Ještě něco málo o navijácích

Tento text je volným pokračováním diskuze k pravidlům nově vznikající kategorie RCVN (Pravidla pro Zimní ligu-návrh RCV3). O navijáky bude pravděpodobně rozšířena i RCV2. Komentáře k výše zmíněnému článku se postupně stávaly už nepřehlednými a tak vznikl tento příspěvek.

navijaky

Jako ukázku jsem Vám zde připravil záznam napětí a proudu ze tří různých navijáků. Všimněte si velikosti dodané energie E a maximálních proudů. Záznam RV_Holl_Dingo je přerušovaný, protože jsem oblétával kladku. Foukal asi 1m/s přesně do zad.

Vrátím se tedy k některým dotazům týkajích se komerčně nabízených navijáků Graupner. Musím říci, že moje zkušenost s nimi je velice krátká. Poprvé jsem je viděl minulou sezonu (2008/2009)na závodech Zimní ligy. Moje pocity bych asi shrnul takto:

Nevím, zda kluci kupovali své navijáky Graupner jako F3B verzi, domnívám se, že nikoliv. Rovněž jsem si nejsem vůbec jistý, že po svých dosavadních zkušenostech by volili stejně.

Jejich navijáky nemají vůbec možnost nastavení odporu navijáku (0,023Ohm). Jde to řešit i speciálním posuvným odporem, který se připevňuje k baterii.

Celý buben si dělali znovu, protože originální měl plechové bočnice. Při vyšší vrstvě smotaného silonu se bočnice rozevíraly a začaly škrtat o konstrukci navijáku. Tzn. kupte si naviják za 500-600EUR a doma si ho dodělejte-běs(!)

O víkendu jsem měl možnost startovat na navijáku A od Graupnera a ihned jsem cítil, že nevyhovuje „pravidlu 0,023“. Za ty roky to má člověk prostě v ruce. Po zhlédnutí logu z Hiboxu (měřicí zařízení) se moje doměnka potvrdila. Za podobných podmínek byl max proud navijákem Graupner A téměř o 100A vyšší než na mém F3B Hollenbeckovi (legendární F3B naviják, dnes již nedostupný).

Dále jsem startoval na navijáku B od Graupnera, který jsme měřili a vyhovoval „pravidlu 0,023“. Tam byl max. proud kolem 265A (u navijáku A byl proud 400A!). Je vidět, že rozptyl parametrů je značný.

Museli bychom srovnávat stejné letadlo, stejnou baterii po stejném počtu startů a hlavně navijáky vyhovující „pravidlu 0,023“. Je to tedy trochu složitější. Berte výše uvedené  poznatky ke zmíněnému navijáku s rezervou, nicméně pokud by si ho někdo chtěl koupit jako F3B naviják, tak bych mu ho určitě nedoporučil.

Nyní se vrátím k zajímavým dotazům Kamila Faji.

Dotaz: Je možné doložit, že motor u Grauprerovic navijáků pochází ze sériového spouštěčového motoru?

Odpověď: To nevím, já takový doklad neviděl.  Ruku na srdce,  neviděl jsem v F3B, že by někdo někdy takový doklad po někom chtěl. Dokonce i navijáky se proměřují pouze na mistrovství světa. Já si myslím, že je to špatně. Jsem přesvědčený, že tomuto pravidlu na F3B závodech hodně navijáků nevyhovuje. Je to přitom pravidlo naprosto klíčové.

Dotaz: Neodporuje případný převodovkový spouštěč těmto pravidlům?

Odpověď: Pravidla F3B 5.3.2.2.C) říkají: „Buben musí být poháněn motorem přímo“. Motor s převodovkou tomuto ustanovení odporuje.

Dotaz: Konzultoval jste to Romane s panem Bartovským? Nevíte co on na to říká?

Odpověď: Shodou okolností asi před měsícem Tomáš Bartovský (předseda FAI CIAM F3 subkomise) rozeslal dopis, kde dával nějaké návrhy k možnosti zavedení jiných než současných motorů použitých v navijácích F3B. Myslel tím motory s převodovkou.

Ti kteří na dopis reagovali, tak reagovali velice zdrženlivě, chtělo by se říci téměř odmítavě. „Přezbrojit“  na jinou navijákovou techniku není jednoduchá a levná záležitost. Asi není zatím na pořadu dne.

