Letová fáze výstřelu

V F3B jsou tři základní úlohy; termika, vzdálenost a rychlost. O čtvrté úloze se v pravidlech moc nemluví a přitom je mnohem důležitější než všechny ostatní. Ta úloha se jmenuje start. Přepínání mezi jednotlivými fázemi může být docela výzva.

Tentokrát zde nechci psát o seřízení letadla pro nějakou konkrétní úlohu. Chtěl bych popsat způsoby, jak lze přepínat z letové fáze start do letové fáze výstřel.

První, nejjednodušší a asi nejčastěji používaný způsob je přepínač. Před vypuštěním modelu pilot nastaví fázi start. V okamžiku před výstřelem, přepne nějaký přepínač, dojde k přepnutí fáze start na výstřel, následně potlačí, přitáhne, letadlo se odpoutá od padáku a po pár vteřinách stoupání modelu bude asi ve většině případů následovat přechod do fáze termika (fáze=letová fáze=letový režim).

vystrel_start

Problém je ve správném načasování přepnutí a následném potlačení/přitažení výškovky. Zlomky vteřin zde hrají svoji roli, protože při chybě pilota nedojde k optimálnímu využití energie naakumulované ve vlekacím silonu a ani k využití rychlosti modelu před výstřelem. Ve stresu závodu je vždy velký prostor pro chyby. Existuje hodně veselých historek z natáčení, kdy se pilot snažil střílet na nějakou jinou fázi než na tu správnou.

Výše uvedený způsob (fyzický přepínač) nepoužívám již několik let. Po přechodu na vysílač Jeti DC-16 jsem si definoval virtuální spínač na plynovém kniplu (používám MOD 1), který při posunutí dopředu (od sebe) provede přepnutí z fáze start do fáze výstřelu. Nic tedy nepřepínám-myšleno fyzickým/mechanickým přepínačem. V mém případě celé řešení má svoji „specifickou“ logiku, protože během startu pracuji s plynovým kniplem (posouváním od sebe/k sobě) a vyhýbám se tedy dalším sub-fázím během startu, které jsou opět obvykle ovládány dalšími přepínači.

Dlouhou dobu jsem přemýšlel, jak tento logistický/ne-ergonomický „mišmaš“ vyřešit nějak elegantněji. Optimální by bylo si během startu podle potřeby hrát s plynem (nebo nehrát, záleží pouze na Vás) a v kterémkoliv okamžiku, kdy se rozhodnete k výstřelu, prostě potlačit a přitáhnou výškovku. Přepnutí fází by obstaralo právě potlačení výškovky. Klasickým virtuálním přepínačem na výškovce toto nevyřešíte, protože po potlačení (dojde k přepnutí start->výstřel) a následném přitažení dojde k přepnutí zpět do fáze start (výstřel->start).

Možné řešení pomocí logických spínačů je ukázáno na výše uvedeném obrázku.

Jak to celé funguje?

  1. Před vlastním startem si ověřím, že přepínač letových fází je v poloze výstřel. Vlastní nastavení ploch do režimu start proběhne ovšem až po aktivaci mžikovým spínačem/tlačítkem.
  2. Mžikovým spínačem aktivuji tedy úlohu start. Řídící plochy se nastaví do požadovaných poloh. Jsem připraven ke startu. Od tohoto momentu již nic není nutné přepínat.
  3. Po odhození modelu se mohu v kterémkoliv okamžiku rozhodnout pro výstřel; prostě potlačím a přitáhnu. Potlačením zruším fázi start (L12) a podle priorit následuje fáze výstřel, která zde zůstává dokud nepřepnu do jiné fáze. Následná práce s výškovkou již tedy nemá žádný vliv na přepínaní letových režimu.
  4. Po vystoupání přepnu do kterékoliv potřebné fáze; třeba do termiky.
  5. Celé řešení musí splňovat další dvě bezpečnostní podmínky. I po aktivaci fáze start (mžik.spínačem) musí být kdykoliv možnost přepnutí do jakéhokoliv jiného letového režimu (L14). Mžikový spínač je nefunkční pokud není přepínač v poloze letové fáze výstřel (L11).

Uvidím, zda výše uvedený způsob přepnutí start->výstřel bude funkční resp. použitelný i v hektických podmínkách soutěže. Pokud hned napoprvé neporozumíte celému příkladu, tak si z toho vůbec nic nedělejte. Mně to trvalo věčnost než jsem k tomuto řešení dospěl. Inspirací mi byly stránky firmy Jeti.

8 comments to Letová fáze výstřelu

  • Honza L.

