Doplněno 17.10.2016
Děkuji Vám všem, kteří jste přispěli zde do diskuze. Jak jsem na počátku odhadoval, něco jako společná odpověď na Ralfův dotazník za českou F3B komunitu neexistuje. Chtěl bych Vás tedy poprosit, abyste si zde v úvodním textu stáhli dotazník a odeslali Ralfovi odpověď. Každý hlas má smysl.
Po přečtení všech názorů mohu za sebe shrnout:
1.Varianta (6.) se stejnou váhou pro všechny úlohy by asi nebyla optimální. Ti kteří by byli vylosováni pro ranní lety by byly v nevýhodě vůči těm, kteří by letěli o 2 hodiny později. Ti totiž budou mít již výhodu znalosti vývoje počasí a zvolí pravděpodobně jinou letovou váhu. Tudy tedy cesta nevede.
2.Hodně z Vás zmiňuje zkrácení špagátu na 150m. Má to mnoho výhod. Závod bude rychlejší, letová plocha může být menší, špagáty budou levnější (300m vs. 400m). Problémy vidím dva.
Dnešní špičkový F3B model dosahuje opadání kolem až -0,3m/s. Běžně je to nejspíše o pověstný chlup víc tzn. třeba -0,35m/s. Pokud, pro rezervu, vycházím z lepšího parametru -0,3m/s, tak mi stačí výška kolem 180m k nalétání 10:00 minut. Mám na mysli let špičkově seřízeného modelu na výkluz.
Zde se velice dobře hodí moje dlouholetá zkušenost ze Zimní Ligy. 180m udělat na startu není žádný problém. Pravidlem je spíše 220m a to mám na mysli hodně špatné podmínky tzn. téměř bezvětří. V silnějším větru budou špičkoví F3B piloti „dávat“ něco kolem 250m. Plyne z toho, že samotné zkrácení špagátu na 150m ničemu nepomůže. Muselo by ho doprovázet další omezení; zvýšit plošné zatížení modelu. Výše uvedená opadání jsou s modelem u kterého se pohybuje plošné zatížení kolem 35g/dm2. Samozřejmě znám jedince co létají F3B-čko s 31g/dm2 možná i méně.
Uvažujme hypotetickou situaci, kdy chceme, aby model z průměrné výšky 220m těch prokletých 10:00 nenalétal. Řekněme, že mu „dovolíme“ 8:00 minut. Opadání by bylo někde kolem -0,45m/s. Kolik by musel vážit můj Sonix, abych se pohyboval někde kolem této hodnoty? Sonix má plochu cca 60dm2 a váží mi po všech opravách asi 2150g s opadáním se pohybuji právě někde kolem -0,35m/s. Letová váha by musela být třeba +200g (celkem tedy 2350g), je to možné, musel bych to ověřit. Plošné zatížení by bylo 39-40g/dm2. Pokud bychom chtěli vše ještě trochu zpřísnit a ve skutečnosti zlevnit letadla, tak bychom řekli, že minimální plošné zatížení by mělo být 42g/dm2? To je pro Sonixe letovka cca 2500g. Vašek by jásal a epoxid tekl proudem…
Zkušenost mi říká, že ze 150m špagátu nalítat 10:00 minut bez termiky s 2500g Sonixem bude majstrštyk resp. to považuji za v podstatě nemožné. Kde by byli experti s Freestylerem 3, který by podle těchto pravidel musel vážit 2370g (dnes lítají 1750g?!)! Dovedete si představit, jak by se zlevnila výroba letadel (to ještě neznamená, že budou levnější i pro piloty-úšklebek).
Dost tedy fabulace. Zkrácení špagátu na 150m samo o sobě tedy řešením není. Muselo by to doprovázet i minimální plošné zatížení.
Druhý problém je umístění báze B v úrovni kladek. Kladky i báze B na 150 metrech. Při silném větru na 90°by mohly vznikat bezpečnostní problémy od stahovaných silonů na bázi B. Mluvil jsem o tom s člověkem nejpovolanějším. Nikdo nestrávil na bázi B tolik času a světových šampionátů jako Michal Behenský. Jeho odpověď mne uklidnila: „Problémy budou menší než jaké jsou dnes, na 45°až 30° jdou dnes stahované padáky přes báze běžně. Při 90° je padák už tak blízko kladce, že to v podstatě nepovažuji za problém“.
3.Z diskuze je evidentní, že návrhy na řešení jsou různé, ale NIKDO nezvolil za svého favorita výškoměry, na kterých Ralf tak usilovně a dlouho pracuje. Výmluvné!
