Kirchheim+Arnhem

Máme za sebou další dva závody světového poháru. Tradiční velký třídenní závod v Kircheimu, více než 100 závodníků. Tak ten se letos nepovedl. Díky počasí. Létali jsme v pátek, v sobotu celý den pršelo, v neděli byla do 11 hodin oblačnost ve 100 metrech. Později se oblačnost trochu zvedla, cca na 200-300m, což je stále nedostačující hodnota. Pořadatel to v neděli vyřešil tak, že si kladky všichni posunuli na 150m z klasických 200m. I tak se modely občas ztrácely v mracích. Byl jsem rád, že mám z pátku vše odlétáno, přece jen mám ještě v dobré paměti loňský Kirchheim, kdy jsem letěl a přistával ve sněhové bouři a trochu poškodil model při přistání ve zcela neovladatelných podmínkách. Odlétali jsme jedno kolo, z druhého kola rychlost a termiku. Na 3 dny velmi slabý výsledek. Zdálo by se, že není o čem psát, v roli pozorného pozorovatele je to však trochu jiné.

DSCF1639x

Sledoval jsem Martina Herriga při úloze rychlost. Průměrná výška, nízký nálet, říkám si, buď má hodně naloženo, nebo to neodhadl, B je správně, model podle rychlosti letu letí průměrně, Martin neodhaduje bázi B a seká…inu i mistr se utne. Malé školení jsem absolvoval při úloze vzdálenost, kdy letím krásných 27 průletů, očekávám 1000 bodů, ale kdepak, letěl se mnou totiž Denis Duchesne, špičkový belgický pilot a ten letí 29 průletů, inu musím si dát pozor na časový rozpočet a lépe průlety rozložit do času a ubývající výšky. Velmi zajímavé bylo pozorovat piloty při úloze termika po přesunu kladek na vzdálenost 150 metrů. To se Vám dějou věci, když pravověrnému F3B pilotovi seberete startovní výšku 300m na úlohu termika a necháte mu cca 200m, nastává zmatek v sále. To už totiž stáním proti větru nenaletíte, musíte si najít termiku, vykroužit ji, pro velký počet F3B pilotů zcela nová situace. A tak i třeba zkušený Andreas Kunz před přistáním honí modelem své pomocníky kolem přistávacího bodu atd.

Výsledky po necelých 2 kolech tedy poměrně málo objektivní, přesto je potřeba pochválit Petra Hulíka za pěkné 10 místo a Michala Behenského za 18místo. My ostatní končíme v poli poražených, já kvůli seknuté první rychlosti, ostatní pokazili už ani nevím co. Jirka Baudis vítězství z loňského roku bohužel neobhájil, ale cokoli hodnotit po ani ne 2 kolech je sporné.

V sobotu, kdy celý den pršelo, jsme měli čas na kulturní program. Jarda Tupec tomu říkal „modelářská politika“. A tak k nám přišel do stanu ruský pilot Oleg Lobov. Oleg je velký sympaťák, a tak vzpomínáme na základní školu, kdy do nás pod tlakem zkoušeli natlačit ruštinu. Výsledek po 30 letech je takový, že Olegovi všechno rozumíme, ale nikdo nic neřekne. Roman Vojtěch na tom není o moc lépe a tak jeho pokusy o komunikaci v ruštině vypadají asi takto : „ No Oleg, éto óčeň jasnóje, že tvajá Multivan na zavódy mnógo lepšéja then tvajá Tuareg.“ No prostě krásná práce. Oleg na to povídá : jste dobří v hokeji, no ja něpanimáju pačemů.  Pak k nám přijde Jirka Tůma a začíná s Romanem hrát svoji oblíbenou hru : vsaď se, že Tě vytočím. Roman mu na to skočí v dobré víře, že půjde o plodnou diskusi. Nešlo, Jirka se snaží Romana přesvědčit, že když ho nalosují do opravné skupiny, že může let odmítnout. Roman tvrdí že nemůže, tak mi to ukaž v pravidlech. Nó, někde to tam je ale já nevím kde. Roman vytahuje pravidla, je radši uklízím vše porcelánové ze stolu, nechávám klukům jen plastové nádobí, aby si neublížili a odcházím nejprve na Sachera a později se jdu s Petrem Fuskem podívat na jeho nový LDS systém. Působivé, jen zatím nevím jestli výchylka klapek na 45° je dostatečná. Uvidíme, vyzkoušíme.

O něco lepší pokud jde o počasí je letošní Holandský Arnhem. Testoval nás vítr v rozsahu od 2-9m/sec, nárazy občas 11m/sec, časté přeháňky. Hned v prvním kole letím vzdálenost podstatě v dešti, ale rozhoduji se pro správnou stranu, letím 20 průletů, druhý nejlepší pilot 14 průletů, občas se povede. Rychlost sympatických 15.4 sec. Kluci z Jeseníku  mě ale za styl zatáček moc nechválí, změnil jsem styl zatáček, ale ještě budu muset poladit.

