Anthisnes-Kulmbach-Hořice-Mladá Boleslav

Již jsou to téměř 2 měsíce, co jsme se účastnili závodu v Belgickém Anthisnes. V posledních týdnech jsem neměl tolik prostoru pro psaní článků, tak to zkusím po 2 měsících shrnout. Na letošní závody v Belgii jsem se totiž velmi těšil. Ten loňský nestál za nic. Závod jsem nedokončil, neboť mě nechal na holičkách mnou tehdy používaný 2.4.GHz systém. Jen zázrakem jsem nepřišel o model, který se zřítil z výšky 170m do údolí. Pořídil jsem si jiný 2,4 GHz systém a ten původní putoval do popelnice.

DSCF1753x

Zeleninka v Belgii

Závod v Belgii se lítá na poměrně úzkém letišti, upraveném do golfového trávníku. Všude kolem ohradníky, ploty nebo jiné vychytávky prodražující přistání vašeho modelu. Závodu se obvykle účastní asi 60 závodníků, závod má tedy spád. Letos si pro nás Denis Duchesne připravil na pátek odpoledne samostatný závod speed cup, tedy pouze 3 kola úlohy C rychlost. Závod pro nás začal výborně, první místo obsadil ve skvělé formě létající J. Baudis, 2. místo Ch. Fiedler Německo, třetí místo Jan Kohout, CZ. Dobré zprávy. Z působení českých ručiček jsem měl obzvlášť v Belgii dobrý pocit. Světový šampion Martin Herrig přijel pěknou RS Oktávkou, celý závod se zvonil na český systém vyvinutý dvojicí Baudis/Stonavský, Ve speed cupu z prvních 3 míst 2 češi, viděl jsem německé piloty s českým rádiem, k tomu všemu je naprostá většina F3B modelů v Čechách vyrobená, Fosa, Cyril, Stinger a tuším i Extasy jsou zároveň český autorský design. Výsledky speedcupu naleznete zde. Tentokrát za námi zůstala spousta pilotů zvučných jmen jako A, Kunz, Thomass Dylla, A. Boehlen …..

 V pátek večer po speedcupu se režie večera ujal šéfkuchař J. Baudis. S Romanem grilovali parádní stejky, já jsem dostal na starost grilovat zeleninu, žampiony atd. Neskutečně vynikající. Viz moje fotoreportáž. Krása střídala nádheru.

 Výsledky samotného závodu naleznete zde. V první jedenáctce 3 češi. Hodně slušné. 6. místo Jan Kohout, 9. místo J. Baudis, 11. místo R. Vojtěch. Vzhledem ke vzdálenosti závodu od Prahy jedeme s Romanem domů až v pondělí. Celkem jsme byli na cestách 5 dní. Ve vzpomínkách nám zůstal krásný závod, radost z výsledků a chuť do dalšího závodění.

 28.7. jedeme s Romanem na závod do německého Kulmbachu. Vloni se nám na tomto závodě poměrně dařilo, dobře naladěni z Belgie se těšíme na další závod. To co jsme absolvovali bych letos nazval peklem na zemi. Na ploše panovala teplota 40°C. Na týmové spolupráci jsme domluveni s Holandským týmem. My pomáháme při startech Holanďanům a oni nám. Kromě toho ještě pomáháme, musím říct že rádi, našim krajanům Jirkovi Tůmovi a Honzovi Stonavskému, kterým nepřijeli kluci Ješinovi a tím pádem byli bez pomocníků. Ve výsledku jsme s Romanem byli na ploše téměř neustále. Přesto létám poměrně slušně.

Z celkového desátého místa jsem ovšem tentokrát neskutečně naštvaný. O třetí místo jsem tentokrát přišel díky porušení bezpečnostního koridoru při úloze rychlost, Jirka Tůma mi potvrdil, že cca půlkou modelu jsem skutečně byl v safety koridoru, za což obdržím penalizaci 300 bodů. Stupidnější důvod jak zvorat závod už je jenom přetržený vlasec při startu. Na závodě jsem pořídil pouze 1 fotografii. Je na ní moje triko, jak vypadá po odlétané sobotě ve 40°C. Ty bíle fleky je propocená sůl, to kulaté místo s vypálenou trávou, právě tam Roman ladil vysílací výkon svého Yetiho. Tam už tráva nikdy neporoste. Do Prahy přijíždíme v neděli večer, nicméně jsem tak zničený, že domů do Žamberka jsem schopný dojet až v pondělí pozdě odpoledne. Závod na nás s Romanem zanechal natolik silný dojem, že se poprvé odhlašujeme ze závodu, a to z německého Nardtu. Předpověď je totiž stále nad 35°C a jednou za rok nám toto s Romanem stačí. Navíc je do Nardtu přihlášeno asi 120 lidí.