4.Přemýšlím do jaké míry je řešení Honzy Kohouta ala „Let it be“ (nech to tak jak to je…) zpátečnické, staromilské nebo prozíravé a nadčasové. Přitáhneme tímto opatřením (třeba použití výškoměrů) nové piloty nebo ještě víc nase..me ty stávající? Za mnohem pravděpodobnější považuji variantu číslo dvě.
Vezmu si ještě chvíli čas a pošlu Ralfovi odpověď.
Publikováno 9.10.2016
Možná některým z Vás dnes ve schránce přistál mail od Ralfa Deckera. Stručně se rozepisuje o tom, že úloha termika v F3B dosáhla již svého limitu a v podstatě ji dnes se současnými F3B raketami nalítá téměř každý. Dokonce na příkladu ukazuje, že termika F3B má menší „schopnost“ roztřídit piloty než v F3J! To je zajímavé zjištění.
Formou dotazníku se ptá, kterou úpravu pravidel byste zvolili, abychom termiku udělali opět stejně vzrušující, jako další dvě úlohy (vzdálenost, rychlost). Přidávám český překlad.
- Letový čas zvýšit na 18 minut s pracovním časem 20 minut.
- Minimální plošné zatížení křídla např. 45g/dm2 (F5J mají minimum 12g/dm2, můžete si udělat obrázek o způsobu uvažování v jednotlivých kategoriích… F5J Pike Perfection by musel vážit téměř 3500g! Rád bych viděl Ploužily, jak by hoblovali keře u silnice.)
- Zkrácení vlečného silonu na 150m pro všechny úlohy.
- Zkrácení vlečného silonu na 150m pouze pro úlohu termika.
- Použití výškoměru k přepočtu výšky „ala F5J“.
- Pevná letová hmotnost pro všechny tři úlohy. Pilot si zvolí na začátku kola hmotnost a s touto musí letět všechny tři úlohy.
- Podstatná redukce výkonu navijáku (rezistor) pouze pro úlohu termika.
- Jiné návrhy.
Vyplněný dotazník můžete zaslat co nejdříve na adresu ralf.decker@t-online.de. Dotazník (Word).
Pokud máte odvahu, tak napište zde do diskuze, jak byste si představovali řešení kauzy „termika F3B“. Ideální, nicméně asi nereálné, by bylo jednotné stanovisko české F3B komunity. Já osobně bych se přiklonil k řešení číslo 6. Připadne mi to jako nejelegantnější a nejjednodušší řešení. Lítat termiku s tříkilovou stíhačkou je nesporně opravdový adrenalin (chacháá).
Teda koukám jako blázen na množství příspěvků.
Obecně by mi přišlo nejzajímavější odletět všechny úlohy s jednou váhou.
Co by ovšem bylo nejrozumnejsi je změna spagatu na 150 metrů. Z celkového pohledu jednou nám stejně ty výšky zatrhnou, navíc najít 150 metrový plac na létání je jednodussi než 200.
Co však ve finále projde, to fakt netuším. Řekl bych že prodloužení termiky tak na 15 minut…
Ahoj,
já teda moc nechápu,proč dělat úlohu termika ještě složitější.Podle mě svou roli plní dobře.Letadlo musí být taky trochu větroň a ne jen stíhačka a o to jde především,ne?
Pokud to ale chceme všem těm důchodcům vážně zťížit,tak na první pohled vypadá šestka nejlépe.
Na druhý už hůře,budem potřebovat vážiče do pořadatelského týmu.
Zkrácení šňůry se pro mě rovná méně zábavy.
Chybí mi tam další možnosti,co třeba létat bez pomocníka?
Méně zábavy v ostatních úlohách samozřejmě☺
Pánové a dámo, já bych si půjčil slova Paula Mccartneyho a říkám : Let it be. Pravidelně objíždím světový pohár F3B několik let a nejsou vyjímkou závody, kdy úloha termika hraje dost podstatnou roli, viz poslední Mnichov. Globálně ale hraje v celkovém výsledku roli nejmenší. Komu to ale vadí? Za posledních 5 let jsem neslyšel na závodech jedinou stížnost od jediného závodníka, na to, že je úloha termika hodnocená tak jak je. Jediný, komu to zdá se vadí je Ralf Decker, kterého si všichni nesmírně vážíme, je všeobecně uznávanou osobností. Přesto však této snaze úlohu termika ještě více dramatizovat nerozumím. F3B je i tak nádherné a dostatečně složité. Vezměte následující situaci, na závodech se mi nedaří, jsem třeba na pozici 40 a poletím s někým z první pětice termiku a řeknu si : zkusím tě „zaříznout“. Zahájím úlohu termika v 15 metrech a všechny ořežu. Když mi to nevyjde nevadí, stejně jsem byl 40. Problém je v tom, že když budu řekněme šestý, podobný nesmysl neudělám a to mi nepřijde fér. Navíc je nás čím dál míň a necítím potřebu to celé činit ještě složitější. Můj vzkaz Ralfovi bude znít : Let it be.