    Ahoj Romane, Tvá myšlenka se mi líbí, kdysi jsem o podobném řešení uvažoval, ale tehdy toho rádia tolik neuměla jako dnes. Především vždy stejný stav to by měla být paráda. I když nastavit správně ten snímač na výškovce také asi nebude legrace. Zeptám se ale ještě na něco, používáš při přechodu z režimu start zpožděný, (plynulý) přechod křídla do režimu výstřel a funkci „přivztlakování“ křídla (tuším někde snap flap) při výstřelu výškovkou ? Protože by se mi líbilo, kdyby přivztlakování bylo funkční jen jednou tedy opravdu jen na výstřel a ne již dále při případné korekci letu ve výstřelu výškovkou (např. při vyhnutí se jinému modelu u hromadného startu).
    Sakra, že bychom ten let nenaprogramovali celý až do přistání za 100 ? 🙂 Jistě tušíš, z čeho vyplývají moje dotazy u našich „pluhů“ je na vše o trochu víc času a pracujeme s trochu většími plochami a pomaleji. No a poslední dotaz, píšeš, pokud jsem to pochopil správně, že tento systém startu do ostrého nasazení na soutěži teprve chystáš. Testoval jsi to třeba na zimní lize, nebo na tréninku ? Nebo je to horká novinka dlouhých zimních večerů a počasí nevhodného pro létání a jiné sporty ? Pokud jsem moc odbočil od tématu, tak se omlouvám, ale už tu bylo dlouho nějak mrtvo a neměl jsem co číst. Díky Honza.

  • Ahoj Honzo,

    -Ano, používám zpoždění (0,3sec)
    -Ano, používám Snap Flap. U F3B je to o to složitější, že SnapFlap by mohl být jiný i podle velikosti plošného zatížení. Citlivost a správná reakce na přitažení se dá ovšem poladit i polohou těžiště, velice přesnou polohou.
    -Mít SnapFlap pouze na okamžik výstřelu a potom už nikoliv, to vypadá na další let.fázi, nějak se to komplikuje (úsměv). Dost často používám posunutí (offset) u mixu výškovka->odtokovka (SnapFlap). Mikro korekce jsou výškovkou a při větších už začíná brát odtokovka.
    -Ano, je to jen výplod dlouhých zimních večerů. Musím ověřit v praxi.

    Měj se
    Roman

  • franta

    Ahoj Romane,
    start je opravdu „skoro“ nejdůležitější letový režim. Závidím těm, kdo končí výstřel o 50 m vejš jako já a moc mě to s….
    Zajímalo by mne (a doufám všechny nešpičkové piloty) jak měníš nastavení odtokovky křídla v závislosti na rychlosti větru a naložení balastem.
    Sám jsem přešel na jednotlivá nastavení všeho v závislosti na váze modelu. Ledina při naložení na 3,7 kg musí být jinak nastavená jak při 2,3 kg. Ale při váze 3,7 kg to může lítat i pod 16 (15) s.
    (viz Jarda Tříska)
    Požadavem je ukončit výstřel minimálně nad 260m. Letové režimy mám nastavené u všech zatížení včetně hlášení letového a pracovního času. Proč nabídku DC-16 nevyužít.
    Dřívější nastavení podle disciplín – termika, přelety a spíd jsem přestal používat.
    Je samozřejmé, že vše je závislé na všem. Chcíplá baterka, boční vítr, typ a tloušťka silonu a v neposlední řadě psychycký stav pilota.

    Mám při tréninku na bedně mžitkový přepínač na přídavné trimování výškovky. Ty čtyři puntíky pod kniply prostě nestíhám. Mám tam i výškoměr LOLO5+ a při letu na čas jsem zkoušel jednak trimovat výškovku s ohlasem na vario a povedlo se mi snížit opadání z 0,5 na 0,35 m/s. Znamenalo to po trimování počkat na ustálení modelu a požádat bednu o nahlášení hodnoty varia. No co má taky dědek na placu dělat, když je sám…
    Hezké polítání přeje Franta. Už se taky moc těším.

  • Ahoj Franto,
    nastavení letadla mám pro všechny váhy stejné. Pouze během startu posouvám knipl dopředu a tím měním zakřivení odtokovky (ubírám) a současně přitahuji výškovku.

    Pro dobrý start jsou použitá tl. špagátu a průměr bubnu navijáku stejně důležité jako nastavení letadla.

    V extrémních podmínkách (vítr nad 10m/s nebo absolutní bezvětří) lze určitě zvážit jemné přetrimování modelu.

