Doplněno 17.10.2016
Děkuji Vám všem, kteří jste přispěli zde do diskuze. Jak jsem na počátku odhadoval, něco jako společná odpověď na Ralfův dotazník za českou F3B komunitu neexistuje. Chtěl bych Vás tedy poprosit, abyste si zde v úvodním textu stáhli dotazník a odeslali Ralfovi odpověď. Každý hlas má smysl.
Po přečtení všech názorů mohu za sebe shrnout:
1.Varianta (6.) se stejnou váhou pro všechny úlohy by asi nebyla optimální. Ti kteří by byli vylosováni pro ranní lety by byly v nevýhodě vůči těm, kteří by letěli o 2 hodiny později. Ti totiž budou mít již výhodu znalosti vývoje počasí a zvolí pravděpodobně jinou letovou váhu. Tudy tedy cesta nevede.
2.Hodně z Vás zmiňuje zkrácení špagátu na 150m. Má to mnoho výhod. Závod bude rychlejší, letová plocha může být menší, špagáty budou levnější (300m vs. 400m). Problémy vidím dva.
Dnešní špičkový F3B model dosahuje opadání kolem až -0,3m/s. Běžně je to nejspíše o pověstný chlup víc tzn. třeba -0,35m/s. Pokud, pro rezervu, vycházím z lepšího parametru -0,3m/s, tak mi stačí výška kolem 180m k nalétání 10:00 minut. Mám na mysli let špičkově seřízeného modelu na výkluz.
Zde se velice dobře hodí moje dlouholetá zkušenost ze Zimní Ligy. 180m udělat na startu není žádný problém. Pravidlem je spíše 220m a to mám na mysli hodně špatné podmínky tzn. téměř bezvětří. V silnějším větru budou špičkoví F3B piloti „dávat“ něco kolem 250m. Plyne z toho, že samotné zkrácení špagátu na 150m ničemu nepomůže. Muselo by ho doprovázet další omezení; zvýšit plošné zatížení modelu. Výše uvedená opadání jsou s modelem u kterého se pohybuje plošné zatížení kolem 35g/dm2. Samozřejmě znám jedince co létají F3B-čko s 31g/dm2 možná i méně.
Uvažujme hypotetickou situaci, kdy chceme, aby model z průměrné výšky 220m těch prokletých 10:00 nenalétal. Řekněme, že mu „dovolíme“ 8:00 minut. Opadání by bylo někde kolem -0,45m/s. Kolik by musel vážit můj Sonix, abych se pohyboval někde kolem této hodnoty? Sonix má plochu cca 60dm2 a váží mi po všech opravách asi 2150g s opadáním se pohybuji právě někde kolem -0,35m/s. Letová váha by musela být třeba +200g (celkem tedy 2350g), je to možné, musel bych to ověřit. Plošné zatížení by bylo 39-40g/dm2. Pokud bychom chtěli vše ještě trochu zpřísnit a ve skutečnosti zlevnit letadla, tak bychom řekli, že minimální plošné zatížení by mělo být 42g/dm2? To je pro Sonixe letovka cca 2500g. Vašek by jásal a epoxid tekl proudem…
Zkušenost mi říká, že ze 150m špagátu nalítat 10:00 minut bez termiky s 2500g Sonixem bude majstrštyk resp. to považuji za v podstatě nemožné. Kde by byli experti s Freestylerem 3, který by podle těchto pravidel musel vážit 2370g (dnes lítají 1750g?!)! Dovedete si představit, jak by se zlevnila výroba letadel (to ještě neznamená, že budou levnější i pro piloty-úšklebek).
Dost tedy fabulace. Zkrácení špagátu na 150m samo o sobě tedy řešením není. Muselo by to doprovázet i minimální plošné zatížení.
Druhý problém je umístění báze B v úrovni kladek. Kladky i báze B na 150 metrech. Při silném větru na 90°by mohly vznikat bezpečnostní problémy od stahovaných silonů na bázi B. Mluvil jsem o tom s člověkem nejpovolanějším. Nikdo nestrávil na bázi B tolik času a světových šampionátů jako Michal Behenský. Jeho odpověď mne uklidnila: „Problémy budou menší než jaké jsou dnes, na 45°až 30° jdou dnes stahované padáky přes báze běžně. Při 90° je padák už tak blízko kladce, že to v podstatě nepovažuji za problém“.
3.Z diskuze je evidentní, že návrhy na řešení jsou různé, ale NIKDO nezvolil za svého favorita výškoměry, na kterých Ralf tak usilovně a dlouho pracuje. Výmluvné!