Romane, nemohl bys prosím přidat do diskuze tlačítko „Like“?
Zmáčknul bych ho u Honzy Kohouta….
Ještě jsem se trochu zamyslel, někteří přispěvatelé se zde přiklánějí k variantě létat všechny 3 úlohy se stejným zatížením, resp. hmotností modelu. Určitě je zajímavé si to zkusit, ale v zásadě jsem proti tomuto návrhu. Každý z nás si občas rád pochutná na kvalitním stejku od špičkového kuchaře, nebo si dá výbornou kávu své oblíbené značky, nebo kvalitní mátový čaj z druhého jarního sběru…Létat všechny 3 úlohy se stejným zatížením znamená ovšem pořád pít „průměrnou meltu“ s rok prošlou dobou trvanlivosti. Žádná vůně, žádný šmrnc. Termiku po poletí blbě, bude to těžké, rychlost to poletí pomalu, protože to bude lehké, vzdálenost taky nic moc, spíše to bude těžké. Nechtějme za každou cenu měnit to, co se osvědčilo a co má svou kvalitu a eleganci v každé jednotlivé disciplíně. Chcete li pro F3B něco udělat, udělejte to jako Ivo Matějů, pojďte to LÍTAT.
Čau, tak nějak Vás stále vnímám, pročítám novinky atd…
Řešíte tu pohromadě dvě úplně rozdílné věci. Přilákat nové závodníky, přitom zachovat stávající a jak upravit pravidla. Jaky je důvod je upravit? Ztížit aktuální již tak strašně složitou kategorii? Proč? Rozdily ve výsledcích jsou stále slušné. Ti co vyhrávají budou vyhrávat pořát. Němci berou F3B jako svou kategorii a taky se k ni tak chovají.
Myslím že zbytek evropy řeší jiné věci než aktuálně naše f3b. Lidí po závodech venku je dost, soutěží také. U nás pravý opak. Tady musím nesouhlasit s Tebou Honzo, drahé to je a dost. Počáteční investice, ať můžeš alespoň začít je pro mladého člověka téměř neřešitelná. Bude to kolem 100tis. Třetinová hodnota uz by byla třeba rozumnější, jenze to je nereálné.
Ahoj mládeži.
Příspěvky zajímavé, přikloňuji se ke šňůře 300 m. Ostatní považuji za bezpředmětné.
Na jedné straně si stěžujete, že není mládež, ale nevím kdo kolik z Vás béčkařů vychoval. Když budeme mít dost nové mládeže (utopie), kam budou ale chodit na závody? Myslíte, že hned za čáru??? Dneska není ani dost lidí na V2. Až budou kluby dost bohaté, (budou mít svou dílnu a letiště), tak se možná něco změní.
Letos jsem ze zdravotních důvodů nebyl nikde a MR se nekonalo. Tak začnu po letech lézt po kopcích (F3F).
Kdysi jsem Tomášovi navrhoval vypustit přelety a rychlost létat na 6 průletů. Ušetřili by se pořadatelé. Navíc lítat to z 150 m by bylo možná i zajímavé. Ale musel by se změnit park a to by bylo i náročné.
No, asi se žádných změn u F3B nedočkám ale fandit budu dál.
2 maly technicky k tomu grafu vysledku:
Na MS (F3J) jsou z kazdy zeme jen 3 nejlepsi, na open soutezi (F3B Mnichov) muze byt vice dobrych pilotu, proto ten graf tolik „nepada“
Jake bylo na porovnavanych zavodech pocasi? To je hlavni faktor toho, jak je termika narocna…..
