F3B-E II.

Na www.f3b.de jsou zveřejněny dva nové dokumenty týkající se F3B-E. Je zde aktuální verze předběžných F3B-E pravidel, kde jsou některé podstatné změny oproti starším verzím. Rovněž je zde zpráva Thomase Schorba, kde shrnuje některé poznatky a zkušenosti k F3B-E ze sezony 2018.

Nyní ke změnám v pravidlech

  • Max. dodaná energie je snížena na 350Wmin pro jeden start. Pokud budete restartovat (v rámci jednoho soutěžního letu), tak zařízení pro měření resetujete a máte zase 350Wmin na další start.
  • Při průletech a rychlosti nesmíte zahájit soutěžní měřený let dříve jak za 40s po zapnutí motoru. S ohledem na max. motorový čas 30s je zde dalších 10s, které musíte vyčkat před vletem do báze A. Je zde snaha omezit nějaké „urychlovací“ techniky vletu do báze případně by se těžko vyhodnocovalo, zda pilot vletěl do báze s běžícím motorem.

Jiné podstatné změny v návrhu pravidel nevidím.

Thomas Schorb ve svém reportu zmiňuje některé zajímavé poznatky. Volně bych komentoval pár bodů.

Minimální plošné zatížení modelu 35g/dm2 znamená u průměrného F3B-E modelu minimální letovou váhu kolem 2100-2200g. Jsou to samozřejmě pouze přibližné údaje, ale už z tohoto odhadu se dá vyčíst, že odzvonilo speciálním verzím modelů F3B, které váží 1700g a méně (u F3B dolní limit na plošné zatížení neexistuje). Tuto váhu (1700g) s běžně dostupnými materiály a postupy nedosáhnete. Je zde tedy chválihodná snaha udržet konfiguraci a cenu modelu v „rozumných“ mezích a vyhnout se extrémům viz. F5J.

S ohledem na novou podmínku „začni nejdříve za 40s“ zůstává v platnosti i podmínka zahájení úlohy rychlost do 60s tzn. do 90s od zapnutí motoru (30s motor+60s zahájení úlohy).

V žádné úloze nelze z bezpečnostních důvodů při opakování model chytat do rukou (což je možné a občas používané v F3B).

Na podzim minulého roku byla při závodě F3B Mnichov pokusně uspořádána i soutěž F3B-E. Z této soutěže vzešel i tento graf závislosti plošného zatížení a dosažené výšky (při respektování podmínky E=<400Wmin). Dnes, jak je zmíněno výše, je již navrhovaná podmínka E=<350Wmin.  Z uvedeného grafu plyne několik zajímavých faktů.

Při plošném zatížení 35g/dm2 lze dosáhnout výšky až kolem 475m, což znamená, že termiku (10min) nalétá každý. Proto je zde limit 250m nad který se již započítává velká penalizace v úloze termika.

Na úloze vzdálenost lze při plošném zatížení cca 50g/dm2 (cca 3000g letová váha) dosahovat výšky kolem 300m až 350m. Bylo zjištěno, že v této výšce mohou mít již rozhodčí problémy s rozpoznáním letadel. Z toho důvodu došlo ke snížení Emax na 350Wmin.

Pro úlohu rychlost byla při plošném zatížení 60g/dm2 (cca 3500g letová váha) dosahovaná výška přibližně 250m. Při Emax=350Wmin může být nižší. Zde mohu přidat hned i vlastní zkušenost se Sonixem E. Vítr kolem 9m/s, Sonix E 3400g tzn. cca 57g/dm2 výška 280m při E=300Wmin. O Sonixu E napíšu v dohledné době.

Je zde následná diskuze, zda je nutné měřit špičkový či případně i průměrný příkon. Špičkový příkon se projevuje pouze při spuštění motoru a jedná se víceméně o přechodný jev, který nemá žádnou následující souvislost s dosaženou výškou. U průměrného výkonu je tomu jinak.

Příkladem mohou být dnešní F5B modely při rozpětí cca 2m, ploše 27dm2 a váze 1650g (ploš.zatížení cca 61g/dm2) dosahují při 3s motorovém letu výšku cca 400m. Motor má příkon 6kW a spotřebovaná energie je „pouze“ 250Wmin. Touto cestou bychom asi jít nechtěli.

Existují zde ovšem námitky, že pro celé F3B-E by stačilo měřit pouze výšku (úloha Termika), dodanou energii Emax=350Wmin a samozřejmě 30s chod motoru. Měřením příkonu se vše velice komplikuje především pro pořadatele. Představte si, že na Vzdálenosti přistanete někde u báze B a rozhodčí musí jít s Vámi, aby odečetl ať už špičkový či průměrný příkon. Tyto činnosti budou zpomalovat a komplikovat průběh celého závodu. Problémy nastávají i s přechodnými vysokými hodnotami příkonu při zapnutí motoru. To lze řešit složitým laděním pohonu (třeba zkracováním vrtule) nebo použitím měkčích baterií či regulátoru s omezením proudu.