4.Přemýšlím do jaké míry je řešení Honzy Kohouta ala „Let it be“ (nech to tak jak to je…) zpátečnické, staromilské nebo prozíravé a nadčasové. Přitáhneme tímto opatřením (třeba použití výškoměrů) nové piloty nebo ještě víc nase..me ty stávající? Za mnohem pravděpodobnější považuji variantu číslo dvě.
Vezmu si ještě chvíli čas a pošlu Ralfovi odpověď.
Publikováno 9.10.2016
Možná některým z Vás dnes ve schránce přistál mail od Ralfa Deckera. Stručně se rozepisuje o tom, že úloha termika v F3B dosáhla již svého limitu a v podstatě ji dnes se současnými F3B raketami nalítá téměř každý. Dokonce na příkladu ukazuje, že termika F3B má menší „schopnost“ roztřídit piloty než v F3J! To je zajímavé zjištění.
Formou dotazníku se ptá, kterou úpravu pravidel byste zvolili, abychom termiku udělali opět stejně vzrušující, jako další dvě úlohy (vzdálenost, rychlost). Přidávám český překlad.
- Letový čas zvýšit na 18 minut s pracovním časem 20 minut.
- Minimální plošné zatížení křídla např. 45g/dm2 (F5J mají minimum 12g/dm2, můžete si udělat obrázek o způsobu uvažování v jednotlivých kategoriích… F5J Pike Perfection by musel vážit téměř 3500g! Rád bych viděl Ploužily, jak by hoblovali keře u silnice.)
- Zkrácení vlečného silonu na 150m pro všechny úlohy.
- Zkrácení vlečného silonu na 150m pouze pro úlohu termika.
- Použití výškoměru k přepočtu výšky „ala F5J“.
- Pevná letová hmotnost pro všechny tři úlohy. Pilot si zvolí na začátku kola hmotnost a s touto musí letět všechny tři úlohy.
- Podstatná redukce výkonu navijáku (rezistor) pouze pro úlohu termika.
- Jiné návrhy.
Vyplněný dotazník můžete zaslat co nejdříve na adresu ralf.decker@t-online.de. Dotazník (Word).
Pokud máte odvahu, tak napište zde do diskuze, jak byste si představovali řešení kauzy „termika F3B“. Ideální, nicméně asi nereálné, by bylo jednotné stanovisko české F3B komunity. Já osobně bych se přiklonil k řešení číslo 6. Připadne mi to jako nejelegantnější a nejjednodušší řešení. Lítat termiku s tříkilovou stíhačkou je nesporně opravdový adrenalin (chacháá).
No ja to vezmu bod po bodu:
1. – letovy cas na 18min je urcite reseni. To by byl nervak a ne jako ostatni kategorie ala, jak s pulkylovym letadlem nalitat deset minut :-). Ale pro organizatory prodlouzeni teto ulohy a celkoveho zavodu – prekryvani skupin je trosku stres pro piloty.
2. – dle meho v omezeni vahy letadla nebo plosneho zatizeni je na tom kategorie F3B vymyslena z minulosti genialne, protoze ulohy rychlost, prulety a hlavne vlastni start na navijaku, vyrazne vylucuji hnat vahy F3B modelu do krajnosti. Viz. vsechny ostatni kategorie, ktere jsou o jakemkoli letani termiky a naslednem pristani na bod. – tudy cesta nevede
3. – jedno z moznych reseni s otazkou na porovnatelnosti vysledku s minulosti, vse by zacinalo od nova. Pro organizatora zmenseni plochy pro zavod o 100m a pro piloty velmi jednoduche a ulehcujici reseni.
4. – technicky a organizacne nesmysl
5. – dle meho dalsi elektronika do letadla, moznosti dalsich spekulaci, jaky HW jaky SW a organizator se z toho kontrolou sesype – to si nechte na kategori typu FXJ kde neni co delat…. O dalsich manevrech pri ustrelech z navijaku pri startu, abych dosahl kyzene vysky ani nemluve – podle meho nesmysl.
6. – dalsi pekna volba (organizacne teda vubec nic jednoducheho) nicmene z hlediska letani i pro piloty volba dobra a elegantne resici situaci – Raman tuto variantu preferuje a ja si jen vzpominam, jak vzdy chrochta nad pred lety timto zpusobem navazene finale v Nardtu, kde si to takto krasne rozdavali Martin Dr. Weberschock (3,2Kg letadlem), Armin Hortzitz a Michael Seyfang.
