Příběh jednoho vypínače

Tuto neděli jsme tedy dolétali konečně seriál Zimní ligy. Výhled počasí pro nás „Béčkaře“ moc příznivý nebyl a předpověď se potvrdila. Bezvětří, variabl a nízká oblačnost.

Jediná výhoda F3B modelu oproti obrovským pluhům typu Aspire, větší  výchozí výška po startu, byla tedy do značné míry eliminovaná. O tom jsem ale ani psát nechtěl.

Honza „Micák“ Micka si v neděli donesl na letiště úplně nového Aspireho. S láskou ho hladil, obcházel a připravoval na první soutěž. Kluci se kolem toho krásného plachťáka srotili a s chutí komentovali poměrně neobvyklé umístění vypínače palubního napětí. Byla docela sranda. Možných scénářů co všechno se stane nebo by se mohlo stát, s takto umístěným vypínačem, bylo nekonečně.

Možná osudové znamení bylo, že při sestavování modelu mu pomáhal Honza „Carbon“ Uhlík. Soutěž proběhla v pohodě a myslím, že oba Honzové si to užívali. Po ukončení celé soutěže Honza Micka znovu model poslal nahoru a poletoval si jen tak pro radost (asi se nemohl nabažit), rovněž tak Honza Uhlík nám chtěl předvést svého  4kW(?) Raketového  Červa (Rakettenwurm).

Chlapci se kolem sebe míhali (hmmm, spíš se míhal Honza Uhlík) tak dlouho až Červ trefil Aspireho na komoru. Ozvala se rána a krovky z Červa se vesele vrtěly k zemi, trup dlouhým obloukem zmizel v dáli. …a Aspire si to v pohodě pochodoval dál s patřičným peprným komentářem Honzy Micky.

Micák přistál a začali jsme sčítat škody. Na Aspirem byl pouze jeden malý škrábaneček na náběžce u kořene křídla. Těsně vedle vypínače! Představa jak Honza Uhlík svým Červem vypne letícího Aspireho je asi neuvěřitelná, ale tak daleko od skutečnosti to zase nebylo.  A tak máme další veselou příhodu z natáčení (nejistý úsměv s pokyvováním hlavy).

V neděli jsme se ovšem sešli hlavně kvůli finále Zimní ligy a tak určitě poblahopřeji  vítězům. První místo získal opět Zdeněk Zeman, druhý byl Petr Heinrich a na třetím místě se umístil Jirka Rajšner. Bravo chlapci!

Celkové výsledky od Honzy Thienela XLS. Já jsem sice, na rozdíl od všech ostatních, neměl v posledním závodě možnost škrtnout nejhorší výsledek, ale pánbůh mi to prý oplatí na dětech (úsměv).

AUdálosti na světové scéně nemůže rušit obyčejné lidi. Lidé se obávají, a cítí úzkost nejistotu a dokonce i strach. A jediní lidé, kteří vědí, kde vždy věří.

5 comments to Příběh jednoho vypínače