 Ze závodu v Kulmbachu mám novou zkušenost, po přistání z úlohy vzdálenost může klidně shořet servo. Přistáváte třeba 200 m od sebe. Pořadatel na brífinku vydal nařízení – pro modely půjdete z bezpečnostních důvodů všichni najednou. Takže se ke svému modelu dostanete třeba až za 3-4 minuty po přistání. I když jsem přistál rovně a do měkkého, vztlaková klapka si skřípla trávu, servo se snažilo dorovnat nulovou polohu, no a při našem pěti bateriovém systému na palubě je průser na světě. Z křídla mi stoupá dým. Stalo se mi to poprvé, ale jak je vidět, stát se to může.

 Mistrovství republiky zaslouženě vyhrál Roman Vojtěch. Nic totiž nezkazil a dobře létal. My ostatní jsme se o dobrý výsledek připravili sekáním na bázi B při úloze rychlost. Výsledky z mistrovství republiky 2013 naleznete zde. Jsem na sebe hodně rozlobený a tak se narychlo přihlásím na švýcarský závod do Benningenu, abych si spravil chuť. Létám společně se špičkovým německým týmem Kulmbach express – A. Kunz, Jenz Buchert, Ch. Fiedler. Krásný ale velmi obtížný závod. Variabilní slabý vítr, veškerou navigaci od svého týmu dostávám v angličtině, takže mozek musí zpracovávat ještě o úlohu navíc. V sobotu se mi celkem daří, po prvním dni jsem na 8.místě. Při pohledu na letovou plochu si uvědomuji, jak jsme my češi netolerantní národ. Kdybych na takovéto ploše chtěl udělat závod v Žamberku, většina závodníků by kroutila hlavou, že prý na takovou plochu už nikdy nepřijedou. V západní Evropě to nikdo neřeší. Letadlo máš řízené, tak se starej. Plocha úzká, v ní zaměřovací báze, ozvučovací reproduktory, hraniční značky letiště, spousta možností jak si při přistání „vylepšit „ profil.

 Jsem rád že jsem přivezl domů Pikinu celou. V neděli se mi už bohužel tolik nedařilo, při jedné vzdálenosti si moji navigátoři nevšimli modelu na druhé straně oblohy, bohužel sekám na jedné rychlosti. Moje chyba. Celkové 17. místo žádný průser, ale ke spokojenosti nestačí. Na závod jsme jeli společně s Jirkou Baudisem, který skončil těsně přede mnou na 16. místě. Jirka stále ještě ladí svůj nový slibně vypadající model.

 Navíc tento závod absolvoval se zraněním kotníku, který si pořídil při vystupování z auta u mě na stavbě. A tak kotník od pátečního rána ledujeme, kluci na McDonaldu nám věnovali velký pytel ledu, který nám stačí na celých 800km cesty. Roman nám na Černý Most kromě měření odporu navijáku přivezl mastičky na zhmožděniny, takže Jirkův kotník závod vydržel. V neděli už lehce vyklusával pro padáky.

 Celkově ale pěkný, pro mě velmi užitečný závod. Jak říká Jirka Baudis, nikde se o svém modelu nedozvíš tolik jako na závodech.

 Musím tu vyvrátit jeden dlouho trvající mýtus. I za mého působení v F3J se říkalo, že F3B piloti nejsou přátelští lidé, že se mezi sebou týmy nebaví atd. Není to pravda. Kluci z německého Kulmbach express týmu mi spolupráci nabídli velice ochotně, nebyl jsem v jejich týmu žádné 5.kolo u vozu, říkal jsem jim často na vzdálenosti světla, lítali pravidelně na mých navijácích, já zase na jejich, Jensovi Buchertovi jsem startoval model. Paráda. Vedle nás měl depo švýcarský tým, přišel za mnou 2-násobný mistr světa A. Bohlen s pravítkem v ruce, jestli si může změřit můj háček na mém PIKE Precision, který právě testuji, stejně jako on.

 Vzájemně si sdělujeme startovní setupy a konzultujeme souvislosti. Odletím v Benningenu rychlost, přihlíží světový šampion Martin Herrig, čas dobrý cca 16 sec, sám od sebe přijde a říká, Honzo, slušné, ale kdybys byl o trochu těžší, byl by jsi ještě rychlejší…..Před chvílí nám s Romanem přišel mail z Německa z Badesalz týmu, který nás poprosil o spolupráci na závodě v Mladé Boleslavi, zda nás kluci mohou pozvat na svou grilovací párty v pátek večer, a zda nám mají přivézt nějaké stejky. Z Německa . V Kulmbachu jsme spolupracovali v holandským týmem, Do Lunenu jedu sám, bez Romana, na spolupráci jsem domluvený s belgickým týmem D. Duchesneho se kterým jsme létali vloni v Mnichově. Protože Denis letos do Mnichova nejede, poletíme s Romanem opět s týmem Martina Weberschocka z Německa. Nahlas tu říkám, že názory o uzavřenosti F3B pilotů, jejich nekomunikativnost je úplný nesmysl.

