6.11.2016
Ta předpověď počasí byla opravdu divná. Ve čtvrtek mi Honza Kohout volá, že na Windguru dávají vítr kolem 7m/s a v nárazech 13m/s a co tedy beru za špagáty. Koukám se do předpovědi na Aladina a vidím sotva 2m/s; skutečnost byla ještě horší. Po ránu absolutní bezvětří a po poledni vítr do zad. Na Poříčí ale zase nic tak překvapujícího.
Po příjezdu na letiště jsem udělal jeden kontrolní start a bylo to zoufalství „proceděné vzduchem“. Výška? 160m. Hmmm, Ploužilové (F5J) mají nastaveno 165m. Když jsem se ptal, kdo z nich si přivezl skoro tříkilové Ploužidlo, odpovědí mi bylo mlčení jehňátek či případně námitka, že tolik to zatížit ani nemohou. Na moji poznámku, že v těchto podmínkách by si měli nastavit maximálně tak 100m, rovněž nikdo nereagoval. No dobrá…
Záznamy z LOLO5+ jsou v pořadí tak jak šly přes den za sebou. Průměrná výška z prvních čtyř startů? 170m; o 5m víc než téměř dvakrát lehčí F5J model.
Hned první let byl opravdu zoufalství. Již někdy v šesté minutě jsem se pomalu ploužil nad vrcholky stromů na východní straně louky. Honza hlásí: „Hele vole, máš tam stro…“. To „…my“ už nedořekl. To jsem se už houpal na bříze. Na letišti zavládlo všeobecné veselí.
Letadlo jsme po drobných manévrech s lezeckou vložkou bezpečně sundali. Tímto děkuji kamarádům za pomoc při již několikáté reinkarnaci mého Sonixe. A mohlo se pokračovat…
Kolem poledne, světe div se, vykukovalo sluníčko a vzduch mohl být konečně aktivní (viz záznamy z výškoměru). Začalo dokonce i pofukovat, bohužel přesně do zad. Pampeliškáři (F3J) byli donuceni zkoušet náznaky obletu kladky. Třeba Jirka Pazdera (F3J) si to vyzkoušel se svojí Extází (F3B) poprvé v životě. Myslím, že po několikátém pokusu přišel na to, že zase až takové vrcholné umění to není a začal si oblety užívat.
Počasí tedy nakonec vyšlo, odlétali jsme celkem 7 kol, prostě super sobota. Vyhrál Milan Chalupník (F5J), druhý byl Libor Koten (F3J) a třetí jsem byl já (F3B). Výsledky, po kontrole vzorků moči antidopingovou komisí FAI CIAM, dorazí určitě obratem. Příště letíme 10.12., tak buďte připraveni, protože bude konečně foukat 12m/s a já se těším co s těmi 1300g plachtami budou podnikat kluci Ploužácký. Mějte se.
P.S. Za fotografie děkuji Honzovi „Carbon“ Uhlíkovi a Honzovi „Kykyryky“ Kohoutovi.
…se překládá z termínu 12.11.2016, kdy budou na okolních polích piclifci vraždit ušáčky, na 5.11.2016 (sobota). Všichni jste srdečně zváni LMK Týnec nad Sázavou. Pozvánka (PDF).
Nejprve dík organizátorům za povedenou akci. Pokud se dohodne, že se bude výška pro F5J nastavovat dle podmínek na místě, nemám problém to realizovat i pro kolegy přímo na letišti. Pro mě je každý závod dobrá škola, protože létám F5J teprve první sezónu a s termickými větroni vůbec (RCEV) sezónu třetí. Před tím jsem netušil, že něco takového existuje, správné seřízení nastavení a létání s těmito modely je pro mě stále velkou neznámou. Co mě na tom nejvíc zaujalo, je dobrá pohodová parta. Zdejší diskusi beru jako kamarádské pošťuchování, každá z uvedených kategorií má svá specifika, jinou taktiku létání a každý si hájí to své, ale občas se jedni od druhých můžeme i něco přiučit, protože když nejde o život jde o ……
Ano, ZL se stala naprosto unikátním zimním tréningem, kde se setkávají modely tří kategorií (či dokonce čtyř, k vidění byly i stopalce RCEV).
Myslím si, že elektroletci se vesměs snaží chovat korektně. Sám vždy nastavuji na spínači o cca 5 metrů méně, důsledně startuji „na signál“ a vypínám motor přímo za linií, aby se nijak neuplatňovala možná výhoda „doletím na motor, kam potřebuji“, podle mě se ostatní chovají podobně.
