Magnety na krabici

Na svého F5J Pikouše jsem již na podzim minulého roku vyrobil novou bednu na křídla. Dlouhou dobu jsem přemýšlel, jak vyřešit horní uzávěr. Na původní bedně jsem použil suché zipy, ale moc se mi to nelíbilo (na druhé straně to funguje jakeš/takeš už šestý rok).

Sáhl jsem tedy po magnetech. Zkoušel jsem různé způsoby i umístění. Nakonec jsem zvolil níže uvedené řešení. Za šest let se Vám ozvu, zda to byla dobrá volba.

P1050769x

 

Kabinka na magnety

V F5J Poříčí jsem odkoukal od Standy „Péráka“ Perkoviče moc pěknou vychytávku-kabinku na magnety. Usazení a zalepení magnetů v kevlarovém trupu Pikouše dalo trochu práce, ale výsledek a pohodlí stojí za to. Pant jsem udělal z chirurgické nitě. F5J modely žádnou ztrátu části modelu během soutěžního letu nepenalizují (kromě dopadu/přistání v bezpečnostní zóně -300bodů), ale přesto bych pevné spojení kabinky s trupem doporučil.

AUdálosti na světové scéně nemůže rušit obyčejné lidi. Lidé se obávají, a cítí úzkost nejistotu a dokonce i strach. A jediní lidé, kteří vědí, kde vždy věří.

Pár fíglů

Ahoj Romane,
posílám Ti pár příspěvků z mé dílny.

Při dovažování modelů je dobré alespoň orientačně vědět, kolik zátěže je potřeba do špice dostat.

  1. Model postavím na vyvažovací stojánek tak, aby byl podepřený v místě předpokládané polohy těžiště.
  2. Na místo, kde bude předpokládaná poloha závaží, pověsím cokoliv, třeba láhev s vodou, kterou postavím na váhu. Důležité je, aby model byl v rovině.
  3. Pomocí funkce „Tare“ vynuluji váhu.
  4. Po odlehčení provázku mě váha ukáže potřebnou hmotnost závaží.

A ještě jeden.

Protože dávám přednost maximální výchylce klapek před 100% aerodynamickou čistotou, vychází mi páka serva mírně nad plochu křídla. Jsou to většinou tak pouhé 2-3 mm, které je potřeba někam schovat. Nechce se mi trávit mládí nějakými laminovacími pokusy, proto si dělám krytky z různých průhledných vík, které člověk nashromáždí. Optimální tloušťka je cca 0,5 mm.

Prodává se pod obchodním názvem Vivak. Podobný materiál se dá koupit i v metráži u Kutila na Sokolovské. Má to i tu výhodu, že pak na servo je vidět a člověk má po tvrdším přistání kontrolu, jestli je servo ještě pořád v letadle.

  1. Kulatinu z hliníku o průměru 6 mm (OBI) vytvaruji do ohybu a nahřeji horkovzdušnou pistolí, správnou teplotu je potřeba vyzkoušet. Když to bude málo, nepůjde to vytlačit, když to bude moc, materiál praskne.
  2. POMALÝM tlakem zatlačím do materiálu. Nesmí se tlačit rychle, materiál se roztrhne. Důležité je počkat, až kulatina sama vychladne natolik, že jde sama lehce oddělit. Stačí pár minut.

AUdálosti na světové scéně nemůže rušit obyčejné lidi. Lidé se obávají, a cítí úzkost nejistotu a dokonce i strach. A jediní lidé, kteří vědí, kde vždy věří.

Lipové dřevo

Lipové dřevo je pro svoje vlastnosti vhodné v dílně na mnoho věcí. Nekoupíte ho na každém rohu, ale v Praze ho seženete třeba v prodejně uměleckých potřeb (používají ho řezbáři) Zlatá loď. [pokračování]

Olověný plech

Od Tomáše Ciniburka z RCmanie jsem dostal perfektní tip na dovažování letadel-olověný plech. Má tloušťku 0,6mm a koupíte ho v KV Elektro ve Štěrboholech. [pokračování]

Magnet, platný pomocník

Kevin Newton na svém webu popisuje zajímavé využití magnetů. Přijde mi to jako dobrý nápad. V Praze koupíte silné magnety různých velikostí třeba  na Florenci.

Drobnosti III

Mám pro Vás další příděl pár drobných typů, které by Vám mohly ulehčit práci v dílně.

P1040494x

Při zalepování krytek serva na kompozitových křídlech jsem vždy zápasil s nůžkami. John „Tasmánskej ďábel“ Skinner mne naučil dobrou fintu. Přiložíte žiletku (až na povrch křídla) a pásku kolem ní velice přesně utrhnete. Když jsme u té pásky. Takovou, která dobře drží, nezanechává lepidlo, je dostatečně pružná a současně se netrhá, to aby člověk hrabal prstíčkem. Od Michaela Mohra mám Tesu 57371-00002. Všechno splňuje a stojí pár šlupek.

[pokračování]

Drobnosti II

Mám tady pár dalších drobností, které by Vám mohly ulehčit „těžký úděl“ F3B pilota. Již dříve zde zaznělo, že kdo nepozná 1g v čumáku svého košťátka, je úplný jeliman (mrkanec). Já tedy ve vzduchu 1 g asi nepoznám, ale 3g v pohodě. Prostě se mám ještě hodně co učit. Pro přesné určení těžiště jsou ke koupi různě ne/dokonalé systémy, ale není nic přesnějšího než třeba obyčejný ostrý šroubovák. Já používám zahlubovač(?) děr (byl jsem upozorněn, že se jedná o srážeč hran, já jsem takový strojař amatér, prostě to napíchněte na něco s hrotem…ať díra v křídle stojí za to)

Na horní straně trupu mám na požadované pozici těžiště maličké důlky udělané hrotem zmiňovaného zahlubovače a garantuji Vám, že 1g poznáte. Pokud použijete nástroj s hrotem místo šroubováku, tak poznáte i stranové rozvážení modelu.

P1030949x

Kdepak máme to těžiště? Začátek náběžné hrany mám označen drobným zářezem skalpelu na horní straně trupu. Zespodu trupu mám rovněž zářez označující náběžku. Měřím od něj vzdálenost „odtokovky“ háčku. Opravdu záleží na 0,5mm. Mimochodem znáte ty legendy o poloze háčku 20°-30°před těžištěm apod? Že bych napsal další „kontroverzní blábol“?

[pokračování]

Lipo(LiIon) do trupu

Ahoj Romane,
na Rané večer přišla řeč trošku na problematiku napájení palubního systému s 2S Lipol a to především na jejich nevhodnou velikost. [pokračování]

Drobnosti

Právě tady dopatlávám zase nějakou Double Carbon hračku pro letošní F3B sezonu. Mám pro Vás dva drobné tipy. Obsáhlejší komentář asi nebude nutný. [pokračování]