7. – opet technicky velmi problematicke a kontrolovatelne jak z hlediska pilotu tak organizatoru
Kdyz to shrnu, rozmne navrhnute varianty jsou dle poradi tyto:
cislo 1. – prodlouzeni casu na termiku 18min. (dle meho asi nejmene bolestiva varianta jak pro piloty tak pro organizatory)
cislo 3. – zkraceni silonu na 150m – pro vsechny ulohy
cislo 6. – pevna letova hmotnost pro vsechny ulohy
mihaeul
Malá poznámka k bodu 5 – zapomeň na „manévry při ústřelu“, to už jsme pro vás vyřešili v F5J 🙂
Velmi jednoduše řečeno jde o to, že výšku zapisuješ až cca 10 sekund po „čase T“, kterým je u F5J vypnutí motoru a zde by to bylo odpadnutí magnetu od Hall sondy, což úplně stačí na to, aby se k výšce vypnutí připočítalo i vystřelení a podobné manévry. Tohle fakt funguje, u elekter se právě ukázal jako neprůchodný koncept FXJ, tedy vypnutí v dané výšce, protože v reálu všemožné „výstřely“ změnily výšku zásadně, ale zápis výšky vypnutí v kombinaci s geniálně jednoduchým nápadem prostě se zápisem 10s počkat se osvědčil výborně.
Námitky proti další elektronice už samozřejmě legitimní jsou, to je jasné, ale samotný zápis prostě fungovat bude, tomu můžeš věřit.
K jiným návrhům nebudu psát nic, to je na těch, kdo to opravdu létají, vysvětluji pouze, jak je to s tím zápisem výšky, kde se skutečně navazuje na něco, co se u elekter postupně prošlapalo (včetně některých slepých uliček) a během více sezón ověřilo…
Varianta 8 Prodej na modelbazaru….
Sabotere jdi pryc, tady se bavime o F3B ne o FX(X chapej chytani rybicek na udicku)J 🙂
to thr:
Nevyresili pro F3B, uz to vidim jak deset letadel odstartuje do obvykle startovni vysky cca 250 – 300m a pak i kdyby v 10ti vterinach mazou po hlave zase dolu do vysky 50m, aby se „nazrali“ na termice.
No zeptej se kluku RomanaV a HonzyK z tymu, jakej to bude hukot v tech dvou minutach (pro nas v 10ti vterinach na konec pracovniho casu) mezi deseti letadly, to bude trsatek.
Ale treba se pletu 😉
Dost jsem o tom přemýšlel. Jediné co by mohlo řešit problém, že úloha A málo rozřazuje piloty, je aby začínaly z menší výšky. Tedy zkrátit šňůru na těch 150 m. Dát kladky na 150 m je asi blbost. Co to udělat obráceně. Pilot normálně stojí u navijáku a pomocník to jen hodí z jiné vytýčené lajny 50 m od navijáků. Co se týče bezpečnosti asi není problém. Stejně se tam chodí pro padáky. Stáli by tam startující v řadě jako u navijáků. Pilot tohle v pohodě zvládne. Na rychlost kolikrát se startuje dál. Pro pořadatele jen 2 lajny navíc. Jasně že chyba a opakování startu by bylo časově náročnější. No a co. Za chybu se platí. Chceme to rozřadit, ne?
Jirkus
…a proč nedat třeba pořadateli právo použít i kratší šňůru v případě silných termických podmínek a naopak…
Zajímavá myšlenka s tím posunutím pomocníka držícího model 50m od pilota.Představme si to v reálu.8 pilotů stojí u navijáku,8 pomocníků u navijáku šlape na šlapku.8 pomocníků s modelama stojí 50m daleko.Po začátku pracovního času začne všech 24 lidí křičet a začne opravdu šou.To by bylo třísek a potenciálně nebezpečných situací.Toto dle mého názoru není řešení.Dle mého je řešení zkrácení silonu na 150 metrů pro všechny úlohy,nebo jedna hmotnost na všechny úlohy.V prvním případě pro pořadatele žádná změna,ve druhém potřeba namátkové kontroly hmotnosti v průběhu kola.
Nevím, proč by mělo být víc třísek. Na termiku se startuje po jednom a lajna je stejná tam i u navijáku. Buď si šlape pilot nebo druhý pomocník. To je stejný. Řvaní? Letěl jsi někdy průlety? Ohlášíš se, zavoláš jedu a je to.
Zkrátit vše na 150? Tak tomu vezmeš na průletech a hlavně na rychlosti všechno, čím F3B je… adrenalin
Ale je to jen můj názor…
Po začátku pracovního času je na F3B klid a každý to tam v klidu nahází
Možná bych ještě uvažoval o prodloužení pracovního času o minutu, aby nebyl z časových důvodů při opakování zas takový tlak na to být rychle ve vzduchu.
Nic proti chápu tvůj návrh,ale zkus si zavolat na člověka vzdáleného 50m proti větru o síle cca 5m/s.A také startuje se po jednom není pravda.Startuje se jak se pilot rozhodne a kolikrát se stane že odstartují 2 modely najednou a to stojí všichni v jedný lajně.Situace pilot křičí startujem – počkej teď letí vedle je v temice naprosto běžná a to vše se bude odehrávat na vzdálenost 50m.
