Lunen a Mnichov 2013

Na letošní závod v Lunenu (21-22.9.2013) odjíždím sám, Roman Vojtěch si pro tento závod bere dovolenou. Vyrážím v pátek brzo ráno, cestou si v Německu trochu pospím na odpočívadle, trochu zácpa na A2, společnost mi při cestě dělají můj Multivan a Blake Shelton (US country). Odpoledne kolem páté hodiny jsem na místě. Na spolupráci jsem domluvený s belgickým týmem, stavíme navijáky, 2 tréninkové starty, večer posedíme s belgickým týmem, jdu spát.

Předpověď počasí je dobrá, celkem rád unikám z toho deštivého září, které u nás tou dobou panovalo. Závod se vyvíjí dobře, pohybuji se ve druhé polovině první desítky. Velmi dobře létá Jiří Baudis, druhý český účastník tohoto závodu. Jirka se pohybuje v první pětce. Spolupráce s belgickým týmem je výborná, Denis Duchesne a Steeve Hanssoule. jsou velmi zkušení závodníci. Konkurence je v Lunenu tradičně velmi dobrá, 73 závodníků. Celkem jsme odlétali 3 kola, což je slušné. Svou zásluhu na tom má i pořadatelský tým Petra Hubbertze, který odváděl výbornou práci. Termika se lítá v Lunenu tradičně jako překládaná, tzn. že je současně ve vzduchu 24 modelů.

Před poslední rychlostí jsem na 11. místě, jsem na sebe trochu rozzlobený, protože pouze 8 nejlepších pilotů postupuje do Fly off vyřazovacího speed cupu, kdy létají vždy 2 piloti v 5 minutovém pracovním čase proti sobě. Toto Fly-off je místní specialita, která se jinde nelétá. Leštím svůj model, připravuji vlasce na poslední rychlost a jsem odhodlaný letět na své maximum a na riziko, že seknu. Jestli budu 11. nebo 20. to už je jedno. Letím výborný čas 14,8 sec, čímž si pootevírám dveře do fly off. Dva piloti letící po mě svou rychlost poněkud kazí, takže se posouvám vzhůru. Nakonec mi bohužel fly off unikne o 2 body z 9000 možných, což je rozdíl naprosto zanedbatelný, ale to je jedno. Nakonec o 2 body na 9. místě. Jirka Baudis se do Fly off probojoval, sice jej hned v prvním kole vyřadil M. Seyfang, ale i samotná účast ve fly off je úspěch. Jirka nakonec obsadil celkově 7. místo. Vítězem finálového speedcupu se stal A. Bohlen s Fosou lift. Já sám po shlédnutí fly off musím znovu (pokolikáté už) přehodnotit svůj přístup k setupu modelu pro úlohu rychlost. Poučen tím, co jsem viděl, přehodnocuji své názory s tím, že je uplatním za týden v Mnichově.

Do Mnichova jedeme s Romanem ve čtvrtek ráno, závod je totiž třídenní a létá se již v pátek. Ve čtvrtek odpoledne postavíme depo, lehce s Romanem potrénujeme, navijákovou taktiku domlouváme s týmem Badesalz Martina Weberschocka, se kterým letošní Mnichov absolvujeme. Předpověď pro následující 3 dny je dobrá, žádný déšť, jen nás v pátek ráno trápí mlhy. Prostě podzim. Letošní závod byl jako vždy dobře obsazen, kromě Denise Duchesneho z Belgie byla přítomna v podstatě celá světová špička, celkem 89 závodníků.

Spolupráce s Badesalz týmem je výborná, daří se nám celkem dobře, za svůj čas při první rychlosti 15.9 sec sklízím potlesk, téměř nefoukalo, takže čas pod 16 sec byl výborný, tisícovka mi nakonec unikla o pouhé 2 desetiny sec. Ve druhé rychlosti pořadatelé trochu vyzkoušeli moji psychickou odolnost, jdu na řadu, mám startovat, pořadatel má však technický problém, čekáme, nakonec dostávám povolení ke startu, jenže v průběhu startu dostávám pokyn k přistání, můj let je posunut na konec startovního pole, takže dalších  20 minut čekání, nakonec letím celkem dobře. V průběhu pátku a soboty se pohybuji mezi 5-10. místem výsledkové listiny, což je výborné.

Roman se stále pohybuje kolem 20.místa. Před poslední rychlostí zjišťuji, že náš tým ve složení M.Weberschock, Christof Sarter a Jan Kohout je na výborném 3.místě, což má vliv na můj přístup k poslední disciplíně, kdy se rozhoduji letět ve prospěch teamového výsledku na úkor svého osobního. Před čtvrtým teamem bratří Herrigů máme totiž náskok cca 200 bodů, což bez problémů bude stačit pokud na poslední rychlosti odvedu standardní práci. Letím spíše na jistotu, let se mi moc nepovedl, takže nakonec skončím až na 15. místě, nevadí mi to, 3.místo v týmech jsme uhájili a pro mě to znamená první pódiové umístění na mezinárodním závodě. Radost mám o to větší, že jde o Mnichov, v podstatě nejprestižnější závod světového poháru. Jak říká Jirka Baudis, nejvíce se o svém modelu dozvíš na závodech. Letošní závod znovu objevil další chybu v nastavení mého modelu, která má vliv na styl zatáček při úloze rychlost. Vzpomínám si, že mě na tuto chybu upozorňoval J. Baudis už před rokem. Kolikrát jsem už Jirkovi musel dát za pravdu…Mimochodem, Jirka Baudis v letošním Mnichově opět předvedl, že umí do soupeře zatnout drábek takovým způsobem, že i ti nejlepší odchází po letu do depa se sklopenou hlavou, jako letos Thomas Dylla (třetí z MS2013), který od Jirky obdržel obklad v podobě 2 průletů . Roman Vojtěch nakonec skončil na 21. místě, dobře zalétal Petr Fusek – 14.místo.

V Mnichově zároveň dochází i k celkovému vyhodnocení výsledků světového poháru. V něm si čeští zástupci vedou takto :
8. místo Petr Hulík
21. místo Jiří Baudis
23. místo Roman Vojtěch
26. místo Jan Kohout
34. místo Petr Fusek
51 . místo Jan Stonavský

V Eurotouru 2013 vypadalo naše celkové umístění takto :
7. místo Jan Kohout
11. místo Roman Vojtěch
12. místo Jiří Baudis
32. místo Michal Behenský
39. místo Petr Hulík

V těchto 2 žebříčcích spolu výsledky příliš nekorelují, což je dáno tím že v Eurotour jsou započteny pouze 3 závody ze světového poháru, v světovém poháru jsou velmi silně bonifikována umístění na stupních vítězů. Ve světovém poháru musíte být prostě „na bedně“, jinak na první desítku nedosáhnete. Na tento parametr jsem letos trochu doplatil, příliš mnoho mých umístění mezi 5.-10. místem zde mnoho parády nenadělá. Nutno podotknout, že světový pohár je z těchto 2 žebříčků ten prestižnější.

Je po sezóně, je čas vstřebat nové zkušenosti a na jejích základech se pokusit příští sezónu posunout dále. Vylepšit hardware, aplikovat nové poznatky atd. Pokud bude o čem, třeba napíšu….

Čtenáře Lomcováku zdraví Honza Kohout