Splněno

Tenzometr (snímač tahu) se záznamem a s časovou osou synchronizovanou na výšku a rychlost (IAS). To byl můj sen po dlouhé roky. Nyní se mi sen splnil. Milé děti, to bylo tak…

…už před mnoha lety jsme diskutovali s Jardou „Hrochem“ Hlávkou (Bretamodel.cz) o tom, jak vlastně vyladit F3B model na maximální tah při vleku; alfa a omega úspěchu v F3B. Vymýšleli jsme plovoucí plošiny pro naviják (na kluzných ložiscích) s kalibrovanými pružinami a současně cítili, že to je nějaké všechno příliš složité. Vždy zůstalo jen u nedokončených myšlenek. Roky běžely, ale já to pořád nevzdával.

Až před necelými dvěma roky jsme se dali dohromady s Tomášem Humpolcem (však to do Humpolce nemá daleko). Spolu jsme zplodili LOLO5 (podotýkám, že ani jeden z nás není na kluky). Oba jsme do LOLA vložili maximum, ale to nebylo všechno. Při dlouhých a někdy až nekonečných diskuzích na ICQ jsem do Tomáše pořád hučel; tenzometr, tenzometr, chtělo by to tenzometr. Samozřejmě už mezitím jsem obvolával všechny možné firmy zabývající se podobnými zařízeními, ale nevyhovovalo naprosto nic. Buď to bylo obrovské, těžké, byly nepoužitelné rozsahy anebo to stálo i s loggerem (záznamníkem) minimálně 30.000Kč. Tudy cesta nevedla.

Slovo dalo slovo Tomáš požádal svého kamaráda Ivoše Křivánka a po několika měsících práce je na světě tenzometr po kterém jsem toužil roky.

Když mi tenzometr přišel v malém balíčku, tak jsem nedůvěřivě zíral na kus duralu s několika drátky. No jo, jenomže na to pověsíte 100g a ono to v čase (rozlišení 0,1sec) zaloguje právě 100g. Nemohl jsem uvěřit, že něco může takto fungovat. Rozlišovací schopnost toho speciálního tenzometru je ve skutečnosti na hranici 25gramů(!) to se ovšem už signál ztrácí v šumu, a jelikož nesnáším marketingové a reklamní kecy, tak pro jistotu mluvím o zmíněných 100gramech.

To není všechno. Odchylka měřených hodnot při 900N (cca 90kg) je v průměru 0,6%. Při nižším zatížení ještě méně. Musím zde tedy vyseknout hlubokou poklonu Ivošovi Křivánkovi i Tomášovi za naprosto profesionální práci.

No a teď už vzhůru k tomu co se s tím dá změřit. Tenzometr má synchronizovanou časovou osu na výškoměr LOLO5, který je na palubě mého Košťátka (Tanga, Trenky obecně F3B Košťátko). Současně je synchronizován i na měřič rychlosti (Prandtlova sonda). Máme tedy v čase záznam tahu, rychlosti a výšky. Samozřejmě není problém instalovat i měřič zrychlení ve 3D, který mám půjčený od Tomáše Bartovského. Důležité je nezamotat se do drátů, nezapomenout se pustit letadla při startu a nezavařit si mozek nad výsledky (hurónský smích). Ale prý co se nepoužívá, tak velice rychle zakrní.

Na výše uvedeném grafu vidíte dvě ukázky záznamu průběhu tahu během F3B startu. Levá osa Y je sice popsaná jako Altitude(m), ale ve skutečnosti tam je vynesený tah v kilogramech (fyziky asi nepotěším, správně by měly být nejspíš Newtony). Software pro PC musíme ještě dořešit.

Modrý graf je start proti větru asi 2-3m/s, červený potom v bezvětří. Pokud si model házím sám, jsem schopen se dostat hodně přes 30kg, řekl bych i ke 40kg (nejsem žádná třasořitka; jednou rukou držím model, druhou rukou vysílač, jednou nohou šlapu na spínač od navijáku a druhou se drbu na zádech). Pokud mi to házejí lidé, kteří to neumí, tak se dostanou na necelých 20kg a vypadá to, že už neudrží stolici (smích). Pokud ovšem budu zase chvíli mluvit vážně, tak se zde ukázkově projeví mimo jiné i technika hodu. Ono totiž dobře poslat do vzduchu naložený model (třeba 3,5kg) při bezvětří je velké umění a velká dřina.