Dat zatizeni na treba 42g na decimetr vypada jako schudne reseni,nicmene poradele nutit vazit a prepocitavat hmotnosti a plochy u vsech typu letadel na place je asi nesmysl…pokud by se reklo ze bude min.vaha treba 2,5kg tak vzniknou „uni“ letadla se stejnym (skoro stejnym) designem.Tak nejak nevim jestli je tohle to pravy….Vyskomer?U F5J to smysl ma podstata kategorie je jinde.Rekl bych ze u f3b se hodnoti i start takze nekoho“znevyhodnit“ ze umi dobre a vysoko odstartovat si nemyslim ze je dobre….jinak ti dobri budou opet dobre letat a akorat se zvetsi propast mezi slabsimi piloty a soutez jim „zneprijemnite“.Kam to povede si muzete domyslet…treba pak bude Mnichov ne 70pilotu ale 50…jestli o toto jde tak hura!:)))
Michal
V Mnichově bylo krásné babí léto, v podstatě vedro. Tomu také odpovídaly polední velice zrádné „splachovačky“, které někde zmiňuje Honza. Jak bylo na MS F3J netuším.
Boban
Kolik typů letadel je dnes na place? Od všech existují „mušky“ v Autocadu. Plochy jsou známé. Pořadatel před závodem zveřejní jaká letadla má v databázi (může to být přístupné třeba i na http://www.f3b.de) a pokud jedeš s novým letadlem, tak zašleš dopředu nebo vezmeš sebou výkres.
Pro pořadatele to znamená postavit letadlo na čumák na kuchyňskou váhu a v mobilu spočítat plošné zatížení. Práce na 30 vteřin? Řádově jednodušší a přesnější než třeba měřit navijáky (duchařina).
Ahoj všichni. Když to vezmu jako pořadatel, tak:
1. 18/20min: zbytečně to prodlouží závody.
2. Zatížení: musely by se vážit modely, po čase změna profilů, změna modelů, atd.
3. 150m: Nejjednodušší varianta, mírné zlevnění šňůr.
4. 150m jen A: úplná blbost.
5. Výškoměr: další elektronika, pro pořadatele další nutnost něco vyhodnocovat.
6. Pevná hmotnost: O tom jsme mluvili s Jirkou T. už pře několika roky, zajímavé řešení, nutnost kontroly od pořadatele.
7. Výkon navijáku jen A: zase nutnost kontroly od pořadatele.
Jak už tady někdo psal, jediný kdo ty pravidla chce měnit je Ralf Decker, nikdo jiný s ničím podobným nepřišel. Když se podívám na výsledky, tak na většině závodů jsou slušné bodové rozdíly mezi prvními pěti místy, tak nevím proč něco měnit. Počasí je pro danou skupinu stejné. O hodně větší vliv na výsledky má 3 hodiny trvající rychlost a měnící se počasí.
Co se týče ceny, tak to je kapitola sama pro sebe. F3B nebyla levná, není levná a nikdy nebude levná kategorie. 100k je základ (a to počítám jen jeden naviják), jedna sezona po Evropě cca 80k. Sponzory nikdy nenajdete, protože je to pro normální firmy absolutně nezajímavé. Podtrženo, sečteno, stávající piloti to dolítají a nikdo nový nebude.
Jak to zlevnit? Domluvte to s Obrem, ať prodává naviják za 300 a ne za 1200EUR. Domluvte to s výrobci letadel, ať to prodávají za cenu materiálu. Domluvte to s Einckem, ať silony prodává za 3 Eura. Trochu sci-fi, že?
Podobnou věc nyní řešíme na F5F, kde je klesající tendence závodníků. Výsledkem bude to, že se sníží limit z 1300Wmin na 900Wmin, musíš nakoupit vše nové, nikdo nový to stejně létat nebude a půjde to do kopru. Asi stejný nesmysl jako se řeší nyní tady. Co jsem navrhoval, nechat vše při starém a udělat tomu propagaci, ono jak se vlastně někdo nový dozví, že se daná kategorie vůbec létá? Tohle asi platí více u nás, ale i tak, jednodušší je změnit pravidla a čekat co se stane. Nic. Nebudeme si nic namlouvat, ale tyhle kategorie nejsou pro mladé, tedy pokud jim to táta nezaplatí. Takže jde o to nalákat nové závodníky, ale o mládež tu opravdu nejde.
Ahoj,
v rámci stavajících pravidel by řešení bylo. Létat termickou úlohu v době výskytu termiky to znamená od 12 – 18 hod. (letního času), a zároveň rozdělit rychlost na skupiny. Závěrečnou rychlost pak mohu letět jako jednu skupinu podle obráceného pořadí.
Grafy o vlivu termiky by pak vypadaly trochu jinak.
Jirka