Bohužel mi ale připadá, že letos nějak reakce přituhly a některé nápady už hraničí s vyloženou likvidací elekter. Ta penalizace za výšku je prostě nedomyšlený nápad, který je fakticky likvidační – při aspoň trochu slušném počasí, kdy se dají plné časy očekávat, by nepatrně vyšší zapsané výška znamenala neřešitelnou ztrátu. Dávat si „pro jistotu“ 25 metrů mínus je možné jen někdy, při určitém počasí to je velký handicap.
Osobně si myslím, že asi nejrozumnější je nechat vše jako dosud, pouze upravit výšku vypnutí na místě. Sám mám tablet pro nastavení Altisu vždy a udělám to i dalším, myslím si, že když budou vyzváni předem, tak si notebook vezme i leckdo další a pak už vůbec nebude problém. Metry pak upravíme podle potřeby, pokud poslední sobotu bylo počasí třeba na 110 metrů místo 160ti, tak se prostě výška zkrouhne.
Ahoj kluci,
on má Tomáš asi pravdu. Pro F5J by se z toho stala soutěž v přesnosti odhadu výšky. Chyba 10m (a to nic není) by znamenala -30sec a to je dost. Navrhuji následující:
1.V základu si nastavte 140m (tak jak se to létalo minulé ZL), to je cca výška F3J v průměrných podmínkách.
2.Domluvte se a vždy někdo dovezte nějaký programovací krám na letiště, abychom to mohli případně korigovat. Vidím to spíše k větším výškám při silném větru. Určitě se stane, že nikdo programátor nepřiveze, potom ale 140m není žádná katastrofa; ani jedním směrem. Téměř 170m minulou sobotu byla taková malá katastrofa (úsměv).
Shrnuto, podrtženo, nic se nemění, jen tam nechte 140m a když to vyjde, dovezte programátor.
Jinak, jak píšete všichni, opravdu neberte tuto diskuzi jako nějaký „flame“. Prostě jsem cítil potřebu jemné korekce, tak jsme si to vyjasnili. Ostatně na Lomcováku se žádným „hejtům“ nebude nikdy dařit. Zápínám světlo a jedu na kolo, čágo. Ku…va není tam nějaká kosa?!
S tímto závěrem nemám problém souhlasit. Pokud nemá někdo zásadně jiný názor (zejména někdo z pořadatelů), tak se takto lze domluvit – z domova 140m a všichni patřičně vybavení se vyzývají, aby vzali notebook pro změnu nastavení na ploše při nějak neobvyklém vývoji počasí.
Ok, nemám co bych dodal, spokojenost.
S nastavením výšky dle podmínek na místě nemám žádný problém. Pro mě je zásadní problém v přesnosti přistání, tam mám ztráty přímo děsivé, ale to je o rukách, seřízení letadla a hlavě. O víkendu jdu trénovat a příště Vám ukážu, co jsem se ještě nenaučil.
Výborně Karle,
pouze nějak vyřeš tu zátěž, protože učit se lítat s touto Plachtou vážící 1300g je úplný nesmysl. Nikam nedoletíš, odnikud se nevrátíš, budeš odsouzený do role Křovinořezu kolem hlavy.
Ale pouze na zimní lize, kde přistání hraje daleko podstatnější roli než u F5J, kde je naopak důležitější nalétat max. z co nejmenší výšky. Když jsem teď koukal na inzerát naviják + letadlo, tak pokud bych se chtěl věnovat této kategorii, musel bych nechat všeho ostatního a ještě bych měl problém, kde vůbec létat. Za tu cenu mám „plachtu 1300 g a ještě v únoru dostanu Perfectiona do větru a vlezu se do toho i s vybavením. Létat mohu na jakémkoliv plácku. A to nemusím prodávat vlečné a velké větroně, což bych u F3x asi musel, pokud bych to myslel vážně. Takže zimní liga príma zpestření, ale zůstanu u F5J.
Neměl jsem na mysli, že si máš pořídit F3B. To jsi asi pochopil špatně. Mimochodem F3B nemá se Zimní Ligou vůbec nic společného, snad jen to, že se to s tímto typem letadla dá rovněž letět.
Pořád píšeš o tom, že na ZL je to pouze o přistání, ale např. v tomto závodě jsi nalítal maxo (10:00 +-10sec) ze sedmi kol pouze dvakrát. Jinak Ti pětkrát(!) chyběly většinou dlouhé a dlouhé minuty k maximu. Nebude problém někde jinde než pouze v přistání?