Výsledků bude přibývat a doufám, že další odhalení budou následovat. O ně se s Vámi ovšem už nepodělím, protože proč? Tak se mějte (mrkanec).

11 comments to Splněno

  • Jojo3D

    To se náčelník (Ivoš) s Tomáškem vytáhli! Obdivuju a zvedám čelist! Škoda, že se podobné vychytávky vyrábí jen pro vybrané… Myslíte, že má německá repre F3B něco podobného?:)

  • Nemyslím si, že patřím do kategorie „jen pro vybrané“. Pokud bys věděl co chceš a šel několik let za věcí, taky bys určitě uspěl.

    Dobrá otázka na německé F3B repre. Zeptám se jich o víkendu (F3B Neuhardenberg). Vím, že měří průtažnosti a meze pevnosti špagátů a tam tenzometr potřebují. To ještě ale neznamená, že mají létající záznamník.

    Podobnou věc (létající tenzometr)měli dříve než my Francouzi. My jsme šli trochu jinou cestou. K našemu tenzu přidáš maličkou lipolku a máš z toho naprosto nezávislou jednotku. Oni mají pouze senzor, nikoliv logger.

    Nějaké výsledky s francouzským tenzometrem rovněž publikoval Francesco Meschia (Itálie). Hodně jsem s ním o těchto věcech diskutoval a jsou mi hlavně podezřelé jeho překrásně vyhlazené grafy. Říkal mi, že netuší jaké jsou parametry fr. senzoru a také není jasné, jaká data ukládá analogový vstup do Unilogu. To je naše výhoda, my víme co a jak měříme. Když jsem mu ukázal výsledky měření/kalibrace Ivošova tenzometru, tak suše konstatoval; máte můj respekt.

  • Mně by hlavně zajímalo, jak efektivně všechna ta naměřená data analyzovat. Máš, Romane, vymyšlenou nějakou „vlekací poláru“ nebo tak něco?

  • Uuufff, dost těžká odpověď na Tvoji otázku Honzo. Pokud si prostuduješ minimálně(!) shora zmíněné odkazy, tak z toho ledacos vyplyne.

    Pokud to zjednoduším, tak by mohly existovat dva přístupy:
    -všechno simuluji na PC a věřím tomu, resp. co je na papíře/monitoru to platí i ve skutečnosti
    -v rámci možností se snažím všechno reálně změřit a věřím jenom tomu co jsem tedy změřil

    Určitě Tě nepřekvapí, že výsledky docílené jednou či druhou metodou mohou být téměř shodné a nebo se mohou značně lišit. Já se spíše přikláním k té druhé variantě. Co jsem neviděl a nezměřil o tom mám značné pochybnosti.

    …ale zpět k „vlekací poláře“. Zjednodušme to. Co chceme? Maximální tah při maximální rychlosti; tečka. Lehce se to řekne, možná i lehce spočítá, ale už hůř v reálu provede. Já to vše na záznamu vidím a věř mi, že je to hodně poučné.

    Co chci ostatním sdělit to sdělím a o zbytku zatím nemluvím, protože dílem jsou data poměrně surová a dílem jsou překvapivá. Prostuduj všechny dostupné informace, osvěž si znalosti matematické analýzy a prezentuj vlastní názor, pošli mi to do soukromého mailu a můžeme o tom začít diskutovat. Určitě tušíš co tím chci naznačit.