Tak přidat minutu a hlavně někde na nějakém závodě odzkoušet. Na rychlost jsem kolikrát stál dál od modelu. A řvát nemusíš. Stačí zvednout ruku a dát povel tomu kdo hází. Vše ostatní je stejné. Lajna jako lajna. Piloti se domlouvají u navijáků. To je stejné. Většinou si to měří sami piloti. Kde je časoměřič, tam si najde pilota u navijáků. Tam je to jinak než na průletech. Tam potvrzuje start startér kvůli identifikaci modelu. Takže VŠE je vlastně stejně, jen signál k hodu dáš někomu na 50 m. Kvůli tomu nemusíš nikde moc řvát.
A jestli se startuje, to určí pilot a ten, kdo šlape. A ty stojí vedle sebe
To by byl adrenalin až ti budou silony řezat kotník. Koukal ses co dělá silon když prdne?
Ahoj,
Podle mne,špatně položená otázka. Zadání mělo být jak dál v F3B.
Už delší dobu nastává odliv soutěžících a při součastném vývoji za par let budeme na tuto kategorii vzpomínat v klubu důchodců.Uzavřený kruh, ubydou soutěžící, pořadatelé ztratí zájem pořádat soutěže, výrobcům a stavitelům se nevyplatí investovat do nových projektů, natož aby se podařilo přilákat novou generaci.
Kategorie potřebuje nalákat nové zájemce na jednoduchost a atraktivitu.
Dáme na modely vrtule a můžeme hodnotit termiku jak chceme, kdo nejníž (F5J),
Vzdálenost a rychlost ze stejné počáteční výšky nebo i termiku možností je více jenom vycházím ze stávajících pravidel.
Další nutnou cestou je vyhodnocování soutěže technikou, tak aby pořadateli odpadly starosti z pořádáním soutěží a vyhodnocování se zjednoduššilo. To znamená že báze by byli snímané elektonicky a to samé bych si mohl postavit při tréninku a nebyl odkázán na pomoc druhých.
Když se vrátím k položené otázce.
Smysl mají návrhy omezující váhu modelu to znamená minimální plošné zatížení ( 45 g/m2
je asi moc při součastných modelech je to asi 2900 gr.) a jednotná váha pro všechny úlohy.
Tady bych se přimlouval za A+B, C volná váha.
Všechny ostatní návrhy povedou ke stavbě odlehčených speciálů, které se promítnou do cen modelů a odrazení dalších potenciálních soutěžících.
Jirka
To máš Vašku pravdu. Nemohl jsi stát vedle svého silonu. Tak o jeden dva vedle. Nevím. Co dělá silon vím moc dobře.
Ono to zadání není jednoduché. Buď to ovlivní výrobce nebo pořadatele. Možná ten Jirkův nápad sloučit váhově A+B je zatím nejlepší.
Možná posílit význam přistání. Ne jak f3j. Tam kde jsi přišel o 15 bodů, tam přijdeš o 30.
Jedno ale vím jistě. Vyhrávat budou stejný lidi.
Jirka: problém nezájmu mladých o cokoliv není snad ani tak problém f3b,ale spíš společenskej. A s tím toho asi moc nenaděláš. Ani kdyby jsi to rozdával zadarmo, tak ty mladý nedonutíš.
Meheule podstat Altise je jinde …pokud uz jsi v 300m tak uz ti to Altis zazanamel takze letet dolu do 50m nejak nedava smysl….:))))
Ono by se to dalo Vašku zvládnout i zadaným startovním pořádkem. Tebe by tam ohrožoval silon,na který se startuje a je od tebe tak do dvou metrů. Takže startér se zeptá jestli všichni ready a vyhlásí z které strany se začíná (podle větru…). Kdo neodstaruje řekněme do 5 vteřin po vystřelení předchozího modelu, ztrácí pořadí. To řídí startér. Kdo hází model mezitím je připraven na straně kde startuje následující model ve vzdálenost cca. 2 m. Lze si to představit.
Klidně bych omezil minimální hmotnost někde okolo 2,2 kg.
Osobně si dokážu představit jen možnost č. 2. Geniálně jednoduché a funkční např. cca 42g/dm2. Jiné možnosti opět posunou ceny modelů raketově vzhůru nebo zvýší nároky na technické provedení techniky (např.navijáky). S možností č. 6 se dá taktizovat s ohledem na vývoj počasí a rozlosování během dne, přavažování po jednotlivých disciplínách je taky masakr. Na svahu nám stále nefouká, takže řešíme už problémy Bčkařů 🙂