F3B Kulmbach 2012 (doplněno 21.8.2012)

Před letošním závodem v Kulmbachu jsme s Romanem zorganizovali dva tréninkové campy. Počasí letní, 30° stupňů, vítr buď žádný nebo proměnlivý. Kdo někdy lítal F3B ví, že tyto podmínky odhalí vaše schopnosti a neschopnosti až na kost. Problémem číslo jedna je v těchto podmínkách start.

Lázně Rio de Jambeiro

Zkuste odstartovat s naloženým modelem na úlohu rychlost, když Vám fouká 1m/s do zad. Když hodně naložíte, buď to nevyvlekáte nebo výška bude bídná. Když naložíte málo, ta bídná výška bude trochu lepší, ale zase poletíte pomaleji. Výsledek je většinou takový, že výšku nemáte tak jako tak, jde o to letět technicky co nejlépe. Musíte mít perfektně zmapovaný startovní setup do těchto podmínek, vlek provést technicky perfektně včetně precizního odhodu, vystřelit se co nejlépe k bázi a letět naprosto dokonalou trajektorii letu.

Pokud k tomu všemu dostanete „trochu vzduch“, dá se letět v bezvětří klidně 15 sec, jen nesmíte nic zvorat. Trénovat v těchto podmínkách, promiňte ten výraz, je to strašidelný. S Romanem a Ondrou jsme na sebe lili po 15 minutách vodu z konve, jinak k nevydržení. Ještě že máme Pastvinskou přehradu tak blízko. Stavil se za námi při cestě z Hradce Jirka Baudis, vystoupil ze své vyklimatizované Hondy, prohlásil cosi o naší duševní chorobě, udělil pár mazáckých rad a zase klimatizovaně odjel. V těchto podmínkách mi věřte, nikoho trénovat nebaví.

Romanovi se přesto podařilo úpornou prací poměrně slušně seřídit startovní setup svého Stingera. Já jsem se taky neflákal, protože jsem po 18 letech odložil svou starou dobrou Graupner MC 20, a kvůli změně 2.4 GHz systému jsem vybalil z kufru zánovní MC 24, koupenou v zimě od Michala Behenského. Musím říct, že software MC24 je proti MC 20 obrovský skok kupředu. Při programování, kterého jsme se trochu obával, přece jen než do toho proniknete, ale byl jsem naprosto nadšený. To rádio je prostě pro F3B stvořené a programování je logické a uživatelsky jasné. Kdo ale lítal F3B trochu vážně, ví kolik práce dá model dobře nastavit. Klidně jsou to stovky letů. Já jsem na to měl týden. Dělal jsem, co se dalo.

Předpověď na Kulmbach byla přesně taková, jako naše tréninkové podmínky. Vítr slabý proměnlivý, 30° stupňů, prostě takový ten „hnůj“. Možná i díky našim tréninkovým campům se nám s Romanem celkem dařilo. Přijel i Michal Behenský a to přesto, že před týdnem absolvoval operaci menisku v koleni. Statečnej kluk. V našem týmu tentokrát hostoval Honza Thienel, jehož profesionální a precizní přístup k týmové práci byl prostě skvělý. Honza mě překvapoval svými matematickými vědomostmi, běžně se totiž o hledání mezních hodnot matematických funkcí pomocí prvních derivací s lidmi na závodech nebavím. Honza mě svými znalostmi celkem šokoval. Nečekal jsem to.

Termiky jsme s Romanem měli nalétané slušně, mě se tentokrát dařilo na vzdálenosti. Roman létal vzdálenost také bez zásadního záseku, snažil jsem se při trénincích vylepšit svoje navigační schopnosti při odhadování náklonů na bázi B, což je naprosto klíčové pro důvěru pilota. Hodně tady Romanovi dlužím. Rychlosti jsme letěli přiměřeně podmínkám. A tak čas běží, zbývá letět poslední, třetí rychlost třetího kola. Roman je těsně za první desítkou, já jsem čtvrtý. Michal Behenský po závadě na křidýlkovém servu, které musel vyměnit a jednu úlohu kvůli tomu vynechal, bohužel závod výsledkově v podstatě odepsal. Stejně tak Honza Stonavský, který pro technický problém poškodil svého Freestylera.

Připravujeme se na poslední rychlost. Znovu staré dilema, kolik v tom bezvětří naložit, na jakou šňůru poletíme? Roman letí standardních 17 sec. Já letím čtvrtý od konce. Poprvé mi jde „o bednu“, je jasné, že si trochu otestuji svou psychiku. Předem mnou jsou pouze, aktuální mistr světa A.Herrig, aktuální lídr světového poháru J. Baudis a německý reprezentant M. Seyfang. Hmmm, jak říkáme s Láďou Zímou, těžká písemná práce.

Jdu na to, první start, výška žádná sláva, rychlé rozhodnutí, restart, Zdeněk Ješina mi běží pro model, registruji jeho hlas, křičí fouká ti zprava, Zdeňku dík. Trochu riskantní, pokud při druhém startu praskne silon nebo start zvorám, vše je v háji. Romanův precizní odhod, výška lepší než první, dvacet deset – venku. Trajektorie slušná, jen vzduch trochu chyběl, čas 17 sekund. Je mi jasné, že moc neztratím, ale na posun na bednu to stačit nebude. Nejsem zklamaný. Za mnou letí J. Baudis. Zcela identický čas. Teprve posledním 2 pilotům přišel lepší vzduch a taky to kluci fakt uměj. Nakonec končím pátý, Roman 16. Jirka Baudis uhájil třetí místo. Spokojenost.

Po protrápeném Jeseníku a Belgii tak trochu náplast. Z prvních pěti jsou dva piloti z Čech. Tentokrát jsem nesměle nakoukl do předních příček. Musím říct, že to bylo těžké. V F3B nedostanete nic zadarmo, tady nevyhrajete protože se Vám dvakrát něco povede, tohle je „true“ kategorie. Stále vidím, kolik mi toho do absolutní špičky schází. Vidím tam ještě hodně práce.

Kompletní výsledky jsou k dispocici na www.f3b.de

 

AUdálosti na světové scéně nemůže rušit obyčejné lidi. Lidé se obávají, a cítí úzkost nejistotu a dokonce i strach. A jediní lidé, kteří vědí, kde vždy věří.

1 comment to F3B Kulmbach 2012 (doplněno 21.8.2012)

  • Honzo, tve příspěvky nemají chybu. Držím ti palce a doufám, že ti elán vydrží….v létání i psaní!
    letu zdarec
    pavel