  • Jsou webové stránky a lidé na netu které sleduju průběžně již více jak desítku let. Romane jsi jeden z mála co v jistém smyslu prezentují konkrétní, seriózní a reálné věci, které Tobě v modelařině fungují. Pamatuju si ještě na články se stříbrným Tornádem a následně spoustu dalších skvělých nápadů (pájení akumulátorů, konektory atd. atd.) Myslím si, že je i fér, že se za jistý velmi rozumný peníz podělíš s dalšíma modelářema a pomůžeš nepřímo zlepšit zážitek z modelaření. O F3B jsem si v češtině tak pěkně nepočetl zatím na žádné jiné stránce. Nejsem vlastně ani moc modelář, ale Tvoje stránky navštěvuju moc rád. Takže chlape, máš můj hlubokej obdiv…

  • Ahoj Honzo,
    nejsem si jistý, zda jsem Tě pochopil správně. Měla by být na Lomcováku nějaká placená sekce, která by byla pouze pro čtenáře s „předplatným“?

    Pokud jsem to tedy pochopil správně, tak si nemyslím, že by u nás něco podobného mohlo fungovat. Už jenom z mého pohledu. Cítil bych se zavázán „platícím“ za určité množství kvalitních informací a to určitě nemohu zaručit.

    Možná taky narážíš na poslední větu v mé odpovědi na dotaz Komára. Aby si to někdo špatně nevysvětloval, nikdy mne nenapadlo své zkušenosti nebo znalosti zpeněžovat. Obecně jsem narážel na fakt, že projekty jako LOLO5, tenzometr, rychloměr a další mne stojí především obrovské množství času, energie a přemýšlení (peněz rovněž).

    Byl bych rád, kdyby existovala aspoň zlomková reciprocita/vzájemnost. Za ty léta jsem měl v privátním mailu neskutečně mnoho dotazů ke všemu možnému co jsem zde publikoval. Dal jsem si tu práci a lidem poradil podle svého nejlepšího svědomí. Hádej kolik z nich mi odpovědělo, neřkuli poděkovalo za radu…

  • Ahoj Romane,
    mám takovej dojem, že jsem to napsal dost nesrozumitelně. Vyjadřuju tu, že máš můj hlubokej obdiv za informace, které jsi za dlouhou dobu co koukám na Lomcovák dal všem k dispozici. Máš také můj hlubokej obdiv za výrobky na kterých jsi se přímo či nepřímo podílel. Prostě není moc takovejch lidí, kteří by takto věci shrnuli, popsali, nafotili, okomentovali a dali na net.
    Rozhodně jsem nechtěl poňoukat k placeným sekcím, neboj… 🙂
    Vyjadřoval jsem vlastně jen to, že věci co se na nich podílíš a třeba spoluvymyslíš, že prostě dáte k dispozici jinejm modelářům za „rozumný“ peníz…. Už chápeš?Hmm doufám, že za mikrobalóny a rady co jsem od Tebe dostal jsem pěkně poděkoval, jinak bych se musel dosmrti stydět.. 🙂

  • OK, tak všechno vyjasněno. Lomcovák bude i nadále zadarmo (křením se)

  • zdravím a gratuluj … tenzometr super věc ideální pro patent v této verzi … já se ptám k čemu že to vlastně je dobré ? při tažení modelu pak zpětně vidíte tah navijáku ..? a podle toho se dá lecos upravit .. jako že na startu jinej trim než před odpoutáním ..? jak to v praxi vypadá s použitím tenzometru … sem myslel že se model vytáhne do konkrétní výšky a pak se teprve soutěží a ono to je už od země .. každopádně klobouk dole … zdravím !

  • Ahoj Martine,

    -na patent to asi není (úsměv), snímačů tahu jsou mraky a používají se odjakživa
    -ano, pokud se podíváš na záznam ze snímače (obrázek nahoře), tak vidíš průběh tahu v čase a případně s jinými veličinami (rychlost, výška, výchylka serva…) to jsou všechno hodnoty, které ti mohou napovědět, jak optimalizovat průběh startu
    -soutěžit se začíná se začátkem pracovního času a každý metr, který ztratíš po vypuštění modelu z ruky ti může v konečném hodnocení scházet

  • ok tak to je fajné… takže jako u F1 se ladej formula tak takle se laboruje už u F3 pěkné tak GL piloti …