Na RCGroups jsou zajímavé fotografie zubaté vrtule. Upozorňuji, že zuby jsou na náběžné hraně(!) Dovedu si představit, že do roka a do dne bude s podobnými zuby postavený nějaký F3X brousek. Prostudujte si odkaz a vzpomeňte na má slova. Kdo to u nás postaví první?
|
Odvolávám, co jsem odvolal, slibuji co jsem slíbil (nebo jak to bylo?). Hořická Trubka se bude konat tak jak je to uvedeno v propozicích. Tzn. již tento víkend je na Hořickém letišti letošní jediná a největší česká F3B bitka. Tak rozhodl ředitel soutěže-Michal „Mihaeul“ Behenský. Při pondělním ránu mohu volně navázat na předchozí odstavec. Počasí nakonec opravdu nebylo tak tragické, jak by možná mohlo vyplývat z mnoha předpovědí. Většina kbelíků vody se vyklopila přes noc a přes den bylo vlastně pěkně. [pokračování] Konečně mám možnost lítat s GPS záznamníkem v F3B modelu. Jedná se MGPS od JETI Model. Již před nějakou dobou jsem zkoušel MGPS prototyp (díky Petře) a nyní jsem poprvé letěl s finální (myšleno v obchodě dostupnou verzí). Od mého kamaráda Radana Kabeláče jsem dostal dvě zajímavé fotografie z archívu jeho otce. Samozřejmě jsem hned poznal o koho se na snímcích jedná. Poprosil jsem tedy Tomáše Bartovského, aby mi napsal pár řádků ke zmíněným fotografiím. Zde Vám tedy předkládám text. [pokračování] Pokud by někoho zajímala maznice na špagát, tak krátký příspěvěk je na anglickém Lomcováku. Překládat tam asi není co. Z fotografií je vše evidentní.
Týden po Jeseníku jsem se vzpamatoval a mohu se tedy telegraficky vrátit ke třem F3B Eurotour závodům, které následovaly krátce po sobě. [pokračování] Pár fotografií z F3B Brna/Jeseníku si můžete prohlédnout v albu Marcela Králika. Pokud se zbráborám z horeček a bude ještě nálada, tak se chci vrátit jak k F3B Drážďanům, tak k F3B Brnu/Jeseníku. Výsledky naleznete třeba na www.f3b.de (PDF). Dobře seřídit dnešní kompozitový model není vůbec jednoduchá záležitost. V sofistikovaných programech se snažíme simulovat všechny možné i nemožné letové režimy a optimalizovat nastavení modelu. Řídící plochy modelu (klapky, křidélka, výškovka, směrovka apod.) nastavujeme podle těchto propočtů s přesností na stupně později přepočítané na milimetry. U výškovky pracujeme spíše s desetinami milimetru. Napadlo mne se podívat za letu, jak to vlastně s výchylkami vypadá. Byl jsem hodně překvapený, když jsem zjistil, že např. 14mm na startu je po odhození modelu ve skutečnosti třeba 10milimetrů.
S Trenkounem (Tanga, bretamodel.cz) v současné době lítám v následující konfiguraci: LOLO5; loguje výšku, klapkové servo (JR/Graupner č.6), palubní napětí Moc místa v košťátku není, ale když se to dobře poskládá, tak se tam vejde všechno. Už se těším na GPSku od Jeťáků. Ta se dovnitř už ale nevejde (nebo že bych kuchnul trup za spojkou a nacpal ji tam, mám obavy ze snížené pevnosti trupu; 30G není hop na krávu…). Ta půjde někde nahoru do těžiště, do centroplánu. Mám pocit, že čím víc drátů mám napojených do palice, tím hůř lítám, ale asi to tak má být. 
Tenzometr (snímač tahu) se záznamem a s časovou osou synchronizovanou na výšku a rychlost (IAS). To byl můj sen po dlouhé roky. Nyní se mi sen splnil. Milé děti, to bylo tak…
|
 |
|
Copyright ©1999+, Roman Vojtech, info(at)lomcovak.cz - All Rights Reserved 99 queries. 2.084 seconds. |
|
Nejnovější komentáře