 Ještě nějaký trénink, a od pátku závodíme v Mladé Boleslavi, třeba něco napíšu, bude li o čem.

 A tak máme za sebou závod v Mladé Boleslavi, a je o čem psát. Románek Vojtěchů byl totiž třetí. Vynikající úspěch. Létali jsme opět v kombinovaném Lomcovak/Badesalz teamu s Martinem Weberschockem. Spolupráce výborná. Musím velmi poděkovat své dceři Kristýně, která nám zde v Mladé Boleslavi i na MČR obětavě na každé vzdálenosti hlásila světla a časy, při termice nás naváděla na bod, jinak každou chvíli pro padák. Pavel Marek a jeho tým se pořadatelského úkolu zhostil výborně, jediným problémem, který jsme zaznamenali bylo nedostatečně jednoznačné vymezení prostoru pro úlohu termika ve druhém kole. Jury opravila, rozhodla a létalo se dále. Kompletní 4 kola + rychlost z pátého kola je velmi slušné. Mám rád tyto závody, kde si člověk zalítá. Pavlína z pořadatelského týmu zajišťovala perfektní překlad do angličtiny, takže zahraniční účastníci měli skvělý přehled o dění na ploše. A taky jí to moc slušelo Roli startéra skvěle zastával Jarda Hroch Hlávko. Jarda je skutečný génius tohoto oboru. Vysvětlím proč.

 Jdeme letět vzdálenost, Jarda vyhlásí pracovní čas. Po pár vteřinách se ozve jeho důrazné stóóóp. Všichni koukáme, nechápeme co se děje. Jarda říká, slyším motor, po chvíli najde na obloze motorové letadlo, spíše takový křížek, který já nejprve považuji za Airbus. Nicméně za chvíli opravdu z výšky cca 4km ze zmiňovaného letadla vyskočí několik parašutistů, letících kolem naší plochy. Možná Jarda zachránil problém dříve než se stal. Nikdo z nás by si toho letadla nevšiml. Jarda je prostě Mozart v oboru.

 Do první desítky se vešel ještě J. Baudis a Honza Kohout. Tři Češi v první desítce, to není špatné. Konkurence byla vynikající. J. Baudis se blýskl skvělou rychlostí 13.14sec, Zdeněk Ješina Junior letěl také výborných 14.12 sec. Momentálně testuji PIKE precision, z pěti rychlostí jsem měl pouze jednu 15.6 sec jinak vše pod 15 sec. Jsem spokojený, nicméně o modelu to příliš není, mladý Flixieder s Fosou lift skončil na 2. místě a 2x letěl pod 14. sec. Tentokrát mě o lepší umístění připravily chyby v úloze vzdálenost, inu pořád se učíme. Přijeli se podívat moji kolegové z F3J, Jarda Vostřel, který mě jednou navigoval na termice a kluci Rajšnerovi. Rád se za týden přijedu podívat na jejich Samba cup, který Jarda pořádá. Závěrečnou tečkou na závodě v MB byla odměna pro vítěze, let vrtulníkem s lehce akrobatickými prvky. To nikdo nečekal a pořadatelský tým sklidil velký aplaus.

 Za 14 dní nás čeká Lunen, o týden později Mnichov a je letos po sezóně.

 Čtenáře Lomcováku zdraví Honza Kohout.

AUdálosti na světové scéně nemůže rušit obyčejné lidi. Lidé se obávají, a cítí úzkost nejistotu a dokonce i strach. A jediní lidé, kteří vědí, kde koupit Genericky Cialis vždy věří.

2 komentáře Anthisnes-Kulmbach-Hořice-Mladá Boleslav

  • Ahoj Honzo,
    se spáleným servem po přistání Ti poradím. Nastav si Fail-Safe prijímače na Pin-Off (vypnuto) a po přistání vypni vysílač. Pokud bude mít servo někam potřebu odjet, tak si odjede už na volnoběh. Nebude pod proudem.

  • mihaeul

    No a co az zacne pri letu Honzovi v HoTTu zase tutat Ditrich “Kein signal” 🙂 Mas vyzkouseno jak rychle se to chyta po ztrate signalu?
    To by mohl vedet JirkaT, ten bezne vysilac vypina i pri rychlosti mezi bazema.