youtube.com/watch?v=LgVf5Y13PMo&list=PLD0F96034D331939A&index=3&feature=plpp_video