Roman i Michal letí rychlosti také slušně. Roman bohužel dostává 6 průletů na vzdálenosti, rozhodl se pro špatnou stranu. Druhou rychlost letím opět za 15.4 sec, ale bohužel protnu „sejfty lajnu“ bezpečnostního koridoru. Michal na mě křičí od nás, od nás, říkám si přoč to na mě řve, já vím že budu točit od nás, raději se přepnu do periferního vidění a je mi to jasné, snažím se bezpečnostnímu koridoru vyhnout ale je pozdě. Druhou zatáčku jsem se totiž podle rady Petra Hulíka snažil méně utáhnout, abych nezpomalil, ale pozvolnější zatáčkou se dostávám mimo bezpečnou zónu. Let sice celkem rychlý, ale 300 bodů penalta. Tuším že tohle mě bude mrzet, lítá se mi totiž celkem dobře. Nicméně zcela jasně moje blbost, bezpečnostní koridor je důležitá věc, dokud se Vám to nestane, tuto chybu snadno podceníte. Navíc tuto rychlost musím letět znova, zvoníci na bázi B mi prý zazvonili, i když jsem tam nebyl, asi jsem je trochu vylekal. Letím znovu na konci kola, vítr 8-10m/sec. Všichni před námi trhají silony, měním narychlo startovní setup, start s upraveným nastavením nic moc, přesto výška slušná. První zatáčka na béčku mi bohužel vychází přesně do slunce, točím na slepo. Díky novému zatáčkovému setupu zatáčku trefím a letím opět 15.4sec. V pořádku přistanu a jsem rád že to mám v tom vichru  v pořádku na zemi.

Michal Behenský letí ve druhém kole skvělých 14.6 sec. Dostává se na průběžné 6 místo – skvělé. Výborně létá Petr Hulík, Jirka Baudis bohužel seká na rychlosti, čímž přichází o šanci na dobré umístění.

Večer s Petrem Hulíkem a Jirkou Baudisem měním serva v křídle své Fosy. Vůle zmenším na cca 40% původní hodnoty, skvělý, moje Fosa už nějaký servis potřebuje. V campu vytahuji svůj horolezecký vařič, chystám se že něco uklohním, když to vidí Jirka Baudis, prohlásí něco o Orlickém sociálním případu, víš co Honzo, pojď si s náma dát salát a stejk. Přátelé, vynikající. Druhý večer mě kluci zvou na špagety. Hned se hlásím, že mám sýr ale nemám kečup. Jirka na to: Víš co Honzo, ten svůj sýr si nech, a kečup Honzo, kečup je sprostý slovo. Následuje gurmánská přenáška, Jirka vytahuje z lednice svoje ingredience, voňavou slaninu, vajíčka, nějaký „lepší sýr“….přátelé, musím říct, úžasný zážitek. Takovýhle koncert v kuchyni, to fakt neumím. Musím přiznat, že v oboru vaření jsem poněkud buran. Po večeři jdeme s Petrem Hulíkem umýt nádobí a rádi. Mimochodem, bydlíme v luxusním Belgickém campu, prý střední velikosti, kde je nás tento víkend celkem 2400 lidí. Camp má pár hektarů, very impresive. Vše na čipové karty, stevardi se pohybují na golfových vozících….

V neděli ráno opět déšť, po desáté hodině už naštěstí pěkně. Michal Behenský letí svou třetí rychlost, bohužel seká a chyba ho posouvá ve výsledkové listině zpět. Roman Vojtěch letí skvělých 14.6 sec a je celkově 11. Výborné. Já letím 15.8 sec. Nicméně penalta 300 bodů mě ze 4.místa posouvá na 22.místo. Jsem na sebe naštvanej, sejfty lajnu jsem ještě nedostal, musím ještě potrénovat, dávat pozor, doladit zatáčky. Celkově celkem zajímavý závod, škoda toho deště, určitě bychom jinak odlétali 3 kola.

Výborně zalétal Petr Hulík. Celkově 4 místo je skvělé, Petrovi gratuluji. Romanovo 11 místo je také výborně. Ve speed cupu porovnávání rychlostí jsme obsadili Hulík 10 místo – 15.79, Kohout 9.místo -15.59, Vojtěch 5.místo 15.18. Výsledky speed cupu jsou zde.
Všimněte si, že světová špička má průměr pod 15 sec. Tuším že i tohle mi Jirka Baudis říkal : Zlepšit se z 20 sec na 18, to není tak těžké, ale zlepšit se ze 16 sec na 14, to je už mnohem těžší. Uvidíme, čeká nás Žamberk, Jeseník, Belgie. Budu se snažit neopakovat ty debilní chyby, které mě tak často provázejí, neboť jak říká mnou často citovaný klasik JB: počet chyb, které můžeš při F3B závodě vyrobit je nekonečný. Velmi poučný závod, taky už vím, že na svém startovním setupu nemohu jen tak od oka měnit jeho parametry, nejde to. Jenže trénovat když fouká 10m/sec, to už musíte být 2, sám si 4 kilový model nehodíte, potřebujete pomocníka a to zkušeného, jinak si koledujete o průser. Jak říká Roman, 20 rovnic a v nich 40 proměnných a 20 parametrů. Nic jednoduchého.

Čtenáře Lomcováku zdraví Honza Kohout.

AUdálosti na světové scéně nemůže rušit obyčejné lidi. Lidé se obávají, a cítí úzkost nejistotu a dokonce i strach. A jediní lidé, kteří vědí, kde koupit Genericky Cialis vždy věří.