Lunen+Mnichov (ohlédnutí za sezónou)

Když jsme s Romanem a Michalem odjížděli na závody do Lunenu, věděli jsme že nás čeká celkem 700km dlouhá cesta. Žádné nadšení, už jsme toho letos nacestovali dost, přihlášení jsme ale byli, měli jsme zaplaceno, tak jaképak řeči, znovu všechno naložit a jedeme. Předpověď celkem dobrá, v pátek večer stavíme navijáky, zaměřovadla, vše jako obvykle.

Létali jsme celkem slušně, až na to sekání při úloze rychlost. Michal Behenský dokonce v jednom letu seknul na bázi B při první i třetí zatáčce. Docela drzost. Mně podařilo seknout na bázi A při poslední rychlosti, takže jsem celkové páté místo neudržel. Z našeho týmu Roman Vojtěch nakonec skončil na 34.místě , Michal Behenský na 60. místě, já na 27. místě. Nedařilo se tentokrát podle představ Jirkovi Baudisovi, rovněž jedno seknutí při rychlosti na béčku, celkově 18. místo. Závod v Lunenu je populární díky rychlostnímu finále, kdy v rámci jednoho pracovního času letí vždy dva piloti proti sobě, ten rychlejší postupuje v pyramidě dále. Do tohoto finále postupuje vždy 8 nejlepších pilotů z celkového pořadí závodu. Ve finále, tentokrát bez české účasti, zvítězil celkový vítěz závodu, Andreas Herrig. Výsledky (PDF).

Když jsme s Romanem 4 dny po Lunenu odjížděli na 3 denní závod do Mnichova, to už můžu říct že se nám fakt nechtělo. Ale s naší účastí počítal belgický tým, se kterým jsem měli domluvenou spolupráci, tak nebylo co řešit, opět nakládka harampádí u Romana, letos už pojedenácté a letos taky naposledy. Nakonec jsme byli rádi, že jsme jeli. Počasí bylo dobré, spolupráce s belgickým týmem byla excelentní. Celkem se nám i dařilo, pohyboval jsem se v první desítce, Roman v první dvacítce, bohužel se mi opět podařilo jednou seknout při úloze C na béčku, takže končím až na 23.místě, těsně za Petrem Hulíkem na 22. místě. Roman dvanáctý-dobrá práce. Výsledky (PDF).

Tu rychlost budu muset ještě poladit, musím se rozhodnout jakým stylem budu ty zatáčky létat a tento styl pak na závodech používat. F3B závod jsem naposledy letěl někdy v sezóně 2005, od té doby pouze F3J, takže jsem letos platil nováčkovskou daň. Několik umístění v první desítce se sice povedlo, ale celkově žádná sláva. Smolný Jeseník, v Belgii selhal můj původní 2.4 GHz systém atd. Jak říká Jirka Baudis, počet možností jak zvorat F3B závod je nekonečně mnoho, spousta věcí se ale dá vychytat. F3B je soustava rovnic o řekněme 50 proměnných.

Několik z nich se mi letos podařilo vyřešit- jaké navijákové baterie, čím a jak nabíjet, jaký naviják do jakých podmínek, kdy a jak a na jakém typu navijáku zvolit jaký průměr – velmi podstatné, startovní setup – samostatná disciplína o 10 proměnných – ještě podstatnější, řekl bych naprosto zásadní, dále jaký typ silonu a jaký průměr do daných podmínek zvolit, kolik kdy naložit – opět velmi podstatné… Zbývá toho spousta dopilovat, styl zatáčky při vzdálenosti na bázi A, úloha rychlost jako taková a její poddisciplína s náletem do prvního průletu po větru, taktika při vzdálenosti, úloha vzdálenost při silném větru atd. Prostě, dáte řekněme 5000 startů a začnete mít trochu jasno. To se bohužel za 1 sezónu stihnout nedá. Díky tomuto všemu je a bude F3B královnou tichého letu. Velmi podstatný je tým, bez kvalitního týmu to prostě nejde. Také je potřeba říct, že nejde o levnou zábavu. Roman se zde na lomcováku snaží vzbudit dojem, že jde o nenáročný sport. Pokud pojedete 2 české závody za rok tak možná. Jinak jde o disciplínu, která je velmi náročná časově i finančně.