Výše uvedený příklad s F5B modelem by nemusel být natolik vypovídající pro F3B-E, protože minimální rozpětí je omezeno na 2,8m a většina experimentů s „malým“ modelem by na úloze termika končila nejspíše katastrofou; nenalítáte to. Uvidíme jak se celá záležitost vyvine.

Z uvedených zkušeností by následné upřesnění pravidel mělo znít:

Min.plošné zatížení 35g/dm2
Max.plošné zatížení 75g/dm2
Max.let.hmotnost 5kg
Min.rozpětí 2,8m
Max.průměrný příkon 800W
Max.energie 350Wmin
Max.běh motoru 30s
Libovolná baterie (U=<42V)
Libovolný motor
Poloměr špičky kuželu >7mm (pro kužely se vstupem vzduchu toto neplatí)

V této sezoně (2019) jsou někteří pořadatelé, kteří na standardní F3B závod světového poháru povolí i samostatně hodnocenou část pro piloty F3B-E. Je to poněkud nekomfortní situace, protože zatím žádný pořadatel z ekonomických důvodů není ochoten pořádat samostatnou F3B-E soutěž. Současně je běžný F3B závod přerušen a většina musí (nebo chce?) sledovat hrátky pár jedinců s vrtulemi. Bohužel to asi nelze zatím udělat jinak a bude to vyžadovat tolerantnost od všech stran.

3 komentáře F3B-E II.

  • thr

    Jen poznámka – nalétat termiku s malým modelem zas tak nemožné není. Svého času ještě před vznikem F5J v době „elektrosvářeček“ jsem to pro legraci létal se Surprise 15, což je F5F, tedy asi 220 cm rozpětí a 36dm2 plocha a zas tak špatné vlastnosti v kluzu to nemělo, mimochodem hmotnost jsem měl o poznání vyšší, než by sedělo na zde zmíněných 35g/dm2. Za slušného počasí bych si s podobně pojatým modelem z výšek kolem 220m docela věřil, takže pokud by se jevil jako výhoda „naložený“ ve zbylých úlohách, tak by to asi za pokus stálo. V tomto směru si myslím, že to stanovení minimálního rozpětí na 280cm je rozumný návrh, který podobné „pokusy“ omezuje…

  • Ahoj, náhodou jsem objevil….
    V současnosti se na závodech F5B používá systém, kdy je spotřebovaná energie přímo zobrazovaná všem na očích. Systém je od Steva Neu. Detaily jsou na straně 15 Bulletinu k Mistrovství světa v elektroletu https://www.f5wcjapan.jp/wp/wp-content/download/bulletin3.pdf

    Funguje to velmi dobře a je tím velmi potlačeno „ladění“ limiterů závodníky (třeba podepřená nula, bočník, jiný firmware a tak)….

    Zařízení by mělo mít určitě EDIC. Osobně bych se opravdu přimlouval za speciální fw pro regulátory Mezon. Tam by se vše dalo nastavit. Max 800W, 30sec, 350Wmin. TO by přineslo extrémní zjednodušení a rozhodčí by si mohl hodnoty ověřit na vysílači.

    Přiznám se, že se mi úprava F3B-E líbí, ale nešel bych cestou minimálního rozpětí, ale minimální váhy. Třeba tradičních (F3D) 2200g.
    Mám bohužel pocit, že se z toho vytrácí 4disciplína – start.

  • Ahoj Tomáši,
    nejsem si jistý, zda speciální jednoúčelové zařízení je optimální cesta. Pilot by asi podobnou techniku viděl pouze na MS a je otázka, jak by výsledky měření případně požadavky na instalaci tohoto přístroje korespondovaly s běžně dostupnými nástroji (proudová sonda, výškoměr atd.), které pilot běžně používá a má tedy s nimi natrénováno. Samozřejmě tréninkové nástroje musí odpovídat pravidlům, tak jako to jednoúčelové zařízení. Na zamyšlení to ale určitě je.

    Regulátory Mezon jsou poměrně velké (možná dobré do F3A, ale zatím ne do F3B), cenově na horní hranici a ochota Jeti na komunikaci o možných úpravách fw na hranici dolní.

    Názory na možné úpravy pravidel odpovídají již známému scénáři; co člověk to názor. Já bych tomu teď dal prostor na vyzkoušení a po nějaké době provedl vyhodnocení.

    Start se z F3B E nevytrácí, ale vytratil. Tento fakt byl ale hlavním důvodem vzniku F3B E. Pro někoho dobrá zpráva, pro někoho nepřekonatelný problém.

Leave a Reply

You can use these HTML tags

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

  

  

  

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.