Problém je v tom, že to pořádně neumím, ale na přistáních ztrácím zatím víc a to i při soutěžích F5J, kde to není tak drastické. A k tomu jsem na poslední soutěži létal s novým nezalétaným strojem. Při mém věku a době, kterou se tomu věnuji, už se to asi nemám šanci pořádně naučit, ale stejně mě to baví.
Tak jsem se taky podíval na ty výsledky, opravdu katastrofa. Ale nejhorší čas ve skupině jsem měl ze sedmi letů dvakrát, ovšem dvakrát taky nejlepší a dvakrát druhý. Zato přistání jsem měl 5 krát nejhorší a to včetně několika nul.
Romane, s modelem 1300g se létá úplně jinak než s 1800g (o těžším nemluvě). A pokud někdo tvrdí, že to je jednodušší, tak jen ukazuje, že moc neví, o čem mluví. V reálu je totiž s tím lehkým často daleko více práce, létá se s velmi divokými výchylkami atd.
Sám za sebe mohu říct, že Perfection 1300g je pro mě docela nepříjemná mrcha, kterou téměř nesnáším, po přidání zátěže na 1600-1800g je to najednou pohodové letadlo. Stork v lehké verzi je příjemnější, ale i tak to není zdaleka tak jednoduché, jak si leckdo myslí.
Pro F5J se člověk musí zkrátka naučit oboje – jak létání s „ultralightem“ z extrémně malých výšek za slabšího větru a přijatelné termiky, tak ale i zvládání těžšího modelu v jiných situacích (vítr, terén vedoucí k potřebě letět daleko, atd.). V letošním Eurotour byly krásně k vidění obě situace, extrémní případ první situace byl Weilheim s vypínacími výškami i pod 20m, větrné/vzdálené akce byly třeba Bořetice, kde se při netypickém větru létalo nad dost vzdálený kopec či Holíč, kde to bylo o zvládání silného větru.
Řekl bych, že se v této univerzálnosti v F5J vesměs docela dost lepšíme. Ve schopnosti využít různé drobné bubliny, nafoukávané stromy atd. bych si dokonce dovolil velmi opatrně říci, že jsme proti typickým F3J pilotům dokonce o něco lepší, není to zdaleka jen o lehčích modelech, jde o celou taktiku letu, která maximální využití tohoto nutně vyžaduje. Naopak bez váhání přiznávám, že borci z F3J jsou pořád lepší v situaci, která vyžaduje využití velkého prostoru, tam se je pořád co učit. Ale všichni se snažíme, jen počkejte 🙂
Trenér to krásně napsal (nepodlézám, do repre nemám šanci se dostat). I když je venku kosa a skoro mlha, vyrážím ladit EOSe, abych příště dělal F5Jčkařům trochu menší ostudu.
Asi to sem nepatří, ale byl to zážitek. Viděl jsem dnes na letišti nové využití modelu. Chovatel dravých ptáků používal upravenou Betu (bublinkový cvičný model) na tahání návnady pro výcvik sokola. Odstartoval s modelem, potom sundal víko z bedničky se sokolem. Ten asi po pěti vteřinách zaregistroval kořist a vystartoval. Asi dvě minuty ho cvičitel nechal vycukat na velké rychlosti, potom trochu zpomalil a sokol bleskově kořist chytil. Po chycení kořisti se špagát s návnadou odpojil od modelu a na jeho konci se objevil padáček, který sokola s kořistí brzdil, aby neodlétl daleko. Paráda
Tomáši, napsal si to opravdu krásně a to se do reprezentace rovněž nemám šanci dostat, ale kdybys nepohrdl tady jsou švestičky z naší zahrádky…(hubaoduchakuchu).
A teď převážně vážně. Každé letadlo je svým profilem navrhováno pro určitý rozsah rychlostí a pokud se někdo domnívá, že „nekonečným“ snižováním plošného zatížení dosáhne nějakých zázraků, tak nedosáhne. Myslím, že to mimo jiné ověřili už Vostřeláci na pokusu s extrémně lehkým Pike Precision (F3B).
Prostě to nefunguje. Stačí se podívat na poláry a zjistíš, že nejen maxima „opadáku“ Vx=f(Vz) jsou tak ostrá, že jakákoliv drobná odchylka od „žádoucí“ rychlosti letu znamená „aerodynamickou sebevraždu“. Že se s letadlem o plošném zatížení cca 16g/dm2 lítá špatně Ti věřím. Se vzducholodí se taky nelítá nic moc. Problém je, že to letadlo (Pike Perfection F3J) bylo navrhované až na téměř dvojnásobné plošné zatížení (2000g).