Je po sezóně, obraz jejího celkového hodnocení si můžete prohlédnout v podobě celkových výsledků světového poháru. Jednoznačně jediným českým pilotem, který snese srovnání se světovou špičkou byl letos Jirka Baudis – celkově 3. místo. Velmi pěkné. Historický úspěch českého F3B. Výsledky jsou poměrně dost ovlivněné pravidlem, kdy z každé země můžete započíst pouze 1 závod. Nicméně je to pro všechny stejné. 19.místo Petr Fusek, 31.místo Jan Kohout a 35. místo Roman Vojtěch.

Chvíli bych se zastavil u úspěchu Jirky Baudise. To že se Jirka letos prosadil, to není náhoda. Mnohokrát jsem měl letos možnost s Jirkou trénovat, a na Jirkovi je těch mnoho tisíc startů opravdu vidět. Je vidět přehled a zkušenost. Jirka má dobré starty, a především spolehlivé. Trénovat v Jeseníku na letišti, ta znamená trénovat ve velmi obtížných podmínkách, velmi zavířené a často turbulentní proudění za lesem. Zatím jsem nepoznal obtížnější podmínky pro start než v Jeseníku. Jirka to má zmáknuté, odstartuje s naloženým modelem, i když fouká do zad. Upřímně řečeno, můj startovní setup je také poměrně slušně vyladěný, výšky velmi dobré, ale můj setup vyžaduje naprosto precizní způsob odhodu a to pouze jedním definovaným stylem. Pokud by mi model odhodil někdo, kdo používá jiný styl odhodu, za bezvětří mám problém. Jirkovi může odhodit model v podstatě kdokoli, téměř jakkoli a výšku má ve finále ve finále stejnou. Tomuhle jsem zatím nepřišel na kloub.

Jirkův způsob, jakým létá úlohu rychlost, je velmi promyšlený a propracovaný. Jirka řeší detaily, o kterých většina českých pilotů ani neví že existují. Tady to prostě bez tisíců tréninkových startů nejde. To neokecáte. Jirkův způsob tréninku úlohy rychlost jsem do značné míry převzal. Na začátku sezóny jsem s Jirkou o mnoha tématech zkoušel diskutovat, jak by se dali jednotlivé otázky a problémy řešit, většinou jsem musel uznat, že měl Jirka pravdu. Až po řekněme 50 závodech víte, o čem mluvíte. Musíte sami zjistit, jak se to dělat nemá aby jste věděli jak to příště udělat máte, aby to bylo dobře. Tohle znám i z F3J, jen těch proměnných v soustavě rovnic je tam o něco méně.

Je čas tuhle sezónu uložit do vrstvy zkušeností a pokusit se příští rok přidat vrstvu další o něco vyšší. Minulý víkend jsem s Michalem Vágnerem na jeho svatbě měl možnost prohodit pár vět o jeho úspěších v jeho cyklistickém závodění a jak je vidět jde to, Michalovi se začalo dařit, trvalo mu to cca 5 sezón. Myslím, že Jirka Baudis má těch F3B sezón za sebou ještě více. Bohužel je Jirka v Čechách jediný, kdo aktuálně snese srovnání se světovou špičkou. To myslím není úplně nejlepší vysvědčení pro české F3B, ale tak to momentálně je. Nadějně vypadá Petr Hulík, občas se závod povede mladému Zdenkovi Ješinovi, skokanem roku je pro mě Roman Vojtěch, odvedl letos neskutečné množství práce, Roman je schopen se pohybovat ve druhé desítce na závodech SP. Uvidíme, co nám přinese další sezóna.

Čtenáře Lomcováku zdraví Honza Kohout.

AUdálosti na světové scéně nemůže rušit obyčejné lidi. Lidé se obávají, a cítí úzkost nejistotu a dokonce i strach. A jediní lidé, kteří vědí, kde koupit Genericky Cialis vždy věří.