Začátek F3B sezóny 2017+F3B MČR

Letošní soutěžní F3B sezónu jsme zahájili 8-9.4.2017 ve Francouzském Colmaru. Závod je sice v poměrně časně jarním termínu, nicméně počasí tam bývá přívětivé, po zimní přestávce se každý na závody těší, takže se dá zvládnout i poněkud delší trasa skrz celé Německo až do Francie. Závod byl tradičně dobře obsazen, sjela se celá evropská špička, celkem 72 létajících pilotů. Odlétala se celkem 3 kola, což je slušné. Já sám jsem jel na závod s tím, že nebudu létat opatrně, spíše zkusím trochu “tlačit na pilu”. Tato taktika se mi poněkud nevyplatila v prvním kole, kde se mi podařilo “seknout” při třetí zatáčce na bázi B, což mě ve finále připravilo o umístění v první desítce. V ostatních kolech jsem létal celkem přijatelně, výsledné 17. místo není žádný průser, ale také rozhodně žádná spokojenost. Roman Vojtěch, Petr Fusek a Michal Behenský se pěkně narovnali mezi 27.-29. místo.

Další zastávkou letošního seriálu F3B byla pro náš tým Mladá Boleslav, resp. letiště Loučeň – 10-11.6 2017. Tento závod bývá pro mě již tradičně velkým školením toho co všechno se dá na F3B contestu zvorat. Letos tomu nebylo jinak, dokonce bych řekl že si mě letos “obzvlášť vychutnali” Rozhodl jsem se v závodních podmínkách otestovat novinku od firmy Samba model – PIKE Precision 2 . Model jsem od výrobce obdržel pouze pár dní před závodem, takže první co jsem na závodech objevil byl nedokonalý startovní setup, který jsem se během závodu snažil trochu odladit. Díky opakovanému startu na úlohu rychlost ve druhém kole jsem zjistil, že nemám stále úplně optimálně nastavené priority jednotlivých režimů, po přistání jsem zapomněl deaktivovat režim přistání, který měl bohužel příliš vysokou prioritu a byl z toho druhý pokažený start, no a ten třetí jsme již do třech minut pracovního času v podstatě nestihli, takže nula za rychlost a je výsledkově po závodě. Tento problém jsem zde řešil již před 2 lety, nicméně praxe ukázala, že nedostatečně důsledně.

Školení možného ovšem pokračovalo, ve 3.kole mi Petr Fusek odhazoval model na úlohu vzdálenost, Petr model odhodil, ten ale zůstal zapíchnutý v zemi metr před Petrem. Klasická ukázka toho, když praskne vlasec v okamžiku odhodu. Jdeme zkontrolovat, jestli je model poškozen a koukáme, že na padáku zůstal ochranný návlek vlasce, ovšem vlasec nikde. Vypadalo to, že vlasec “vyběhnul” z uzlu – smyčky, která se navazuje na padák. Při pozdějším průzkumu vlasce vyšlo najevo, že je to skutečně tak. Ivo Matějů, na jehož naviják jsme startovali používá totiž jiný typ návleku o větším průměru a tím pádem má návlek na vlasci menší tření, což je problém. Za 33 let soutěžního létání s modely jsem tento problém ještě neviděl. Loučen, to bylo velký školení.

Nejlepší z našich byl Petr Fusek na 14.místě, my ostatní mezi 20-30. místem. Nicméně jsem otestoval nový model a vyzkoušel na závodech jeho vlastnosti. Zajímavé bylo, že když jsem na jedno kolo použil starší model, výsledkem bylo v podstatě 3000 bodů (bez jednoho bodu), což je skvělý výsledek. Jakoby mi můj osvědčený PIKE Precision chtěl sdělit, že rozhodně nepatří do starého železa, což se plně potvrdilo na dalším závodě kterým bylo mistrovství ČR F3B, které Honza Stonavský uspořádal v Jeseníku 24-25.6.2017.

Na závod samotný jsem přijel již v pátek odpoledne, foukal zajímavý SZ vítr o síle 5m/sec, tedy optimální testovací podmínky. Nemám moc rád, když někdo o „svém“ plácku říká, že jsou tam specifické podmínky, které zná v podstatě jen on sám a my všichni ostatní víme kulový. Nicméně o Jeseníku to částečně platí, protože se zde při optimální síle a směru větru tvoří charakteristické vlnové proudění s jedním až třemi rotory.

