Dobře seřídit dnešní kompozitový model není vůbec jednoduchá záležitost. V sofistikovaných programech se snažíme simulovat všechny možné i nemožné letové režimy a optimalizovat nastavení modelu.

Řídící plochy modelu (klapky, křidélka, výškovka, směrovka apod.) nastavujeme podle těchto propočtů s přesností na stupně později přepočítané na milimetry. U výškovky pracujeme spíše s desetinami milimetru.

Napadlo mne se podívat za letu, jak to vlastně s výchylkami vypadá. Byl jsem hodně překvapený, když jsem zjistil, že např. 14mm na startu je po odhození modelu ve skutečnosti třeba 10milimetrů.
[pokračování]