Z původní myšlenky dostupné/lidové zábavy F5J se v krátkém čase stane největší kompozitová uchylárna. Zatímco v F3B, F3J, F3F, F5B atd. si víceméně vystačíš s jedním letadlem na všechny situace resp. letové úlohy (F3B, F5B), tak v F5J budeš bez tří speciálů (bezvětří, standardní podmínky, uragán) odvařenej. Budou to muset být minimálně profiláží (samozřejmě i váhou/plošným zatížením) tři různá letadla. Je zajímavé, jak původně zajímavá myšlenka F5J výškoměru ve skutečnosti tu kategorii v delším časovém horizontu „zabije“.
To stejné totiž čeká i F3B až si Němčouři prosadí ty nesmyslné výškoměry do F3B. Začnou se dělat modely ne o dnešní běžné váze 2100g, ale 1700g a méně. Každý bude chtít nalítat 10:00 minut ze 100m výšky s F3B modelem. Bude to muset přežít start na navijáku (s tím F5J problém nemá), budou tam použité ty nejdražší materiály a letadlo bude stát 2000EUR a víc. Cesta do pekel.
No, užívejme si ZL a s optimismem hleďme budoucnosti vstříc.
P.S. Karle, máš pravdu. To sem opravdu nepatří.
Ono to Romane není tak hrozné právě díky tomu, že F5J neřeší start na navijáku. Díky tomu ty lehké modely nejsou o nic dražší než „klasické“, dokonce tu a tam je to i naopak (různé vakuovky, skleněné verze atd.). Tohle se jeví jako opravdu naprosto zásadní bod, který mě vede k daleko většímu optimismu kolem F5J, třeba v F3J jsou ultralehké extrémy daleko větší malér, kluci už víckrát popisovali…
Tři modely jsou pro náročné létání opravdu žádoucí, ale to je u ostatních kategorií podobné a ukazuje se navíc, že se díly dají dost kombinovat na všelijaké hmotnosti. Zase zásluha odpadnutí vleku – já třeba u těžkého Storka (teď myslím fakt docela těžkého – něco přes 2kg) běžně pro lepší točení dávám lehká skleněné ucha. V F5J výborný nápad, který opravdu vlastnosti v zatáčce zlepší, na navijáku naprosto nemyslitelná představa.
Nebo jiný konkrétní příklad – do 1350g Perfectiona si troufnu naložit do spojky 600g zátěže. Vlasta Vostřel tedy lomil rukama, když to uviděl, ale dá se to s trochou opatrnosti provozovat bez potíží, což ti tu nutnou různorodost modelů zmenší. Na šňůře opět něco naprosto nemyslitelného…
V tomto ohledu sice pokládám tvé rytí do F5J za dost mylné, ale nijak se to nevylučuje s tím, že s dopady „výškoměru“ na F3B můžeš mít naopak pravdu – rozdíl těch kategorií je obrovský, v podstatě už jen vlek mění skoro vše.
Jo ještě poznámka k lehkému Perfectionu – tady musím dodat, že ty připomínky jsou do značné míry můj individuální problém, třeba Petr Malčík s ještě lehčím létá vyloženě rád a to tak, že skvěle. Je to prostě individuální, každému sedne něco jiného, ale to předpokládám u vás v F3B bude úplně stejné…
Díky Tomáši za vysvětlení. Já si z toho odnáším zásadní informaci, že nutnost tří různých modelů F5J není ani blízká, ani vzdálená budoucnost, ale současný stav. To mi stačí.
Ide to zlým smerom (F5J), ale pôvodný zámer výškomerov bol dobrý.
Ukazuje sa že bude nutné stanoviť maximálne rozpätie (3,5-4,0m), minimálnu hmotnosť (napr. 2,0kg eliminuje to ľahké plachty, model viac vydrží a znesie) a maximálnu plochu resp. minimálne plošné zaťaženie modelu (eliminujú sa extrémne hĺbky krídla). Proste všetky tri údaje musia byť rozumne stanovené, tým sa zabráni extrémom. Tým sa dá ošetriť každá kategória aby sa to nezvrhlo.
Parádní návrh, stanovit váhu 2 kg by znamenalo vyhodit cca 95 % současných modelů a začít od nuly znovu. Asi totální likvidace kategorie. Rozpětí max. 4 m je už dané.