  • Ahoj Romane,

    Cituji Přepnutí fází by obstaralo právě potlačení výškovky. Klasickým virtuálním přepínačem na výškovce toto nevyřešíte, protože po potlačení (dojde k přepnutí start->výstřel) a následném přitažení dojde k přepnutí zpět do fáze start (výstřel->start)..

    Potřeboval jsem něco podobného u DC-16 a řešil jsme to pomocí sekvencéru. Pokusím se aplikovat na tvůj start.

    Mám režim START.
    Ve vhodnou chvilku potlačím a rozjíždím sekvencer s názvem PAL. V sekvenceru funkce PAL, nastaveném tam 0,1sec a zpět 10sec, mám v prvních 5% virtuální spínač SPOUŠŤ.
    SPOUŠT and START zapíná letový režim VÝSTŘEL.
    Přitahuji, sekvencer běží zpět, ale 10sec a tak letový režim VÝSTŘEL drží!!!

    Přepínám na TERMIKU.

    Samozřejmě letový režim VÝSTŘEL je podřízen TERMICE, PŘISTÁNÍ,…
    Je zde trošku nevýhoda, že VÝSTŘEL sám od sebe odezní po 10sec. (sekvencer doběhne). To nevím, jestli ti bude pro vystoupání stačit. Myslím, že je tam limit 15sec.

    Tohle je poněkud lépe vyřešeno u FUTABY T14MZ, kde lze vytvořit spínač, který je aktivován polohou kniplu a směrem ze které k této poloze došlo. Nicméně sekvencerem si lze pomoci.

  • Ahoj Tomáši,
    moc díky za zajímavý nápad. Se sekvencérem jsem doposud nepracoval, tak jsem to musel trochu nastudovat. Ujasním si i pro sebe postup:

    1.Mám letové režimy podle priority; VÝSTŘEL, START A TERMIKA. VÝSTŘEL má nejvyšší prioritu.
    2.Vytvořil jsem si sekvencér Q1/PAL. Je asymetrický, vždy dokončuje sekvenci. Je ovládaný virt.spínačem na výškovkovém kniplu. Ten definuji v Nastavení kniplů/spínačů.
    3.Pro Q1 platí pro chod tam 0sec_0%, 0,1sec_100% (sepnuto) a nazpět 0,1sec_100% a 10sec_0% (vypnuto). Ve verzi fw 3.02 je možné nastavit až 999sec místo 10sec.
    4.Dále jsem vytvořil log.spínač L1/SPOUŠŤ. Ten je definovaný jako Q1/PAL AND nějaký přepínač letové fáze START.
    5.Letový režim VÝSTŘEL je tedy ovládaný log.spínačem L1/SPOUŠŤ. START a TERMIKA jsou řízené již běžným mechanickým spínačem.

    Jednotlivé kroky jsou tedy.

    -volím START
    -po potlačení výškovky se spouští sekvencér a běhěm 0,1sec se aktivuje VÝSTŘEL
    -po nastaveném čase (max.999sec) se přepne letový režim zpět do START pokud jsem mezitím již nezvolil režim jiný; např. TERMIKA.

    Tvé řešení je jednodušší než moje, není třeba aktivace režimu START momentovým spínačem, ale má i své nevýhody.

    1.Bude třeba vložit i do spínače sekvencéru (krok 2.) logický spínač s podmínkou. Jinak se totiž stane, že sekvencér potlačením výškovky spustíš v jakémkoliv režimu a výsledek při přepnutí do let. fáze START může být neočekávaný/nedefinovaný, protože bude záležet na pozici běžící časové značky ve zmíněném sekvencéru.
    2.Představa, že něco běží na pozadí (i když třeba 999sec), jednou to odezní a změní mi to nastavení letové fáze je trochu stresující; tedy alespoň pro mne. Budu o tom přemýšlet.

  • Ahoj,
    myslím, že to máš ujasněné dobře.

    1) logický spínač je v tvém případě JASNOU samozřejmostí. Ale myslím, že je to trochu proto, že máš Výstřel jako nejvyšší prioritu. V případě, že máš Výstřel jako nejnižžší prioritu, je to OK. (odshora: Termika, Start, Výstřel)

    2) s během na pozadí souhlas, taky to nebudí moje nadšení. Ale běží toho tam tolik, že něco navíc….

    Je to prostě o tom, že v závodním stresu musí být věci jednoduché. Mozek má někdy překvapivé zkratky 🙂 a to je nežádoucí.

  • Dobrá poznámka o prioritách.