Do Jeseníků jezdím občas plachtařit, místní vlnu mám částečně vyzkoušenou a při dobré konstelaci síly a směru větru funguje opravdu báječně. Závod samotný Honza Stonavský zahájil v pátek ráno. Sjelo se nás celkem 16, Milan Janek a František Ruisl ze Slovenska, 5 polských pilotů, pouze 10 českých. Ze zdravotních důvodů bohužel nepřijel Ivo Matějů. Milan Janek nakonec nelétal, takže nakonec 15 hodnocených pilotů.

V sobotu se odlétalo více než 3 kola, organizační tým pracoval skvěle, spíše se čekalo na připravenost pilotů, protože buď letěli, nebo radili, nebo šli pro padák a přeložit závaží na novou úlohu často nebylo kdy. Létal jsem celkem bez chyb, takže jsem si na druhého Petra Fuska vytvořil celkem pěkný náskok něco přes 200 bodů. Pokud jej chtěl Petr stáhnout, musel „něco“ vymyslet. To „něco“ mělo přijít v neděli ráno, kdy s Petrem letíme v jedné skupině úlohu vzdálenost. Počítám s tím, že Petrův dvorní stratég Jirka Tůma bude chtít vymyslet nějakou fintu na jejímž konci měl být pokud možno „kohoutí vývar“. Jenže já s tím počítám. Kluci startují ihned první, my hned za nimi, na straně kam letím, žádný super vzduch není, rozhoduji se opakovat, Petr Fusek taktéž, přistávám první, náš tým podle nacvičeného scénáře opakuje start, Petr ihned za mnou, situace graduje, vlek perfektní, výstřel dobrý super výška, Petr Fusek o náš vlasec přepaluje svůj, takže je o 60 metrů níže, let končí v náš prospěch 23 průletů ku 17. Petr od pořadatele dostává opravu za „cross line“ a skupina letí ještě jednou. Jenže my už tisícovku máme, můžu si tedy dovolit riskovat, což mi vychází, létáme na opačné straně oblohy než Petr, máme lepší vzduch, vyhráváme poměrem 23/18 průletů.

V rozhodujícím okamžiku závodu končí „kohoutí vývar“ tím, že navyšuji svůj náskok z 200 na 500 bodů, což je již náskok zásadní. Když potom Petr Fusek doplácí na „chytré“ jesenické podmínky v úloze termika, chybí mu více než 3 minuty a nebodovaně přistává se ztrátou cca 500 bodů na Romana Vojtěcha, který s ním letěl byl „plný“. Je rozhodnuto, můj náskok 1000 bodů je obrovský.

Petr jej mírně stahuje skvělým čas při poslední úloze rychlost, kdy Petrovi přišel vzduch a let skvělě trefil, výsledný čas 13.15 sec je v tuto chvíli třetím nejlepším časem na úloze rychlost. Já letím na jistotu, přesto je výsledný čas dobrý, 15.1 sec, nicméně proti Petrovým 13.15 sec ztrácím cca 130 bodů, což v danou chvíli nic neměnilo na tom, že se mi podařilo získat titul mistra ČR F3B pro rok 2017. Na druhém místě Petr Fusek, na třetím Michal Behenský, což je skvělý výsledek pro Michala. Kdyby Michal nedostal penaltu 300 bodů za přistání do zakázaného prostoru, byl by s rezervou druhý. Jenže kdyby neplatí, vloni se mi na MČR smekl také model do zakázaného prostoru, dostal jsem také penaltu 300 bodů a tím celkově o 25 bodů prohrál právě s Petrem Fuskem. Historie se na kdyby neptá. Resp. Každá cesta ze závodů začíná větou Kdyby…

Roman Vojtěch testoval nového PIKE Precision 2, takže tak trochu platil testovací daň. Já jsem použil osvědčené zboží, PIKE Precision a musím říct, že podmínky mu seděly. Průměrný čas 15.1 sec z 5 letů je celkem slušný. Musím opět připomenout úspěšnou účast první dámy českého F3B Ivy Baďurové, která za sebou nechala ve výsledkové listině několik mužů.

Tuto sobotu si náš reprezentační tým naordinoval soustředění v Býšti u Hradce Králové, které nám odzvonil můj kamarád Ondra Štěpán ze Žamberka, díky Ondro. My s Romanem jsme testovali nového Precision2, výsledky byly velmi vyrovnané a poučné. Díky tomuto srovnání jsem objevil další chybku v nastavení svého nového stroje. Další testování nás čeká již tuto sobotu na světové poháru v Drážďanech a o týden později nám začíná mistrovství světa F3B v Jeseníku. Držte nám palce.

Čtenáře Lomcováku zdraví Honza Kohout

1 comment to Začátek F3B sezóny 2017+F3B MČR

  • Ahoj Honzo,
    jak je vidět forma jde nahoru, tak ať to na mistrovství cinkne.
    Hodně štěstí.