Letiště poblíž vesnice Nardt je pěkné. Ostatně úplně stejné jako v Neuhardenbergu nebo Sputtendorfu; rovina, písek a borovice (zlatý Jeseník). Po nekonečných devíti měsících se náš „sranda“ tým sešel v téměř plné sestavě. Lehce „přičmoudlý blonďák“ Jindra Hojer (Michal Behenský), Rychlonožka (já, nazrzlou hřívu jsem nechal někde v 70-tých letech) a Dlouhé Bidlo (Martin Ráliš, já vím ten byl z Kočičí Pracky, ale u Rychlošípáků nemá ekvivalent). Chyběl bohužel Jarda „Hroch“ Hlávko, který vždy zajišťuje taktiku a opravdu jsme ho postrádali.
Pořadatelé celou akci zvládali průběžně s klidem a bez jediného zaváhání. Většinu času byl startérem Andreas Herrig, podal bezchybný výkon. Během prvního dne jsme končili kolem deváté hodiny večer se skoro kompletními dvěma koly. Při více jak 70 soutěžících pěkný výkon.
Nemyslím, že má nějaký velký smysl popisovat vlastní průběh závodu. Snad mohu jen podotknout, že současná česká reprezentace, Jiří Baudis, Petr Fusek a Honza Stonavský mají špičkovou formu a všichni od nich očekáváme na Mistrovství světa v Ivančicích hodně.
Počasí nám po celé dva dny přálo. Pouze v neděli kolem poledne spadlo pár kapek. Skončili jsme třetí rychlostí a připravovalo se finále-fly off. To nejzajímavější se tedy mělo odehrát až nakonec. Do finále postoupili Roland Hofmann (Švýcarsko), Martin Weberschock (Německo), Armin Hortzitz (Německo), Reinhard Liese (Německo) a Jochen Muff (Německo). Nakonec se zúčastnili pouze první tři. Na moji otázku, proč neletí Liese a Muff, pořadatelé jen zakouleli očima. Je vidět, že i v tak „dokonalém“ Německu to trochu občas zaskřípe. Napadá mne, že Liese a Muff možná odmítli účast ve fly-off s námitkou, že to není F3B, ale nějaké cirkusové představení. Je to pouze moje spekulace.
V čem spočívalo fly-off v Nardtu? Soutěžící musí letět všechny tři úlohy s jednou letovou váhou modelu a bez navigátorů. To znamená, že pokud dovážíte svůj stroj třeba na 3000g, tak s tříkilovým letadlem musíte letět i termiku a průlety. Letová váha modelu je určitě dost důležitá s ohledem na letovou úlohu. To jsem se tedy domníval posledních několik let, co se motám kolem F3B/F3F. Podle toho co následovalo, mohl bych soudit, že jsem se hluboce mýlil…
Vítr se stáčel na více jak 90st a začal foukat do zad. Směr navijáků zůstával, druhá strana byla uzavřená. Drama mohlo začít. Jako jediný na začátku fly-off jsem věděl kolik má každý z účastníků finále váhu letadla (obešel jsem si piloty a zeptal se jich, všichni šeptali…). Martin Weberschock/Radical Pro/3100g, Roland Hofmann/Shooter/2000g a Armin Hortzitz/Freestyler3/2700g. Pokud se podíváte do výsledků z finále, tak vidíte, že rychlost vyhrál Roland Hofmann s nejlehčím letadlem! A to měl proti sobě jedny z nejlepších F3B pilotů na světě. Jistě neřeším, kdo jaký měl vzduch, ale i tak to stojí za zamyšlení.
Následovala vzdálenost. Když jsem sledoval, s jakou chirurgickou přesností všichni tři létají hlavně B bázi bez navigátora, tak jsem opravdu kroutil hlavou. Všichni přistáli s 23 průlety- doslova neuvěřitelné.
Končilo se termikou. Obloha zamračená a hodně se ochladilo. Vítr na start v zádech. Při představě, že do toho jdu s tříkilovým letadlem, mne docela jímá hrůza. Opět platí; podívejte se na výsledky. Rozdíly pouze v řádech vteřin a několika centimetrů při přistání.
Byl jsem z toho zážitku nadšený. Potvrdilo mi to jednu věc. Nechtěl bych, aby to znělo neomaleně nebo nabubřele, ale v bezmotorovém RC létání neexistují univerzálnější piloti než jsou F3B-čkaři. Tečka.
P.S. Michal na Vás na Hořickou Trubku chystá něco podobného, tak se těšte! Výsledky PDF (221 KB)
AUdálosti na světové scéně nemůže rušit obyčejné lidi. Lidé se obávají, a cítí úzkost nejistotu a dokonce i strach. A jediní lidé, kteří vědí, kde vždy věří.
Ahoj Romane, ještě bych se rád zeptal v souvislosti na poslední článek (nastavení modelu). S jaký nastavením jsi odlétal soutěž, případně jaké nastavení měli kolegové se stejným modelem? Slyšel jsem že jim to létalo docela dobře. Michal
Ahoj Michale,
soutěž jsem odlétal s Preciousem tzn. s úplně jiným letadlem viz. Pokud jsem měl možnost sledovat, tak s Tangama lítal Michal Behenský a Martin Ráliš (nevylučuji, že někdo jiný ze 70 pilotů tam měl Tanga). Jaké mají konkrétní nastavení netuším, ale ty rozdíly nebývají velké. Jde spíše o osobní přizpůsobení stylu lítání.