Můj názor je ten, že povolením převodovek v navijácích F3B se před námi otevírá „pole neorané“. Jednou startéry BOSCH opravdu definitivně dojdou a musí přijít řešení. Je dobře, že Tomáš vůbec tuto otázku otevřel.

K celé záležitosti dodal možná stručnou, ale výstižnou poznámku. „Platí fyzikální zákony“. Myslel tím pravděpodobně, že pokud platí Ohmův zákon, definujeme  odpor (0,023Ohm), zdroj napětí (autobaterie 12V/510 EN CCA), tak z toho vychází nějaký proud. Máme tedy příkon do soustavy a bude už pouze záležet na její účinnosti kolik se objeví na „výstupu“.

Na závěr. Ano, převzetím F3B pravidel jste si zavlekli omezující faktory … Ale o to přeci jde. Pokud nezavedete omezení výkonu navijáku, tak může platit to co jsem již jednou napsal v předchozím článku. Z „pampeliškářských“ soutěží se stane soutěž o nejvýkonnější naviják. Vůbec to nebude o umění lítat, ale o tom, jak se vystřelit co nejvýš.

Myslím, že mnoho z Vás, kteří nemáte zkušenosti s navijákovým startem,  vůbec netuší co se na Vás vlastně chystá. Umět seřídit letadlo a dobře se vystřelit je neskutečná věda a já to neumím dodnes. Počítáte si čas přistání na setiny vteřin a přitom hned na začátku Vám někdo „dá“ 70m. Ne vždy totiž naletíte 10min (samozřejmě, 7min je mnohem jednodušších) ze 150m (300m) silonu a potom se hodí každý metr.

25 comments to Ještě něco málo o navijácích

  • Lojzo,
    naviják se měří podle tohoto postupu.

  • Čouda

    Jenom bych rád podotknul, že v pravidlech bod j je uvedeno, že proud se měří bezprostředně po sepnutí po dobu 300 ms a aještě před koncem tohoto intervalu se musí otáčení motoru zastavit. Z toho jasně plyne, že se na začátku se musí motor točit?

  • Ahoj Čoudo,

    pravidla F3B 5.3.2.2 Vzlety j)

    Měření: Baterie musí být před měřením alespoň dvě minuty nezatížená, po předchozím měření nebo vzletu. Měření spočívá v zaznamenání napětí baterie Ub bezprostředně před sepnutím spínače a zaznamenání proudu I300 a napětí U300 300 ms (±30 ms) poté co navijákem začne téci proud. Před koncem tohoto 300 milisekundového intervalu se musí zastavit otáčení motoru.

    Pokud máš opravdu na mysli tento bod, tak jeho interpretace je následující:

    -motor musí být zablokovaný a tzn. ve zkratu
    -abys toto zajistil, motor se nesmí točit
    -protože pokud by se i třeba jen trochu protáčel (špatně utažený popruh blokování osy), tak měření zkratovacího proudu může být zkreslené (proud bude menší než zkratovací a nevyhovující naviják by mohl „projít“)
    -ta pozn. o 300ms je tedy myšlena tak, že pokud by se motor po sepnutí spínače během třeba prvních 200ms točil, tak v čase 270ms už by se točit neměl, protože v čase 300ms dojde ke změření zkratovacího proudu. Pozor, proud se měří v čase 300ms (±30 ms) po sepnutí, nikoliv během 300ms.

    Toliko tedy pravidla F3B. Zde celý článek a celá diskuze je ovšem spíše o použití navijáků v RCVN a RCV2. Tam takový paragraf j) neexistuje, byl pro zjednodušení vypuštěn. Tzn. 300ms neřeš. Zablokuj motor ať se netočí, podrž spínač cca 0,5- 1sec a na klešťáku přečti max. proud.

  • Jirka M

    Tak jsem tak trochu přemýšlel, že bych pořídil naviják ke svým F3B (F) když nefouká na kopec a jak to tady tak čtu, gumicuk bude pro mé amatérské použití asi to správné řešení.

  • Ahoj Jirko,
    pokud nechceš občas „obrazit“ nějakou soutěž, tak opravdu gumicuk není pro začátek špatné řešení. Vyzkoušej to a pokud Tě guma omrzí, tak do navijáku můžeš jít kdykoliv. Stejně jich bude víc a víc.